CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2016:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2016. Dokument vyhotoven dne 1. ledna 2017.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS obdržela pouze jeden menší sponzorský dar (č. 94), nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát “zastavil” na 23,64 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2016 ukázaly, navzdory velmi přísně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu (“minus”) ve výši 11.555,77 Kč. Celkové příjmy obnášejí 22.090,23 Kč, výdaje 33.646,00 Kč. Peněžní “toky” během období od založení ČHäS (dne 28. března 1990) do 31. prosince 2016 vyhlížejí, díky “tučným” letům v minulosti, příznivě: celkové příjmy činily 2.656.486,99 Kč, výdaje 2.497.098,63 Kč, tj. plus (“zisk”) 159.388,36 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2016: v této kategorii bylo inkasováno 19.935,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.100,00 Kč. Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2016 výši úroků, a sice o 244,77 Kč; to je o 87,39 Kč méně nežli v roce 2015. Výrazného snížení bankovních poplatků bylo dosaženo díky skutečnosti, že počínaje měsícem březnem 2015 přestala banka, na základě iniciativy předsedy ČHäS, účtovat poplatky za vedení účtu (viz členský cirkulář ze dne 24. června 2015).
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. V zájmu úspornosti jsme upomínky poprvé nerozesílali v papírové podobě, nýbrž e-maily, ale ani takovéto adresné urgence nevyvolaly příliš silnou odezvu. Pravidelně až do konce roku zůstává skupinka neplatičů tvořená z převážné části stále stejnými jmény – letos sestávala ze sedmi členů. Abychom dotyčným osobám nemuseli rušit členství (což není v našem zájmu), hradí chybějící příspěvky ze svých prostředků předseda ČHäS a dle možnosti pak tyto peníze zpětně inkasuje. Stejným způsobem jsme v minulosti postupovali již opakovaně. Přitom nejnižší roční členský příspěvek ČHäS obnáší pouze 100,00 Kč! A lze jej poukázat – během několika minut – z pohodlí domova: prostřednictvím internetového bankovnictví. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji co nejdříve. Vždy nám jde o to, abychom členské příspěvky měli kompletně pokryty k 31. prosinci daného kalendářního roku. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: „Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku.“

Výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XX. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 19. dubna 2017 od 18.00 hodin v učebně č. 16 (I. patro) Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra “Nádraží Holešovice” (trasa “C”). Název semináře zní: “Druhý život Kralické bible v 18. a na začátku 19. století – edice hallská a prešpurská”. Přednášet bude Mgr. Jan Pišna, knihovník Strahovské knihovny v Praze, literární historik specializující se na raný novověk. Vstup volný. – Seminář se bude věnovat dříve často opomíjeným vydáním textu Kralické bible z let 1722, 1745 a 1766 (Halle nad Sálou) a 1787 (1790, 1795) a 1808 (Prešpurk, dnes Bratislava). Na základě textu předmluv k edicím a indicií z dochované korespondence se pokusíme blíže objasnit nejen genezi jednotlivých vydání, ale také vymezit okruh spolupracovníků, editorů, tiskařů a ilustrátorů, kteří spolupracovali s vůdčími osobnostmi, jakými byli Matyáš Bél z Očové (1684–1749), Daniel Krman ml. (1663–1740), Jan Theofil Elsner (1717–1782), Michal Semian (1741–1812) či Jiří Palkovič (1769–1850). Zvláště se budeme zajímat o to, jak pokračoval průběh edičních prací a jaké překážky museli editoři překonávat. V rámci semináře proběhne výstavka biblí ze sbírky přednášejícího (exempláře z let 1745, 1787 a 1808 – viz výše), doplněná o Hallskou bibli ze sbírky ČHäS (vydanou roku 1722). – Z důvodu nedostatku místa zde nebylo možné zařadit podrobnou zprávu o koupi Hallské bible pro ČHäS: zprávu jsme avizovali v členském cirkuláři ze dne 8. prosince 2016. Proto odkazujeme na náplň semináře a na další členský cirkulář ČHäS.

Hallská bible z roku 1722. Frontispis. Národní knihovna České republiky, Praha. Sign.: 54 G 6861.

Hallská bible z roku 1722. Titulní strana. Národní knihovna České republiky, Praha. Sign.: 54 G 6861.

Michaela Freemanová přednáší na XI. semináři České Händelovy společnosti v Praze dne 17. května 2012. Foto Petr Tylínek, řádný člen Společnosti (archivní snímek).

Dne 9. ledna 2017 vyhlásila ČHäS soutěž k malému pohádkovému monodramatu PhDr. Michaely Freemanové Tres faciunt collegium aneb Les Quatre mousquetaires (“Tři tvoří spolek aneb Čtyři mušketýři”), umístěnému, v sekci “Aktuality”, na webových stránkách ČHäS. Soutěžící měli určit, kteří čtyři skladatelé si v monodramatu dali schůzku. Nyní již můžeme prozradit, že těmi skladateli jsou Georg Friedrich Händel (1685–1759; v roli účinkujícího hosta), Jan Dismas Zelenka (1679–1745; v roli hostitele v Drážďanech), Johann Sebastian Bach (1685–1750; v roli hosta) a Georg Philipp Telemann (1681–1767; v roli hosta). Z odpovědí obdržených do konce soutěže dne 31. ledna byla pouze jedna správná: od Jana Kučery z Kladna, někdejšího tajemníka ČHäS, od roku 2001 webmastera ČHäS. Pan Kučera nejen správně určil všechny čtyři aktéry, ale rovněž zjistil, při jaké příležitosti se pánové sešli: tou příležitostí byla premiéra Zelenkovy svatební serenaty “Il Diamante” (“Diamant”; ZWV 177) v Drážďanech dne 28. února 1737, řízená tamním dvorním kapelníkem Johannem Adolfem Hassem (1699–1783). Výherce obdržel hodnotnou cenu: slavné zápisky Charlese Burneyho (1726–1814) z jeho hudebních cest roku 1770 a 1772 (vydané, v českém překladu, v Praze roku 1966 jakožto “Hudební cestopis 18. věku”). Monodrama Michaely Freemanové, zakládající členky ČHäS, zůstane na webových stránkách ČHäS trvale.

Anton Domenico Gabbiani (1652–1726): “Portrét hudebníků s korunním princem Ferdinandem Medicejským”. Olejomalba na plátně z let 1685–1686. 139,0 × 221,0 cm. Palácová galerie v paláci Pitti, Florencie, Itálie (deponováno do Oddělení hudebních nástrojů v Galerii Akademie, Florencie, Itálie). Inv.č.: 1890, n. 2808. – Třetím mužem zprava by podle hypotézy Gabriela Rossiho Rognoniho mohl být Georg Friedrich Händel, za předpokladu, že dotyčná podobizna byla namalována dodatečně.

Zajímavou hypotézu přinesl katalog k výstavě konané od 26. června do 3. listopadu 2013 ve florentské Galerii Uffizi pod názvem “Il Gran Principe Ferdinando de’ Medici (1663–1713). Collezionista e mecenate” (“Korunní princ Ferdinand Medicejský [1663–1713]. Sběratel a mecenáš”). Na straně 148, pod číslem 6, je v katalogu otištěn text Riccarda Spinelliho týkající se “Portrétu hudebníků s korunním princem Ferdinandem Medicejským” od Antona Domenika Gabbianiho (1652–1726) z let 1685–1686. Tato olejomalba na plátně (139 × 221 cm), deponovaná z paláce Pitti ve Florencii do Oddělení hudebních nástrojů v Galerii Akademie (Galleria dell’Accademia) tamtéž, zachycuje prince se šesti hudebníky. Hudebník hned vlevo vedle prince (třetí osoba zprava) byl patrně namalován dodatečně. Přesněji řečeno, do uvedeného místa na obraze bylo vloženo poprsí neznámého muže v dlouhé, až na prsa sahající paruce hnědé barvy. Malířský rukopis je tu zcela jiný, méně vytříbený nežli u autora obrazu, Antona Domenika Gabbianiho. Obličej dotyčného muže vykazuje poněkud hrubé rysy, zejména ve srovnání s ostatními osobami na obraze. K jeho identifikaci získal Riccardo Spinelli ústní vyjádření Gabriela Rossiho Rognoniho, kurátora Muzea hudby Královské hudební koleje (Royal College of Music) v Londýně – dle jeho mínění by se mohlo jednat o podobiznu Georga Friedricha Händela, jenž Florencii, zřejmě vícekrát, navštívil a s korunním princem Ferdinandem se stýkal: samozřejmě s podmínkou, že obličej s poprsím, výrazně narušující kompozici obrazu, vznikl opravdu dodatečně. Přes určité podobnosti s Händelovou fyziognomií není však možné uvedenou identifikaci potvrdit a je nadále nutné ji považovat toliko za hypotézu. Snímek obrazu je umístěn v internetové verzi tohoto členského cirkuláře. Po předchozí osobní či telefonické dohodě s předsedou ČHäS lze do katalogu nahlédnout v sídle ČHäS (mobilní telefon: 737189747).
V návaznosti na předchozí odstavec se zmiňme o dalších cenných přírůstcích do knihovny ČHäS, konkrétně o dvou titulech. Prvním z nich je katalog “The First Georgians. Art & Monarchy 1714–1760” (“První Georgiánci. Umění a monarchie v letech 1714–1760”: “Georgiánci” se rozumí britští králové jménem Jiří, v tomto případě Jiří I. [1660–1727; vládl 1714–1727] a Jiří II. [1683–1760; vládl 1727– 1760]). Kniha (pevná vazba, 495 stran, více než 480 barevných ilustrací; ISBN: 978–1–905686–79–7), vydaná v Londýně roku 2014 Trustem Královské sbírky (Royal Collection Trust) v redakci Desmonda Shawe-Taylora (nar. 1955), je věnována stejnojmenné výstavě konané od 10. dubna do 6. října 2014 v Královnině galerii v areálu Buckinghamského paláce v Londýně u příležitosti 300. výročí nástupu hannoverské dynastie na britský královský trůn. – Druhým z titulů je průkopnická, obdivuhodně fundovaná monografie Malcolma Bakera (nar. 1945) “The Marble Index. Roubiliac and Sculptural Potraiture in Eighteenth-century Britain” (“Mramorové znamení. Roubiliac a sochařské portrétní umění v Británii 18. století”), publikovaná dne 22. ledna 2015 nakladatelstvím Yale University Press, New Haven a Londýn (pevná vazba, 432 stran, 100 barevných a 281 černobílých ilustrací; ISBN: 978–0–300–20434–6). Pojednává o lyonském rodákovi Louisi Françoisi Roubiliacovi (1702–1762), “osobním sochaři” Georga Friedricha Händela, jenž se za svého života v Londýně stal nejpřednějším ze sochařů působících v Anglii. Busty a sochy považuje Baker za dva samostatné žánry; ukazuje, jak se z tradičních děl proměnily v náročné reprezentativní formy v rámci kultury, ve které vznikaly četné zárodky moderního umění. Podrobně si všímá virtuózně traktovaných, vizuálně nadmíru působivých Roubiliacových podobizen význačných osobností, mj. Alexandra Popea (1688–1744), Isaaca Newtona (1643–1727) a G. F. Händela.

Malcolm Baker (nar. 1945): “The Marble Index. Roubiliac and Sculptural Portraiture in Eighteenth-century Britain” (“Mramorové znamení. Roubiliac a sochařské portrétní umění v Británii 18. století”). V roce 2015 vydalo nakladatelství Yale University Press, New Haven a Londýn. Přední strana přebalu, se snímkem části mramorové Roubiliacovy busty z roku 1745 zpodobňující Philipa Dormera Stanhopa (Stanhope; 1694-1773), 4. hraběte z Chesterfieldu. Praha, sbírky České Händelovy společnosti.

“The First Georgians. Art & Monarchy 1714–1760” (“První Georgiánci. Umění a monarchie v letech 1714–1760”). Katalog ke stejnojmenné výstavě konané od 10. dubna do 6. října 2014 v Královnině galerii v Londýně. V redakci Desmonda Shawe-Taylora (nar. 1955) roku 2014 vydal Trust Královské sbírky, Londýn. Přední strana přebalu, s výřezem z olejomalby Williama Hogartha (1697–1764) “David Garrick (1717–1779) se svou chotí, Evou-Marií Veigelovou (1724–1822)”, na které malíř pracoval v letech 1757–1764. Praha, sbírky České Händelovy společnosti.

Tradiční návštěva zvěřinových hodů v restauraci a penzionu “Pod Dračí skálou” na Karlštejně se letos uskutečnila, v třeskutých mrazech, se sněhovou pokrývkou o mocnosti několika centimetrů, dne 7. ledna, za účasti 12 osob (bez dětí), z toho 5 řádných členů ČHäS. Händelovskou “zvěřinovou skupinu” opět doprovázela družná fenka Dora (zlatý retrívr). Cukrárna manželů Vostřákových v obci pod hradem byla tentokrát uzavřena, což poněkud narušilo navyklý průběh karlštejnských kratochvílí. Místo oddychového posezení ve vyhřáté cukrárně se většina účastníků porůznu vypravila na okolní zasněžené kopce, odkud se naskýtaly doslova “ikonické” výhledy na hrad, známé z pohlednic či obrázkových publikací.

Zvěřinové hody na Karlštejně, 7. ledna 2017. I navzdory třeskutým mrazům sešla se händelovská “zvěřinová skupina” před restaurací a penzionem “Pod Dračí skálou” v plném složení. Jak vidno na jednotlivých tvářích, splnily zvolené pokrmy a nápoje kulinární očekávání všech hodovníků. Zleva: Josef Průcha, Hana Jakubcová, Petr Tylínek, Vlasta Michková, Michal Typl, Oto Michek, Milan Černý, Pavel Polka, Zuzana Nováková, Stanislav Mohorita, Jana Hejdová, Jitka Čechová s fenkou Dorou (zlatý retrívr). Foto Martin Němeček, restaurace a penzion “Pod Dračí skálou”, Karlštejn.

V Praze dne 7. března 2017. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.