po vynucené přestávce v roce 2020 způsobené koronavirovou pandemií navštívili – za zpřísněných antivirových opatření – dva zástupci ČHäS letošní Mezinárodní Händelův festival v Göttingenu, jenž byl přesunut na dobu od 9. do 19. září 2021. Cesta, vykonaná předsedou ČHäS a řádným členem Liborem Hofmanem soukromým osobním automobilem, proběhla od 16. do 20. září 2021 a zahrnovala pracovní zastávku v Halle nad Sálou (16./17. září 2021). V Göttingenu účastnící cesty navštívili, v tamním Německém divadle dne 19. září 2021, derniéru scénického nastudování Händelovy opery “Rodelinda, Regina de’ Langobardi” (“Rodelinda, královna langobardská”); provedení, celkem citlivě situované do prostředí 20. let 20. století, řídil z Göttingenu letos odcházející dirigent Laurence Cummings. – Účelem pobytu v Halle bylo zejména předání, 16. září 2021, 150 výtisků jubilejní publikace ČHäS 1990–2020 v sekretariátu mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela, sídlícím ve skladatelově rodném domě (Händel-Haus), a 20 výtisků téže publikace témuž domu. Oněch 150 výtisků je určeno k jejich distribuci mezi účastníky členského shromáždění jmenované Společnosti v roce 2022. – Dopoledne dne 17. září 2021 zajeli předseda a Libor Hofman tramvají do nedalekého Giebichensteinu (dnes součást Halle), kde je u kostela sv. Bartoloměje přivítala paní Godela Heinová, herecká představitelka matky G. F. Händela, a pan Bernd Hofestädt, předseda hallského genealogického spolku “Ekkehard”. Všichni si poté v kanceláři svatobartolomějské fary prohlédli velmi vzácný historický dokument: matriční knihu se zápisem o sňatku Händelových rodičů právě v tamním kostele dne 23. dubna 1683. Po detailní prohlídce exteriéru a interiéru kostela následoval výstup na zbytky kdysi mocného hradu Giebichensteinu. Odpoledne dne 17. září 2021, cestou z Halle do Göttingenu, se na program dostala návštěva rozlehlého raně barokního rezidenčního zámku ve Weißenfelsu, spojeného s údajnou hrou osmi- až devítiletého Händela na varhany v zámeckém kostele N. Trojice za přítomnosti vládnoucího vévody Johanna Adolfa I. ze Saska-Weißenfelsu (1649–1697).

Matriční kniha z archivu farnosti sv. Bartoloměje v Halle-Giebichensteinu se zápisem o sňatku rodičů Georga Friedricha Händela v tamním kostele dne 23. dubna 1683 (zápis na pravé straně v pravém sloupci zcela nahoře). Sňatek zpečetil a do matriční knihy následně zaznamenal otec nevěsty, giebichensteinský pastor Georg Taust (1606–1685). Foto Libora Hofmana ze dne 17. září 2021. Znění zápisu s překladem do češtiny lze vyhledat ve 2. vydání monografie Pavla Polky “Triumf času a pravdy”: ilustrace č. 7, str. 430.

Po loňském “pandemickém výpadku” zorganizovala ČHäS, od 29. října do 6. listopadu 2021, tradiční poznávací cestu do Itálie, tentokrát za účasti předsedy, řádného člena Libora Hofmana a řádné členky Jany Hejdové. Použit byl osobní automobil Libora Hofmana, přičemž veškeré cestovní náklady si všichni hradili ze svých vlastních prostředků. Ubytování (29. října – 6. listopadu) opět laskavě poskytla kněžna Trinidad di Collalto e San Salvatore v letohrádku “Sfondo” v Suseganě nedaleko Benátek (provincie Treviso). Z letohrádku byly podniknuty rozličné tematické výjezdy do historicky a kulturně nadmíru bohatého okolí, např. do přívětivého Pordenone (31. října) či do palladianské Vicenzy (2. listopadu), s proslulou vilou Valmarana ai Nani (Valmarana u trpaslíků), jejíž vnitřní prostory vyzdobil freskami nikdo menší než Giovanni Battista (Giambattista) Tiepolo (1696–1770) se svým synem Gianem Domenikem (Giandomenico; 1727–1804). Trpaslíci, stojící spořádaně v dlouhé řadě na ohradní zdi vily, možná inspirovali podobné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738). Dne 4. listopadu se předseda, Libor Hofman a Jana Hejdová poklonili v městečku Nervesa della Battaglia na břehu řeky Piavy památce 9325 vojáků padlých v první světové válce, jejichž ostatky jsou pietně uloženy ve zdejším monumentálním osáriu (kostnici) s výhledy do dalekého okolí. Pak se dotyční přemístili na sousední kopec s mohutnými, částečně restaurátorsky doplněnými troskami opatství sv. Eustacha (Abbazia Sant’Eustachio). Opatství založil, se svou matkou Giselou, někdy kolem roku 1050 Rambaldo III. z Collalta, hrabě z Trevisa. – Nečekaně silným dojmem zapůsobila na výše jmenované krátká zastávka (při zpáteční cestě z Itálie dne 6. listopadu) v malebné obci Ansfeldenu u Lince, rodišti skladatele, varhaníka a hudebního teoretika Antona Brucknera (1824–1896). Muzeum v Brucknerově rodném domě bylo však v důsledku koronavirové pandemie uzavřeno…

Nervesa della Battaglia u Trevisa. Mohutné trosky někdejšího opatství sv. Eustacha, které, se svou matkou Giselou, založil někdy kolem roku 1050 Rambaldo III. z Collalta, hrabě z Trevisa.

Ansfelden u Lince. Rodný dům skladatele, varhaníka a hudebního teoretika Antona Brucknera (1824–1896). Dříve fara, dnes Brucknerovo muzeum. V pozadí farní kostel sv. Valentina.