Hans von Aachen (1552-1615): římskoněmecký císař Rudolf II. (1552-1612; císařem 1576-1612). Olejomalba na plátně z doby kolem roku 1606/1608. 59,9 × 47,5 cm. Uměleckohistorické muzeum, Vídeň, Rakousko. Inv.č.: GG 6438.

V příloze zasíláme pozvánku na XIII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve čtvrtek dne 25. dubna 2013 od 18.00 hodin v učebně č. 16 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Hudba na dvoře krále českého i uherského a císaře Svaté říše římské Rudolfa II. Habsburského". Přednášet bude PhDr. Radek Menoušek, muzikolog, hudební skladatel a barokista, řádný člen ČHäS. Vstup pro všechny zájemce zdarma. - Účastníci semináře tentokrát podniknou malý hudební výlet do období "zlaté Prahy", kdy zde, v letech 1583-1612, sídlil dvůr Rudolfa II. Habsburského (1552-1612; císařem 1576-1612). Zavítají do časů, kdy Rudolf II. naposledy v dějinách učinil Prahu hlavním městem velké středoevropské říše. Na svém dvoře tehdy shromáždil široký okruh znamenitých umělců a ze sídelního města českých panovníků se záhy stala přední umělecká metropole v Evropě. Také hudba měla v rudolfínské Praze své nezanedbatelné místo. Z Vídně se sem přestěhovala početná císařská kapela, jejíž vysoká úroveň se tříbila již v předchozích desetiletích. Svůj zájem na ni zaměřili vynikající hudebníci přicházející z různých zemí Evropy a přispívající k vývoji světové hudby. Naší snahou bude postihnout - s pomocí četných reprodukovaných ukázek - dobový hudební provoz ve více rovinách: od slavnostních bohoslužeb v pražské katedrále přes muzicírování provázející sváteční i všední chvíle v hradních interiérech nebo v císařských zahradách až po okázalou věžní hudbu…

Jak známo, věnoval Georg Friedrich Händel trvalou pozornost výtvarnému umění, především malířství. Jeho londýnský dům zdobilo velké množství obrazů - až se vkrádá otázka, kam se tak rozsáhlou obrazovou sbírku podařilo v nepříliš prostorném domě umístit. Pro konkrétní představu přinášíme abecední seznam malířů, jejichž díla skladatel v tom či onom období vlastnil:
Angellis, Pieter (1685-1734); Ardin, Johann Friedrich (18. stol.); [?] van Bassan, Ab[raham?] (18. stol.?); van Bloemen (Orizzonte), Jan Frans (1662-1749); Canale, Giovanni Antonio, zv. Canaletto (1697-1768); Cantarini, Simone (1612-1648); Carracci, Agostino (1557-1602) n. Annibale (1560-1609) n. Antonio (1589?-1618) n. Ludovico (1555-1619)…; da Cortona, Pietro (1596-1669); Denner, Balthasar (1685-1749); van Diest, Adriaen (1655-1704); Ferg, Franz de Paula (1689-1740); Goupy, Joseph (kol.1680-kol.1770); van Goyen, Jan (1596-1656); Griffier st., Jan (1652-1718); Hondius (de Hondt), Abraham (kol.1625-1695); Locatelli, Andrea (1695-1741); Michau, Théobald (1676-1765); Mola, Pier Francesco (1612-1666); de Momper ml., Joos (1564-1634/35); Montingo, Antonio (činný kol.r.1678); Parrocel, Charles (1688-1752); Pellegrini, Giovanni Antonio (1675-1741); van Poelenburgh, Cornelis (1586?-1667); Porcellis I. (Parcellis, Percelles…), Jan (kol.1584-1632); Poussin, Nicolas (1594-1665); Rembrandt Harmensz van Rijn (1606-1669); Ricci, Marco (1676-1730); Ricci, Sebastiano (1659-1734); van Ruysdael, Salomon (kol.1602-1670); del Sarto, Andrea (1486-1531); Savery, Roelan(d)t (1576/78-1639); Servan (Servandoni), Jean-Nicolas (1695-1766); Soldi, Andrea (1703-1771); van Swanevelt, Herman (kol.1600-1655/65); Teniers ml. [?], David (1610-1690); Tillemans, Peter (1684-1734); Watteau, Jean-Antoine (1684-1721); Wootton, John (1682-1764).
V seznamu jsou vynecháni autoři, od nichž se v Händelově držení nacházely pouze jeho podobizny. Uvedená jména byla z převážné části převzata z prodejního katalogu skladatelovy sbírky vydražené dne 28. února 1760 Mr. Langfordem v jeho domě na Great Piazza v londýnském Covent Gardenu. Katalog se zachoval v unikátním výtisku v newyorské Frick Art Library. S konkrétními umělci bylo nutné spojit i řadu neúplných či zkomolených jmen, což se ne vždy podařilo s naprostou jistotou. Tam, kde přetrvává značná nejistota, je před jménem autora umístěn otazník v hranaté závorce. Neidentifikované zůstaly jmenné tvary "V. Brueghell" (při dané zkratce křestního jména nebylo možné ztotožnění s žádným ze členů malířského rodu Bruegelů / Breughelů / Brueghelů) a "Prelemburch" (? Cornelis van Poelenburgh - viz seznam). V oblasti malířského umění zahrnuje Händelova sběratelská činnost tyto kategorie: 1. vlastní podobizny; 2. díla současníků, žijících většinou v Anglii; 3. díla starých mistrů. Kromě podobizen není dosud znám žádný dochovaný obraz spojitelný s Händelovým vlastnictvím… [Srov. s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007; zde je mj. popsáno umístění seznamu na webových stránkách ČHäS.]

Členové souboru Musica Florea v rodném domě Georga Friedricha Händela v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, SRN) při zkoušce na koncert "Händel a jeho čeští současníci" ("Händel und seine tschechischen Zeitgenossen"), který se konal tamtéž dne 19. ledna 2013.

V Komorním sále rodného domu Georga Friedricha Händela (Händel-Haus) v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, SRN) vystoupili dne 19. ledna 2013, v rámci koncertní řady "Hudba v Händelově domě" ("Musik im Händel-Haus"), členové souboru Musica Florea: Magdalena Malá (housle), Martina Štillerová (housle), Lýdie Cillerová (viola), Marek Štryncl (violoncello; umělecký vedoucí), Ondřej Štajnochr (kontrabas), Iva Štrynclová (cembalo, varhany), Marek Špelina (flétna). Během koncertu, nazvaného "Händel a jeho čeští současníci" ("Händel und seine tschechischen Zeitgenossen"), zazněly skladby těchto autorů: Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704), Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656-1746), Georg Friedrich Händel (1685-1759), Jan Josef Ignác Brentner (1689-1742), Antonín Reichenauer (kol.1694-1730), František Ignác Antonín Tůma (1704-1774).

	Zámek Strawberry Hill (Jahodový Kopec) ve Twickenhamu, místní části Londýna.

Členům ČHäS, kteří navštíví Londýn, doporučujeme, aby do svého itineráře zahrnuli architektonicky průlomový zámek Strawberry Hill (Jahodový Kopec), nacházející se v místní části Twickenhamu. Podle svých vlastních představ jej v letech 1748-1790 nechal postavit, v pitoreskních gotických tvarech, svérázný literát a sběratel Horatio (Horace) Walpole (1717-1797; od r. 1791 čtvrtý hrabě z Orfordu), syn Roberta Walpola (1676-1745), historicky prvního britského ministerského předsedy. [Srov. s členskými cirkuláři ze dne 22. června 2004 a 22. června 2010.] Po důkladné obnově byl zámek dne 2. října 2010 zpřístupněn veřejnosti (webové stránky: "www.strawberryhillhouse.org.uk"). Jeho stavebník, bystrý glosátor dobového uměleckého dění se, mimo jakoukoliv pochybnost, osobně znal taktéž s Georgem Friedrichem Händelem. - Díky své (dodnes čtené) knížce "The Castle of Otranto" ("Otrantský zámek"; vyd. 1764 [česky 1970]), jejíž ponurý děj se odehrává v Itálii v době křížových výprav, se Horace Walpole stal zakladatelem gotického neboli hrůzostrašného románu. Do anglického vydání předmětného titulu lze po předchozí dohodě nahlédnout v sídle ČHäS. [Stručné pojednání o "Otrantském zámku" je otištěno ve vysokoškolské učebnici "Dějiny anglické literatury" (1988) - viz členský cirkulář ze dne 10. března 2010.]

Josef Bohuslav Foerster (1859-1951): "Zápisník hudebníkův". Státní nakladatelství v Praze, 1929. Vnější strana přední desky knížky. Sbírky České Händelovy společnosti.

V kutnohorském antikvariátu "Felix Jenewein" zakoupil předseda ČHäS dne 19. ledna 2013 sborník statí Josefa Bohuslava Foerstera (1859-1951) s názvem "Zápisník hudebníkův", vydaný v roce 1929 Státním nakladatelstvím v Praze v edici "Hudební knihovna", řízené profesorem Adolfem Cmíralem (1882-1963); cena: 300 Kč (výdajová položka č. 1811). Ve svazku (144 stran; vlepeno exlibris "Josef Výborný"), obsahujícím celkem čtrnáct statí, čtenář na prázdné straně (vakátu) před titulní dvoustranou určitě nepřehlédne vlastnoruční podpis autora: "Jos. B. Foerster". [Zájemci se mohou s knížkou po předchozí dohodě obeznámit v sídle ČHäS.] - Varhaník, hudební skladatel, kritik, spisovatel a pedagog Josef Bohuslav Foerster pohlížel s úctou a obdivem také na tvorbu Georga Friedricha Händela, zejména v oboru oratorním: mistrova oratoria, psaná "s nadšenou zbožností", činí nesmrtelnými "vnitřní velikost a hloubka". Foerster si rovněž uvědomoval "händlovský smysl pro přístupnou melodii"; plně vychutnával vznešenou krásu melodie "Larga" z opery "Xerxes", zatímco koloratura starých oper se mu zdála "analogií paruk". Šel dokonce až tak daleko, že Händela srovnával se Shakespearem…

V Praze dne 8. března 2013. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.