Hlavní menu
Cirkuláře
|
Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)
Vážení přátelé,
jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2016:
|
|
|
|
Pavel Polka:
první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy
společnosti za rok 2016. Dokument vyhotoven dne 1. ledna 2017.
|
Sledované období, v jehož průběhu ČHäS obdržela pouze jeden menší sponzorský dar (č. 94), nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát “zastavil” na 23,64 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2016 ukázaly, navzdory velmi přísně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu (“minus”) ve výši 11.555,77 Kč. Celkové příjmy obnášejí 22.090,23 Kč, výdaje 33.646,00 Kč. Peněžní “toky” během období od založení ČHäS (dne 28. března 1990) do 31. prosince 2016 vyhlížejí, díky “tučným” letům v minulosti, příznivě: celkové příjmy činily 2.656.486,99 Kč, výdaje 2.497.098,63 Kč, tj. plus (“zisk”) 159.388,36 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2016: v této kategorii bylo inkasováno 19.935,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.100,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2016 výši úroků, a sice o 244,77 Kč; to je o 87,39 Kč méně nežli v roce 2015. Výrazného snížení bankovních poplatků bylo dosaženo díky skutečnosti, že počínaje měsícem březnem 2015 přestala banka, na základě iniciativy předsedy ČHäS, účtovat poplatky za vedení účtu (viz členský cirkulář ze dne 24. června 2015).
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. V zájmu úspornosti jsme upomínky poprvé nerozesílali v papírové podobě, nýbrž e-maily, ale ani takovéto adresné urgence nevyvolaly příliš silnou odezvu. Pravidelně až do konce roku zůstává skupinka neplatičů tvořená z převážné části stále stejnými jmény – letos sestávala ze sedmi členů. Abychom dotyčným osobám nemuseli rušit členství (což není v našem zájmu), hradí chybějící příspěvky ze svých prostředků předseda ČHäS a dle možnosti pak tyto peníze zpětně inkasuje. Stejným způsobem jsme v minulosti postupovali již opakovaně. Přitom nejnižší roční členský příspěvek ČHäS obnáší pouze 100,00 Kč! A lze jej poukázat – během několika minut – z pohodlí domova: prostřednictvím internetového bankovnictví. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji co nejdříve. Vždy nám jde o to, abychom členské příspěvky měli kompletně pokryty k 31. prosinci daného kalendářního roku. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: „Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku.“
Výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XX. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 19. dubna 2017 od 18.00 hodin v učebně č. 16 (I. patro) Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra “Nádraží Holešovice” (trasa “C”). Název semináře zní: “Druhý život Kralické bible v 18. a na začátku 19. století – edice hallská a prešpurská”. Přednášet bude Mgr. Jan Pišna, knihovník Strahovské knihovny v Praze, literární historik specializující se na raný novověk. Vstup volný. – Seminář se bude věnovat dříve často opomíjeným vydáním textu Kralické bible z let 1722, 1745 a 1766 (Halle nad Sálou) a 1787 (1790, 1795) a 1808 (Prešpurk, dnes Bratislava). Na základě textu předmluv k edicím a indicií z dochované korespondence se pokusíme blíže objasnit nejen genezi jednotlivých vydání, ale také vymezit okruh spolupracovníků, editorů, tiskařů a ilustrátorů, kteří spolupracovali s vůdčími osobnostmi, jakými byli Matyáš Bél z Očové (1684–1749), Daniel Krman ml. (1663–1740), Jan Theofil Elsner (1717–1782), Michal Semian (1741–1812) či Jiří Palkovič (1769–1850). Zvláště se budeme zajímat o to, jak pokračoval průběh edičních prací a jaké překážky museli editoři překonávat. V rámci semináře proběhne výstavka biblí ze sbírky přednášejícího (exempláře z let 1745, 1787 a 1808 – viz výše), doplněná o Hallskou bibli ze sbírky ČHäS (vydanou roku 1722). – Z důvodu nedostatku místa zde nebylo možné zařadit podrobnou zprávu o koupi Hallské bible pro ČHäS: zprávu jsme avizovali v členském cirkuláři ze dne 8. prosince 2016. Proto odkazujeme na náplň semináře a na další členský cirkulář ČHäS.
Dne 9. ledna 2017 vyhlásila ČHäS soutěž k malému pohádkovému monodramatu PhDr. Michaely Freemanové Tres faciunt collegium aneb Les Quatre mousquetaires (“Tři tvoří spolek aneb Čtyři mušketýři”), umístěnému, v sekci “Aktuality”, na webových stránkách ČHäS. Soutěžící měli určit, kteří čtyři skladatelé si v monodramatu dali schůzku. Nyní již můžeme prozradit, že těmi skladateli jsou Georg Friedrich Händel (1685–1759; v roli účinkujícího hosta), Jan Dismas Zelenka (1679–1745; v roli hostitele v Drážďanech), Johann Sebastian Bach (1685–1750; v roli hosta) a Georg Philipp Telemann (1681–1767; v roli hosta). Z odpovědí obdržených do konce soutěže dne 31. ledna byla pouze jedna správná: od Jana Kučery z Kladna, někdejšího tajemníka ČHäS, od roku 2001 webmastera ČHäS. Pan Kučera nejen správně určil všechny čtyři aktéry, ale rovněž zjistil, při jaké příležitosti se pánové sešli: tou příležitostí byla premiéra Zelenkovy svatební serenaty “Il Diamante” (“Diamant”; ZWV 177) v Drážďanech dne 28. února 1737, řízená tamním dvorním kapelníkem Johannem Adolfem Hassem (1699–1783). Výherce obdržel hodnotnou cenu: slavné zápisky Charlese Burneyho (1726–1814) z jeho hudebních cest roku 1770 a 1772 (vydané, v českém překladu, v Praze roku 1966 jakožto “Hudební cestopis 18. věku”). Monodrama Michaely Freemanové, zakládající členky ČHäS, zůstane na webových stránkách ČHäS trvale.
Zajímavou hypotézu přinesl katalog k výstavě konané od 26. června do 3. listopadu 2013 ve florentské Galerii Uffizi pod názvem “Il Gran Principe Ferdinando de’ Medici (1663–1713). Collezionista e mecenate” (“Korunní princ Ferdinand Medicejský [1663–1713]. Sběratel a mecenáš”). Na straně 148, pod číslem 6, je v katalogu otištěn text Riccarda Spinelliho týkající se “Portrétu hudebníků s korunním princem Ferdinandem Medicejským” od Antona Domenika Gabbianiho (1652–1726) z let 1685–1686. Tato olejomalba na plátně (139 × 221 cm), deponovaná z paláce Pitti ve Florencii do Oddělení hudebních nástrojů v Galerii Akademie (Galleria dell’Accademia) tamtéž, zachycuje prince se šesti hudebníky. Hudebník hned vlevo vedle prince (třetí osoba zprava) byl patrně namalován dodatečně. Přesněji řečeno, do uvedeného místa na obraze bylo vloženo poprsí neznámého muže v dlouhé, až na prsa sahající paruce hnědé barvy. Malířský rukopis je tu zcela jiný, méně vytříbený nežli u autora obrazu, Antona Domenika Gabbianiho. Obličej dotyčného muže vykazuje poněkud hrubé rysy, zejména ve srovnání s ostatními osobami na obraze. K jeho identifikaci získal Riccardo Spinelli ústní vyjádření Gabriela Rossiho Rognoniho, kurátora Muzea hudby Královské hudební koleje (Royal College of Music) v Londýně – dle jeho mínění by se mohlo jednat o podobiznu Georga Friedricha Händela, jenž Florencii, zřejmě vícekrát, navštívil a s korunním princem Ferdinandem se stýkal: samozřejmě s podmínkou, že obličej s poprsím, výrazně narušující kompozici obrazu, vznikl opravdu dodatečně. Přes určité podobnosti s Händelovou fyziognomií není však možné uvedenou identifikaci potvrdit a je nadále nutné ji považovat toliko za hypotézu. Snímek obrazu je umístěn v internetové verzi tohoto členského cirkuláře. Po předchozí osobní či telefonické dohodě s předsedou ČHäS lze do katalogu nahlédnout v sídle ČHäS (mobilní telefon: 737189747). V návaznosti na předchozí odstavec se zmiňme o dalších cenných přírůstcích do knihovny ČHäS, konkrétně o dvou titulech. Prvním z nich je katalog “The First Georgians. Art & Monarchy 1714–1760” (“První Georgiánci. Umění a monarchie v letech 1714–1760”: “Georgiánci” se rozumí britští králové jménem Jiří, v tomto případě Jiří I. [1660–1727; vládl 1714–1727] a Jiří II. [1683–1760; vládl 1727– 1760]). Kniha (pevná vazba, 495 stran, více než 480 barevných ilustrací; ISBN: 978–1–905686–79–7), vydaná v Londýně roku 2014 Trustem Královské sbírky (Royal Collection Trust) v redakci Desmonda Shawe-Taylora (nar. 1955), je věnována stejnojmenné výstavě konané od 10. dubna do 6. října 2014 v Královnině galerii v areálu Buckinghamského paláce v Londýně u příležitosti 300. výročí nástupu hannoverské dynastie na britský královský trůn. – Druhým z titulů je průkopnická, obdivuhodně fundovaná monografie Malcolma Bakera (nar. 1945) “The Marble Index. Roubiliac and Sculptural Potraiture in Eighteenth-century Britain” (“Mramorové znamení. Roubiliac a sochařské portrétní umění v Británii 18. století”), publikovaná dne 22. ledna 2015 nakladatelstvím Yale University Press, New Haven a Londýn (pevná vazba, 432 stran, 100 barevných a 281 černobílých ilustrací; ISBN: 978–0–300–20434–6). Pojednává o lyonském rodákovi Louisi Françoisi Roubiliacovi (1702–1762), “osobním sochaři” Georga Friedricha Händela, jenž se za svého života v Londýně stal nejpřednějším ze sochařů působících v Anglii. Busty a sochy považuje Baker za dva samostatné žánry; ukazuje, jak se z tradičních děl proměnily v náročné reprezentativní formy v rámci kultury, ve které vznikaly četné zárodky moderního umění. Podrobně si všímá virtuózně traktovaných, vizuálně nadmíru působivých Roubiliacových podobizen význačných osobností, mj. Alexandra Popea (1688–1744), Isaaca Newtona (1643–1727) a G. F. Händela.
Tradiční návštěva zvěřinových hodů v restauraci a penzionu “Pod Dračí skálou” na Karlštejně se letos uskutečnila, v třeskutých mrazech, se sněhovou pokrývkou o mocnosti několika centimetrů, dne 7. ledna, za účasti 12 osob (bez dětí), z toho 5 řádných členů ČHäS. Händelovskou “zvěřinovou skupinu” opět doprovázela družná fenka Dora (zlatý retrívr). Cukrárna manželů Vostřákových v obci pod hradem byla tentokrát uzavřena, což poněkud narušilo navyklý průběh karlštejnských kratochvílí. Místo oddychového posezení ve vyhřáté cukrárně se většina účastníků porůznu vypravila na okolní zasněžené kopce, odkud se naskýtaly doslova “ikonické” výhledy na hrad, známé z pohlednic či obrázkových publikací.
V Praze dne 7. března 2017.
Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.
|
