CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2012:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2012. Dokument vyhotoven dne 2. ledna 2013.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný sponzorský dar, nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát "zastavil" na 489,09 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2012 ukázaly, navzdory velmi přísně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 23.625,46 Kč. Celkové příjmy obnášejí 27.913,04 Kč, výdaje 51.538,50 Kč. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS (28. března 1990) do 31. prosince 2012 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy činily 2.570.349,15 Kč, výdaje 2.297.124,89 Kč, tj. plus ("zisk") 273.224,26 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2012: v této kategorii bylo inkasováno 20.450,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.200,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2012 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok vydat navíc 2.166,96 Kč, což je o 459,86 Kč méně nežli v roce 2011.
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. Rozeslali jsme jednu "oficiální" upomínku (dne 24. října 2012), ale ani ta nevyvolala příliš silnou odezvu. V některých případech jsme členský příspěvek "vydobyli" až na samém konci roku, po sérii naléhavých telefonických a písemných výzev… Stejným způsobem jsme v minulosti museli postupovat již opakovaně. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji co nejdříve. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: "Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku."

Hans von Aachen (1552-1615): římskoněmecký císař Rudolf II. (1552-1612; císařem 1576-1612). Olejomalba na plátně z doby kolem roku 1606/1608. 59,9 × 47,5 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň, Rakousko. Inv.č.: GG 6438.

V příloze zasíláme pozvánku na XIII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve čtvrtek dne 25. dubna 2013 od 18.00 hodin v učebně č. 16 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Hudba na dvoře krále českého i uherského a císaře Svaté říše římské Rudolfa II. Habsburského". Přednášet bude PhDr. Radek Menoušek, muzikolog, hudební skladatel a barokista, řádný člen ČHäS. Vstup pro všechny zájemce zdarma. - Účastníci semináře tentokrát podniknou malý hudební výlet do období "zlaté Prahy", kdy zde, v letech 1583-1612, sídlil dvůr Rudolfa II. Habsburského (1552-1612; císařem 1576-1612). Zavítají do časů, kdy Rudolf II. naposledy v dějinách učinil Prahu hlavním městem velké středoevropské říše. Na svém dvoře tehdy shromáždil široký okruh znamenitých umělců a ze sídelního města českých panovníků se záhy stala přední umělecká metropole v Evropě. Také hudba měla v rudolfínské Praze své nezanedbatelné místo. Z Vídně se sem přestěhovala početná císařská kapela, jejíž vysoká úroveň se tříbila již v předchozích desetiletích. Svůj zájem na ni zaměřili vynikající hudebníci přicházející z různých zemí Evropy a přispívající k vývoji světové hudby. Naší snahou bude postihnout - s pomocí četných reprodukovaných ukázek - dobový hudební provoz ve více rovinách: od slavnostních bohoslužeb v pražské katedrále přes muzicírování provázející sváteční i všední chvíle v hradních interiérech nebo v císařských zahradách až po okázalou věžní hudbu…
Kliknutím na obrázek se zvětší jeho formát a objeví se průvodní text.
Jak známo, věnoval Georg Friedrich Händel trvalou pozornost výtvarnému umění, především malířství. Jeho londýnský dům zdobilo velké množství obrazů - až se vkrádá otázka, kam se tak rozsáhlou obrazovou sbírku podařilo v nepříliš prostorném domě umístit. Pro konkrétní představu přinášíme abecední seznam malířů, jejichž díla skladatel v tom či onom období vlastnil:
Angellis, Pieter (1685-1734); Ardin, Johann Friedrich (18. stol.); [?] van Bassan, Ab[raham?] (18. stol.?); van Bloemen (Orizzonte), Jan Frans (1662-1749); Canale, Giovanni Antonio, zv. Canaletto (1697-1768); Cantarini, Simone (1612-1648); Carracci, Agostino (1557-1602) n. Annibale (1560-1609) n. Antonio (1589?-1618) n. Ludovico (1555-1619)…; da Cortona, Pietro (1596-1669); Denner, Balthasar (1685-1749); van Diest, Adriaen (1655-1704); Ferg, Franz de Paula (1689-1740); Goupy, Joseph (kol.1680-kol.1770); van Goyen, Jan (1596-1656); Griffier st., Jan (1652-1718); Hondius (de Hondt), Abraham (kol.1625-1695); Locatelli, Andrea (1695-1741); Michau, Théobald (1676-1765); Mola, Pier Francesco (1612-1666); de Momper ml., Joos (1564-1634/35); Montingo, Antonio (činný kol.r.1678); Parrocel, Charles (1688-1752); Pellegrini, Giovanni Antonio (1675-1741); van Poelenburgh, Cornelis (1586?-1667); Porcellis I. (Parcellis, Percelles…), Jan (kol.1584-1632); Poussin, Nicolas (1594-1665); Rembrandt Harmensz van Rijn (1606-1669); Ricci, Marco (1676-1730); Ricci, Sebastiano (1659-1734); van Ruysdael, Salomon (kol.1602-1670); del Sarto, Andrea (1486-1531); Savery, Roelan(d)t (1576/78-1639); Servan (Servandoni), Jean-Nicolas (1695-1766); Soldi, Andrea (1703-1771); van Swanevelt, Herman (kol.1600-1655/65); Teniers ml. [?], David (1610-1690); Tillemans, Peter (1684-1734); Watteau, Jean-Antoine (1684-1721); Wootton, John (1682-1764).
V seznamu jsou vynecháni autoři, od nichž se v Händelově držení nacházely pouze jeho podobizny. Uvedená jména byla z převážné části převzata z prodejního katalogu skladatelovy sbírky vydražené dne 28. února 1760 Mr. Langfordem v jeho domě na Great Piazza v londýnském Covent Gardenu. Katalog se zachoval v unikátním výtisku v newyorské Frick Art Library. S konkrétními umělci bylo nutné spojit i řadu neúplných či zkomolených jmen, což se ne vždy podařilo s naprostou jistotou. Tam, kde přetrvává značná nejistota, je před jménem autora umístěn otazník v hranaté závorce. Neidentifikované zůstaly jmenné tvary "V. Brueghell" (při dané zkratce křestního jména nebylo možné ztotožnění s žádným ze členů malířského rodu Bruegelů / Breughelů / Brueghelů) a "Prelemburch" (? Cornelis van Poelenburgh - viz seznam). V oblasti malířského umění zahrnuje Händelova sběratelská činnost tyto kategorie: 1. vlastní podobizny; 2. díla současníků, žijících většinou v Anglii; 3. díla starých mistrů. Kromě podobizen není dosud znám žádný dochovaný obraz spojitelný s Händelovým vlastnictvím… [Srov. s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007; zde je mj. popsáno umístění seznamu na webových stránkách ČHäS.]

Členové souboru Musica Florea v rodném domě Georga Friedricha Händela v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, SRN) při zkoušce na koncert "Händel a jeho čeští současníci" ("Händel und seine tschechischen Zeitgenossen"), který se konal tamtéž dne 19. ledna 2013.

V Komorním sále rodného domu Georga Friedricha Händela (Händel-Haus) v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, SRN) vystoupili dne 19. ledna 2013, v rámci koncertní řady "Hudba v Händelově domě" ("Musik im Händel-Haus"), členové souboru Musica Florea: Magdalena Malá (housle), Martina Štillerová (housle), Lýdie Cillerová (viola), Marek Štryncl (violoncello; umělecký vedoucí), Ondřej Štajnochr (kontrabas), Iva Štrynclová (cembalo, varhany), Marek Špelina (flétna). Během koncertu, nazvaného "Händel a jeho čeští současníci" ("Händel und seine tschechischen Zeitgenossen"), zazněly skladby těchto autorů: Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704), Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656-1746), Georg Friedrich Händel (1685-1759), Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742), Antonín Reichenauer (kol.1694-1730), František Ignác Antonín Tůma (1704-1774).

Zámek Strawberry Hill (Jahodový Kopec) ve Twickenhamu, místní části Londýna.

Členům ČHäS, kteří navštíví Londýn, doporučujeme, aby do svého itineráře zahrnuli architektonicky průlomový zámek Strawberry Hill (Jahodový Kopec), nacházející se v místní části Twickenhamu. Podle svých vlastních představ jej v letech 1748-1790 nechal postavit, v pitoreskních gotických tvarech, svérázný literát a sběratel Horatio (Horace) Walpole (1717-1797; od r. 1791 čtvrtý hrabě z Orfordu), syn Roberta Walpola (1676-1745), historicky prvního britského ministerského předsedy. [Srov. s členskými cirkuláři ze dne 22. června 2004 a 22. června 2010.] Po důkladné obnově byl zámek dne 2. října 2010 zpřístupněn veřejnosti (webové stránky: "www.strawberryhillhouse.org.uk"). Jeho stavebník, bystrý glosátor dobového uměleckého dění se, mimo jakoukoliv pochybnost, osobně znal taktéž s Georgem Friedrichem Händelem. - Díky své (dodnes čtené) knížce "The Castle of Otranto" ("Otrantský zámek"; vyd. 1764 [česky 1970]), jejíž ponurý děj se odehrává v Itálii v době křížových výprav, se Horace Walpole stal zakladatelem gotického neboli hrůzostrašného románu. Do anglického vydání předmětného titulu lze po předchozí dohodě nahlédnout v sídle ČHäS. [Stručné pojednání o "Otrantském zámku" je otištěno ve vysokoškolské učebnici "Dějiny anglické literatury" (1988) - viz členský cirkulář ze dne 10. března 2010.]

Josef Bohuslav Foerster (1859-1951): "Zápisník hudebníkův". Státní nakladatelství v Praze, 1929. Vnější strana přední desky knížky. Sbírky České Händelovy společnosti.

V kutnohorském antikvariátu "Felix Jenewein" zakoupil předseda ČHäS dne 19. ledna 2013 sborník statí Josefa Bohuslava Foerstera (1859-1951) s názvem "Zápisník hudebníkův", vydaný v roce 1929 Státním nakladatelstvím v Praze v edici "Hudební knihovna", řízené profesorem Adolfem Cmíralem (1882-1963); cena: 300 Kč (výdajová položka č. 1811). Ve svazku (144 stran; vlepeno exlibris "Josef Výborný"), obsahujícím celkem čtrnáct statí, čtenář na prázdné straně (vakátu) před titulní dvoustranou určitě nepřehlédne vlastnoruční podpis autora: "Jos. B. Foerster". [Zájemci se mohou s knížkou po předchozí dohodě obeznámit v sídle ČHäS.] - Varhaník, hudební skladatel, kritik, spisovatel a pedagog Josef Bohuslav Foerster pohlížel s úctou a obdivem také na tvorbu Georga Friedricha Händela, zejména v oboru oratorním: mistrova oratoria, psaná "s nadšenou zbožností", činí nesmrtelnými "vnitřní velikost a hloubka". Foerster si rovněž uvědomoval "händlovský smysl pro přístupnou melodii"; plně vychutnával vznešenou krásu melodie "Larga" z opery "Xerxes", zatímco koloratura starých oper se mu zdála "analogií paruk". Šel dokonce až tak daleko, že Händela srovnával se Shakespearem…
V Praze dne 8. března 2013. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.