CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

katastrofální povodeň na území hlavního města Prahy v srpnu 2002 poznamenala také běžný chod ČHäS. Domovní areál Na Maninách 11/795 v Praze 7 - Holešovicích, v jehož zadním domě se v I. patře nachází sídlo ČHäS, byl ve dnech 13. a 14. srpna evakuován. 13. srpna byla přerušena dodávka elektrické energie; k jejímu obnovení došlo 22. srpna. Telefonní spojení bylo zprovozněno mnohem později - 12. října. V domovním areálu vystoupila záplavová voda až do výše 55 cm. Vyplaveny byly sklepy, přízemní prostory, z převážné části bytové, a přízemní kůlny na zadním dvoře. Jedna z těchto kůlen plní funkci skladového prostoru ČHäS - zde se voda dostala až do výše 51 cm. Všechny předměty, vesměs cenné knihy a další tištěné materiály, uložené původně v dosahu vody, se podařilo zcela zachránit včasným přemístěním do vyšších poloh uvnitř kůlny. Podobným způsobem byl zachráněn zbytek nákladu (140 výtisků) händelovské monografie Pavla Polky "Triumf času a pravdy", deponovaný v suterénním klimatizovaném archívu jedné pražské instituce: 12. srpna byly knihy tamtéž preventivně přeneseny do vyššího patra. V dotyčném objektu vystoupila voda až do výše 6 m (!!!), což by bývalo znamenalo naprostou zkázu všech výtisků… Díky včasným technickým opatřením neutrpěla tedy ČHäS žádné materiální škody!
ČHäS je mimořádným díkem zavázána dirigentu Vítězslavu Podrazilovi, který jí od 16. srpna 2002 až do obnovení telefonního provozu velkoryse poskytoval neomezený přístup ke svému telefonnímu přístroji včetně faxu a od 16. srpna do 10. září k počítači připojenému na e-mailovou síť.
Dne 23. srpna 2002 přispěla ČHäS jednorázovou částkou 5.000 Kč (výdajová položka č. 1209) na vládní konto zřízené u České národní banky za účelem odstraňování následků povodní.
Výstižná obrazová dokumentace povodně v sídle ČHäS a jeho okolí je umístěna na webových stránkách ČHäS ("www.haendel.cz") v sekci "Aktuality", článek "Následky povodně v České Händelově společnosti". Všem, kdo mají přístup k Internetu, doporučujeme, aby si dokumentaci otevřeli.

Scénické provedení opery Alessandra Scarlattiho "L'Amor Generoso" v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti dne 1. června 2002.

Po řadě nejrůznějších protivenství, započaté automobilovou nehodou dirigenta Ondřeje Macka dne 22. srpna 2001 (viz členský cirkulář ze dne 11. prosince 2001), lze scénická provedení opery Alessandra Scarlattiho L'Amor Generoso ("Šlechetná láska") v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti (29. května: veřejná generální zkouška, 31. května, 1. června, 2. června, 7. září a 8. září 2002) hodnotit se značným uspokojením. Po stránce kvality nastudování dosáhl barokní soubor Cappella Accademica Praha své dosud nejvyšší úrovně. Zájmu veřejnosti se těšila především poslední dvě uvedení (7. a 8. září), která byla dlouho předem vyprodána. Zvláště nadšeného přijetí se dočkala inscenace dne 7. září. Takřka v pravidelných intervalech byla přerušována potleskem po jednotlivých áriích; po skončení opery si obecenstvo bouřlivým aplausem a provoláváním doslova vynutilo repetici závěrečného sboru. Příznivě vyhlíží i konečná finanční bilance celé produkce: příjmy 364.491,- Kč (čj. A, 1-7), výdaje taktéž 364.491,- Kč (čj. B, 1-38). Do výdajové položky není započtena režie ČHäS, náklady na pracovní cestu do Anglie v prosinci 2000 za účelem získání kopie partitury opery (viz cirkulář ze dne 12. prosince 2000) a ztráty způsobené nuceným odvoláním inscenací po shora zmíněné automobilové nehodě. Projekt "Alessandro Scarlatti: L'Amor Generoso" byl oficiálně uzavřen dne 3. října 2002. ČHäS touto cestou ještě jednou děkuje všem účinkujícím i všem, kdo projekt jakýmkoliv způsobem podpořili. Zvláštní dík náleží pracovníkům správy státního zámku v Mnichově Hradišti, zejména panu Radovanu Chmelovi a paní Soně Švábové, bez jejichž nezměrného osobního nasazení by inscenace opery byly zcela nemyslitelné.

Zatímco provedení Händelova oratoria/masque Acis and Galatea na zámku v Náměšti nad Oslavou dne 21. září 2002 (srov. s cirkulářem ze dne 22. července 2002; oproti zde uvedené informaci bylo dílo dáváno v původním, tj. anglickém znění) zůstalo interpretačně dosti daleko za běžným standardem, znamenalo muzikologické sympózium, konané tamtéž ve stejný den pod názvem "Haugwitzové a hudba", nedocenitelný přínos k dosavadnímu vědeckému bádání v dané oblasti. Se samostatnými příspěvky vystoupili celkem tři členové ČHäS: Rudolf Pečman ("Heinrich Haugwitz und Georg Friedrich Händel"; německy), Michaela Freemanová ("Heinrich W. Haugwitz - Übersetzer der Iphigenia in Aulis") a Pavel Polka ("Česká Händelova společnost a její vztah k rodu Haugwitzů"). Textová a obrazová dokumentace sympózia je umístěna na webových stránkách ČHäS v sekci "Dokumenty"; zde lze otevřít výše jmenované příspěvky (u prof. Pečmana autorské résumé v češtině a u paní Freemanové autorské résumé).

Hrad San Salvatore v Suseganě u Benátek, sídlo knížecího rodu Collaltů.

Ve dnech 6. - 12. října 2002 byli předseda, technický ředitel a nečlen ČHäS Tomáš Rus hosty knížete Manfreda z Collalta a San Salvatore v letohrádku "Sfondo" u hradu San Salvatore v Suseganě nedaleko Benátek. Jménem ČHäS předal předseda Společnosti dne 9. října knížeti Collaltovi u příležitosti jeho 70. narozenin výpravnou publikaci Dorothey Terpitzové "Canaletto" (Könemann/Köln, 1998). Z letohrádku "Sfondo" podnikli výše jmenování několik poznávacích cest: zříceniny hradu Collalto; Palladiova vila "Barbaro" s freskami Paola Caliariho zvaného Veronese (1528-1588); Possagno, rodiště sochaře Antonia Canovy (1757-1822); městečko Asolo; Benátky; Pieve di Cadore, rodiště Tiziana Vecellia (1476/77-1576); alpské pohoří Dolomity v okolí pitoreskního masívu Tre Cime di Lavaredo (3003 m n.m.). Při návštěvě deštivých Benátek (10. října) bylo na místě zjištěno, že někdejší divadlo rodiny Grimani "San Giovanni Crisostomo" z roku 1677/1678 (dnes nazývané "Teatro Malibran"), kde 26. prosince 1709 oslavila premiéru Händelova opera "Agrippina", je opět používáno, s kapacitou 900 míst, pro účely hudebního divadla: po nákladné obnově sem v květnu 2001 dočasně přesunulo svá představení slavné benátské divadlo "La Fenice", jež roku 1996 vyhořelo... Ušlechtile okázalá, z Velkého kanálu vyrůstající fasáda paláce Grimani, v němž Händel pravděpodobně nalezl přístřeší během svého benátského pobytu v letech 1709/1710, byla stále ještě zakryta lešením.
Collaltové, píšící se "di Collalto e San Salvatore", jsou langobardského (lombardského) původu a patří mezi nejstarší evropské rody. Dle legendy byl jejich "praotec" pokřtěn kolem roku 150 padovským biskupem sv. Prosdocimem. První zachovaný písemný dokument týkající se rodové historie pochází z roku 958: italský král Berengarius II. (900-966) věnuje v této listině dvorec na pravém břehu řeky Piave Rombaldu I., předkovi dnešních Collaltů, jenž byl manželem královy dcery Gisely. Hrad Collalto, nyní ve zříceninách, nechal roku 1110 postavit další člen rodu - Ensedisius I., hrabě z Trevisa. Své dnešní sídlo, rozlehlý hrad San Salvatore v Suseganě severně od Trevisa (Benátsko), zakoupili Collaltové, jmenovitě hrabě Schenella III., v roce 1245. Válečník Rombald XIII. z Collalta a San Salvatore (1579-1630), známý dobytím Mantovy (1630), získal roku 1623 výhodnou koupí od císaře Ferdinanda II. zkonfiskované valdštejnské panství Brtnici nedaleko Jihlavy. Na Brtnici seděli Collaltové (r. 1822 povýšení do stavu knížecího) až do roku 1945. Z brtnických Collaltů je třeba připomenout kultivovaného hraběte Thomase Vinciguerru (1710-1769), za jehož vlády vznikla, v letech 1752-1769, písemná památka prvořadého významu: tzv. Brtnický hudební inventář. Na straně 17 se ve zmíněném inventáři pod jménem "Hendl" nachází záznam (notový incipit) skladby s názvem "Sinfonia à tre", nedávno identifikované jako Händelova Triová sonáta č. 5b g moll pro dvoje housle, bas a varhany, op. 2, HWV 390b (blíže viz příslušný článek v sekci "Aktuality" na webových stránkách ČHäS; srov. taktéž s členskými cirkuláři ČHäS ze dne 11. prosince 2001, 8. března 2002, 23. května 2002 a 22. července 2002).

Hamburg-Bergedorf, 8. prosince 2002. Technický ředitel (vlevo) a předseda s paní Inge Wolfovou, praneteří Friedricha Chrysandera (1826-1901).

V souvislosti s přípravami na scénickou produkci Händelovy opery "Sosarme, Re di Media" uskutečnila ČHäS ve dnech 5. - 8. prosince 2002 pracovní cestu do Hamburku, jíž se zúčastnili předseda a technický ředitel; plánovaná účast tajemníka a vedoucího barokního souboru Cappella Accademica Praha, Ondřeje Macka, musela být kvůli náhlému onemocnění v den odjezdu operativně odvolána. Předseda a technický ředitel nahlédli dne 6. prosince v trezoru hamburské Státní a univerzitní knihovny do vzácného rukopisného souboru händelovských partitur (viz níže) a získali mikrofiše provozní a tzv. cembalové partitury výše uvedené opery (signatury: M A/1054, M A/185) pro potřeby jejího hudebního nastudování. Zástupcům ČHäS se v knihovně věnoval pan Dr. Jürgen Neubacher, jemuž na tomto místě ještě jednou děkujeme (jeho zásluhou si dotyční mohli prohlédnout noty psané vlastní rukou Händelovou!). Nemenší dík náleží paní Inge Wolfové, praneteři legendárního händelovského badatele, životopisce a vydavatele Friedricha Chrysandera (viz níže), která účastníky cesty vzorně ubytovala ve svém domě v Hamburku-Bergedorfu, tedy na původním pozemku Chrysanderově, kde dodnes stojí jeho rodinný dům a objekt bývalé knihovny; proslulá tiskárna se, bohužel, nezachovala. Účel cesty byl badatelsko-poznávací v širším slova smyslu, takže se na program dostala i prohlídka krypty hamburského kostela sv. Michala (6. prosince) s hroby Händelova přítele Johanna Matthesona (1681-1764) a Carla Philippa Emanuela Bacha (1714-1788) a následné zastávky ve Friedrichsruhu (v letech 1871-1898 sídlo Otty von Bismarcka, místo jeho posledního odpočinku; 7. prosince), Ratzeburku (do roku 1689 v držení sasko-lauenburských vévodů, z nichž poslední dva byli úzce spjati s Čechami; 7. prosince), Lübecku (v srpnu 1703 sem z Hamburku cestovali Händel s Matthesonem na návštěvu věhlasného skladatele Dietricha Buxtehudeho [1637-1707]; 7. prosince), Vellahnu (Chrysanderův hrob; 8. prosince) a Rheinsberku (zdejší zámek byl v letech 1734-1740 rezidencí pruského korunního prince Bedřicha, pozdějšího Bedřicha Velikého; 8. prosince). Důležitou součást cesty představovalo večer dne 7. prosince pracovní jednání s panem Friedrichem Riethmüllerem a jeho chotí v jejich hamburském bytě; pan Riethmüller, poradce zemské vlády v Sasku-Anhaltsku, někdejší předseda Göttingenské Händelovy společnosti, se v současnosti politicky angažuje ve prospěch uplatnění operních produkcí ČHäS v rámci Spolkové republiky Německa.

Místo posledního odpočinku Friedricha Chrysandera (1826-1901) a jeho choti Elisabeth (1830-1887) na hřbitově v obci Vellahn u Ludwigslustu v Meklenbursku.

Franz Karl Friedrich Chrysander, přítel a obdivovatel německého kancléře Otty von Bismarcka (1815-1898), se narodil do skromných poměrů jako syn mlynáře dne 8. července 1826 v Lübtheenu poblíž Ludwigslustu v Meklenbursku. Zemřel dne 3. září 1901 ve svém domě v Bergedorfu u Hamburku, v němž žil od roku 1866; o tři dny později byl pochován na hřbitově v obci Vellahn nedaleko Ludwigslustu v Meklenbursku. V roce 1855 uzavřel sňatek s Elisabeth Borgmannovou (1830-1887) z Vellahnu. Společně se svým přítelem heidelberským literárním historikem Georgem Gottfriedem Gervinem (Gervinus; 1805-1871), překladatelem Händelových oratorií do němčiny, založil o rok později Německou Händelovu společnost (Deutsche Händel-Gesellschaft), jejímž prvořadým cílem bylo kritické vydání veškerých Händelových kompozic. Když se společnost ukázala neživotaschopnou a lipské nakladatelství "Breitkopf & Härtel" zklamalo, ujal se Chrysander r. 1864 ediční činnosti osobně. V malé tiskárně, kterou zřídil v zahradě svého domu v Bergedorfu, nejednou sám - doslova "na koleně" - ryl a tiskl Händelovy partitury. U zmíněného domu vybudoval navíc zahradnictví a z jeho výnosů pomáhal financovat práci na händelovské edici. Ze zamýšlených 96 svazků se, v letech 1858-1894, podařilo vydat celkem 94 svazků (zhruba 16 až 17 tisíc tiskových desek!). Chrysanderova edice, položivší nepostradatelný základ pro provozování Händelových skladeb, představuje heroický počin nemající v dějinách hudby obdoby. Friedrich Chrysander je také autorem základního biografického díla, jež pod názvem "G. F. Händel" vyšlo ve třech svazcích v Lipsku v letech 1858-1867; třetí svazek zůstal ovšem nedokončen: jeho text se zastavil u roku 1740.
V roce 1868 získal Chrysander pro hamburskou Městskou knihovnu, spolu s určitým počtem cembalových a archívních partitur, unikátní soubor 70 provozních partitur ("conducting scores") Händelových oper, oratorií, operních pasticcií a jiných titulů, dnes uložený, stejně jako zmíněné skladatelovy cembalové a archívní partitury, ve Státní a univerzitní knihovně v Hamburku. Soubor, sestávající z opisů, vyšel postupně z dílny Johna Christophera Smithe staršího (1683-1763) a mladšího (1712-1795). Obsahuje množství Händelových vlastnoručních poznámek, úprav a zásahů a dodnes slouží jako významný zdroj nejen pro hudební vědce, ale i pro ty, kdo se podrobněji zabývají interpretací dotyčných mistrových děl (viz výše uvedenou pracovní cestu do Hamburku!). Tyto vzácné hudební materiály se dostaly z pozůstalosti nevlastního vnuka mladšího Smithe, sira Henryho Riverse, zesnulého roku 1851 ve Winchesteru, k bristolskému knihkupci Thomasi Kerslakeovi, od něhož celý soubor odkoupil roku 1856 známý francouzský politik a händelovský sběratel a životopisec Victor Schoelcher (1804-1893). Ten jej prostřednictvím Chrysanderovým postoupil, za 800 liber šterlinků, městu Hamburku.

Podaří-li se zajistit dostatečné množství finančních prostředků, bude Händelova opera Sosarme, Re di Media ("Sosarmés, král médský"; HWV 30) inscenována v produkci ČHäS v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti dne 23. května, 24. května, 25. května, 6. září a 7. září 2003 (21. května veřejná generální zkouška). K danému účelu vypracovala ČHäS společný projekt s Händelovou společností Karlsruhe, jenž byl dne 27. září 2002 předložen Česko-německému fondu budoucnosti v Praze. Pro Karlsruhe se v kladném případě počítá s koncertním provedením opery na zámku Gottesaue, sídle Státní vysoké hudební školy Karlsruhe, a sice 17. září 2003. O dalším vývoji budete včas informováni.

Webmaster ČHäS, RNDr. Jan Kučera, CSc., upozornil dne 31. července 2002 na velmi povzbudivou skutečnost: dle hodnocení správců portálu uznávaného internetového vyhledávače "Google" byla vstupní stránka ČHäS (adresa: "www.haendel.cz") dvanáctou (nyní již jedenáctou!) nejužitečnější händelovskou internetovou stránkou na světě. Přesvědčit se o tom lze na adrese:

http://directory.google.com/Top/Arts/Music/Composition/Composers/H/Handel,_George_Frederic/

Nejjednodušší způsob, jak se dostat do kategorizovaného händelovského seznamu vyhledávače "Google", je následující: v příslušném okénku vyhledávače (adresa: "www.google.com") napíšeme slovo "Handel" a zadáme vyhledávání; otevře se další stránka (mezitím vyhledávač našel v celosvětové síti téměř tři milióny míst s dotyčným slovem...), kde hned na začátku v řádku "Kategorie" klikneme na podtržený text - objeví se přehled kategorizovaných händelovských stránek s ČHäS na jedenáctém místě. Zdlouhavěji stejného cíle dosáhneme řadou jednotlivých kroků přes adresu "directory.google.com". Všem, kdo mají přístup k internetové síti, tento jednoduchý pokus doporučujeme.

Pro rok 2003 zůstává nezměněna základní sazba členského příspěvku ČHäS ve výši 100 Kč. Nadále necháváme na úvaze našich členů, zda uhradí příspěvek přesahující stanovenou minimální hranici 100 Kč - nutno podotknout, že velká část členské základny hradí příspěvky vyšší nežli 100 Kč. Všem, kdo do pokladny ČHäS přispívají obnosem převyšujícím minimální sazbu, tímto upřímně děkujeme. Platbu členských příspěvků na rok 2003 proveďte laskavě přiloženou poštovní složenkou "C" až po Novém roce, výhradně na adresu: Česká Händelova společnost, Na Maninách 11/795, 170 00  Praha 7.
Členské příspěvky za rok 2002 neuhradilo k dnešnímu datu celkem pět členů. S ohledem na účetní uzávěrku dotyčné členy žádáme, aby svůj nedoplatek uhradili ještě do konce tohoto roku!
Čeští členové mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou poukazují svůj příspěvek na rok 2003 rovněž po 1. lednu 2003 na shora uvedenou adresu ve výši nejméně 100 Kč. Tento příspěvek nelze sloučit s příspěvkem ČHäS; hradí se samostatnou poštovní složenkou "C"!

Ani tentokrát nebude ČHäS tisknout samostatnou výroční zprávu za rok 2002. Pokud jde o přehled naší činnosti v uvedeném časovém období, dovoluji si Vás odkázat na cirkuláře ze dne 8. března, 23. května a 22. července 2002. O hospodaření ČHäS budete zpraveni v prvním cirkuláři roku 2003. Na tomto místě zařazuji pouze některé standardní části výročních zpráv, jež se v cirkulářích nevyskytují:

Händelovské koncerty a představení na území České republiky v roce 2002, na nichž se nepodílela ČHäS (vypsány jsou pouze akce, které se ČHäS podařilo zaregistrovat):

  • Oratorium/masque "Acis and Galatea". Brno, 20. září. Tuzemští sólisté, Komorní sbor Oberpleis, Komorní orchestr brněnské konzervatoře; dir. Pavel Brochin.
  • Oratorium/masque "Acis and Galatea". Náměšť nad Oslavou, 21. září. Tuzemští sólisté, Komorní sbor Oberpleis, Komorní orchestr brněnské konzervatoře; dir. Pavel Brochin. "XII. Zámecký koncert", součást cyklu "Vivat musica" v září a říjnu 2002.
  • Opera "Rinaldo". Praha, 29. října (koncertně). Tuzemští sólisté, barokní orchestr Camerata nova; dir. Jiří Kotouč. FOK: 1. koncert cyklu "Stará hudba".

Tisková publicita ČHäS vypadala během roku 2002 následovně:

Dosud známé články, stati (výběr): "Pocta skladateli vrcholného baroka" (značka "zr", "Noviny Náchodska", 25. dubna 2002); "Barokní opera ožívá" (Zuzana Zemanová, "Boleslavský deník", 31. května 2002); "Händel-Büste des tschechischen Bildhauers Petr Novák" (Pavel Polka, "Händel-Hausmitteilungen", 2/2002); "Mistři evropské hudby zazní v Brtnici" (značka "hra", "Lidové noviny", 21. června 2002); "Ansprache an die Mitgliederversammlung der internationalen Georg-Friedrich-Händel-Gesellschaft in Halle an der Saale am 9. Juni 2001" (Pavel Polka, "Händel-Jahrbuch 2002").
Ke své scénické produkci opery Alessandra Scarlattiho "L'Amor Generoso" ("Šlechetná láska") v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti (viz druhý odstavec tohoto cirkuláře) nechala ČHäS v nákladu 5000 ks vytisknout reprezentativní dvoubarevnou pozvánku dle výtvarné předlohy akademické malířky Lenky Kerelové z Prahy. Pro předmětnou produkci byla použita programová brožura vydaná v roce 2001 pro tutéž produkci, jež musela být zrušena (srov. s cirkulářem ze dne 11. prosince 2001).

Početní stav členské základny ČHäS k dnešnímu datu: 77 (68 tuzemských řádných členů, 3 tuzemští čestní členové, 4 zahraniční řádní členové, 2 zahraniční čestní členové).

Dne 4. října 2001 tragicky zahynula na železnici ve věku nedožitých dvaasedmdesáti let paní Jiřina Vajchrová, řádná členka ČHäS od 3. prosince 1992. Jako účastnice řady podniků ČHäS náležela mezi aktivní členy. Kdo jste ji znali, věnujte jí vzpomínku.
Dne 22. prosince 2001 zemřela ve věku nedožitých dvaaosmdesáti let paní Jaroslava Zapletalová, řádná členka ČHäS od 14. srpna 1990. Zesnulá obětavě zasvětila velkou část svého života aktivní organizaci brněnského hudebního života. Čest její památce!

Blahopřejeme řádnému členu Rastislavu Kozoňovi ke vstupu do stavu manželského se slečnou Jiřinou Klimovičovou. Svatební obřad se uskutečnil v obci Šebrov, okres Blansko, dne 7. září 2002.

ČHäS upřímně blahopřeje k životním jubileím svých členů v roce 2002:

1. ledna - Jiřina Nováková; 6. ledna - Bernhard Lohe; 11. ledna - Henriette von Haugwitz-Beerberg; 23. ledna - Ivana Hospodářová; 7. dubna - Dagmar Páclová; 20. května - Mervyn Loft-Simson; 31. května - Jiří Kazatel; 1. července - Rastislav Kozoň; 17. července - David John Freeman; 6. srpna - Ingeborg Goßmann; 1. prosince - Jindřiška Závodná.

Všem členům ČHäS přeji požehnané svátky vánoční a zdárný vstup do roku 2003.
V Praze dne 11. prosince 2002. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.