CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
 21. června
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak bylo avizováno v předvánočním cirkuláři ČHäS (datovaném 7. prosince 2006), přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2006:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2006. Dokument vyhotoven ve dnech 28. prosince 2006 - 2. ledna 2007.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný větší sponzorský dar, bylo dle očekávání (srov. s členským cirkulářem ze dne 23. března 2006) ve srovnání s předchozími obdobími příjmově a výdajově velmi nevyrovnané. Výsledky hospodaření za rok 2006 ukázaly, navzdory systematicky uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 74.127,22 Kč. Celkové příjmy obnášejí 53.568,19 Kč, výdaje 127.695,41 Kč. Nepříjemný meziroční deficit způsobila především řada náročnějších servisních oprav osobního automobilu ČHäS (rok výroby: 1995; srov. s členským cirkulářem ze dne 11. prosince 2001), které byly s ohledem na technické parametry a bezpečnost provozu zcela nezbytné. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2006 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy 2.329.723,70 Kč, výdaje 1.950.653,51Kč, tj. plus ("zisk") 379.070,19 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků tuzemských členů ČHäS za rok 2006: v této kategorii bylo inkasováno 18.090,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč jedenácti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: úhrnem 1.300,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2006 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok uhradit navíc 88,13 Kč, což se v poměru k mnohonásobně vyšším hodnotám v minulosti, kdy se banka na účet ČHäS obohacovala podstatně více, jeví jako naprosto zanedbatelné.
Podle dosavadních předpokladů by měl být rok 2007 příjmově podprůměrný. Nenastanou-li mimořádné události, lze předběžně počítat s deficitem pohybujícím se v mezích únosnosti. V dané souvislosti si na tomto místě dovoluji připomenout, že členské příspěvky je dle bodu č. 8 stanov ČHäS nutné uhradit nejpozději do 31. března 2007. Všichni, kdo tak dosud neučinili, nechť příslušný obnos poukáží poštovní složenkou typu "C" na adresu ČHäS. Členům, kteří přispěli nebo přispějí částkou převyšující minimální výši 100 Kč, upřímně děkujeme. Budiž tu zdůrazněno: naše zájmové sdružení je nevýdělečnou organizací závislou z převážné části na sponzorských darech a členských příspěvcích!
Dne 1. ledna 2007 se na ČHäS obrátil elektronickou cestou pan Ondřej Macek s žádostí o odklad termínu své čtvrté (= poslední) splátky (16.000 Kč; srov. s členskými cirkuláři ze dne 21. března 2005 a 21. září 2006), a sice z důvodu nepříznivé finanční situace. Předseda ČHäS odpověděl p. Mackovi e-mailem dne 2. ledna 2007 s tím, že výbor Společnosti souhlasí s přiměřeným odkladem - přibližně do jara 2007. Pokud by mělo dojít k delšímu časovému posunu, musel by výbor zvážit další formální postup.

Georg Friedrich Händel (1685-1759). Nedokončená olejomalba na plátně od Williama Hogartha (1697-1764) asi ze 40. let 18. století. 9 × 7 cm (vyříznuto z většího plátna). Zámek Burghley House u Stamfordu; Anglie, hrabství Lincolnshire.

Při náhodném internetovém průzkumu komerčního obrazového archívu "The Bridgeman Art Library" (Londýn, Paříž, New York, Berlín) objevil předseda ČHäS dne 10. ledna 2007 téměř neznámý portrét Georga Friedricha Händela od malíře a grafika Williama Hogartha (1697-1764), jedné z nejvýraznějších postav v dějinách anglického výtvarného umění. Obraz, nedokončená olejomalba na plátně, se nachází ve sbírkách markýzů z Exeteru na zámku Burghley House u Stamfordu v hrabství Lincolnshire, severně od Londýna. Dle sdělení kurátora sbírek, pana Jona Culverhouse, jsou rozměry portrétu, vyříznutého z většího plátna, doslova miniaturní: 9 × 7 cm. Na této malé ploše je zachycena skladatelova hlava (s příznačnou alonžovou parukou) a poprsí. Identita portrétovaného i Hogarthovo autorství se zdají být nepochybné. Budeme-li vycházet z odhadu věku zobrazené osoby, můžeme dobu vzniku podobizny situovat přibližně do 40. let 18. století. Do rodových sbírek hrabat (od roku 1801 markýzů) z Exeteru získal portrét pravděpodobně Brownlow Cecil (1725-1793), od r. 1754 9. hrabě z Exeteru, přítel a mecenáš Hogarthův a také významný hudební činovník: spoluzakladatel londýnské společnosti "Concert of Antient Music" (ustavené roku 1776 za účelem provozování skladeb starých mistrů, zejména Purcella a Händela), jeden z pěti ředitelů velkolepých hudebních oslav stého výročí Händelova narození v Londýně v roce 1784 (= o rok dříve). Z händelovské literatury je sice známo, že Hogarth hallského rodáka portrétoval, leč nic konkrétního se zde nedozvíme; dotyčná olejomalba není zmiňována ani v (dostupné) literatuře hogarthovské…

Kliknutím na obrázek se zvětší jeho formát a objeví se průvodní text.
Počátkem února 2007 se předseda ČHäS systematicky zabýval Händelovou obrazovou sbírkou. Díky intenzívnímu pátrání v jeho vlastní odborné literatuře, v knihovně pražské Národní galerie a na Internetu se mu ze čtyřiceti doložených jmen malířů více či méně spolehlivě podařilo identifikovat celkem třicet osm. Výsledky této rešerše byly v podobě komentovaného seznamu "Autoři obrazů ve sbírce Georga Friedricha Händela" vystaveny na webových stránkách ČHäS v sekci "Dokumenty": "Články a studie". Text článku zpestřuje zevrubně popsaný snímek působivého obrazu "Krajina s ptactvem" malovaného roku 1628 Roelan(d)tem Saverym (1576/78-1639). Vynecháni jsou autoři, od nichž se v Händelově držení nacházely pouze jeho podobizny. Jména, jež na seznamu figurují, byla z převážné části převzata z prodejního katalogu skladatelovy sbírky vydražené dne 28. února 1760 Mr. Langfordem v jeho domě na Great Piazza v londýnském Covent Gardenu. (srov. níže s odstavcem věnovaným III. semináři ČHäS). Katalog se zachoval v unikátním výtisku v newyorské Frick Art Library. S konkrétními umělci bylo nutné spojit i řadu neúplných či zkomolených jmen, což se ne vždy podařilo s naprostou jistotou. V oblasti malířského umění zahrnuje Händelova sběratelská činnost tyto kategorie: 1. vlastní podobizny; 2. díla současníků, žijících většinou v Anglii; 3. díla starých mistrů. Kromě podobizen nebyl dosud rozpoznán žádný dochovaný obraz, který patřil Händelovi…

Na letošním, 30. Händelově festivalu v Karlsruhe (18. února - 5. března) nebyla ČHäS z technických důvodů zastoupena. Zprostředkovala však stipendijní účast na 22. Mezinárodní Händelově akademii Karlsruhe (19. února - 3. března 2007) dvěma studentkám: cembalistce Kateřině Chrobokové (19. - 24. února) a mezzosopranistce Dagmar Šaškové (19. - 25. února).

Friedrich Riethmüller (1933-2006), v letech 1977-1992 předseda Göttingenské Händelovy společnosti.

Dne 16. března 2006 náhle a nečekaně zemřel v jedné hamburské nemocnici ve věku nedožitých třiasedmdesáti let pan Friedrich Riethmüller (nar. dne 31. května 1933 v Hannoveru), v letech 1977-1992 předseda Göttingenské Händelovy společnosti. Zesnulý patřil od začátku 80. let minulého století k významným zastáncům a podporovatelům neformální mládežnické händelovské skupiny, z níž se později ustavila ČHäS. Jeho zásluhou mohl současný předseda Společnosti již v roce 1987, po překonání nesčetných potíží, navštívit Göttingenský Händelův festival. S velkým zájmem sledoval pan Riethmüller rovněž činnost ČHäS, a to i po roce 1992, kdy opustil funkci v Göttingenu. Osobně se angažoval v dlouhodobém projektu "Mistrovská díla barokní opery - Georg Friedrich Händel a jeho současníci". Za tímto účelem pobýval na pozvání ČHäS ve dnech 5. - 9. září 2002 v České republice (Praha, Mnichovo Hradiště); 7. září se v mnichovohradišťském zámeckém divadle "průzkumně" zúčastnil scénického provedení opery Alessandra Scarlattiho "L'Amor Generoso" ("Šlechetná láska"). V rámci projektu zprostředkoval příspěvek Ministerstva zahraničí Spolkové republiky Německo ve výši 32.406,- Kč na scénickou/koncertní produkci Händelovy opery "Sosarme Re di Media" ("Sosarmés, král médský") v roce 2003 (Mnichovo Hradiště, Karlsruhe). V souvislosti s dotyčnou produkcí jej a jeho choť, paní Waltraud, navštívili dne 7. prosince 2002 v Hamburku-Othmarschenu předseda a technický ředitel ČHäS. Před znovusjednocením usiloval Friedrich Riethmüller o sblížení rozdělených částí Německa, zejména po "händelovské ose" Göttingen - Halle nad Sálou. V posledních letech života působil jako pověřenec pro zvláštní kulturní záležitosti zemské vlády v Sasku-Anhaltsku. Čest jeho památce!

Giovanni Antonio Canale, zvaný Canaletto (1697-1768): Westminsterský most v Londýně od severu při slavnosti Primátorského dne. Olejomalba na plátně z roku 1746. 96,0 × 137,5 cm. Yale Center for British Art, New Haven (Connecticut, USA). Paul Mellon Collection.

V příloze tohoto členského cirkuláře zasílám pozvánku na III. seminář České Händelovy společnosti v Praze 7 - Holešovicích dne 26. dubna 2007 od 18.00 hodin; téma: "Canaletto v Londýně. Tvář britské metropole v polovině 18. století". Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Rádi bychom uvítali hojnější účast nežli v případě II. semináře ČHäS dne 8. listopadu 2006, kdy se dostavil žalostně nízký počet posluchačů (srov. s členským cirkulářem ze dne 7. prosince 2006!). - Proslulý benátský vedutista Giovanni Antonio Canale (1697-1768), zvaný Canaletto, působil v letech 1746-1755 (event. 1756) s jednou či dvěma přestávkami v Londýně, kde vytvořil množství pláten a skic zachycujících, s "fotografickou" přesností a z různých stanovišť, aktuální podobu britské metropole. Široká mezinárodní popularita mistrových benátských vedut jmenovaná díla poněkud vytěsnila z centra zájmu odborné i laické veřejnosti. V poslední době se však Canalettově tvorbě vzniklé na anglické půdě začíná věnovat, zcela zaslouženě, stále větší pozornost. Canalettovy londýnské olejomalby splňují, v souladu s přáním objednavatelů, nejen požadavek věrné reprodukce skutečnosti, ale zároveň představují osobité umělecké projevy, které se vyznačují důmyslnou kompozicí, suverénním uchopením prostorové iluze, diferencovaným přístupem k tlumenější anglické barevnosti, vytříbeným smyslem pro vystižení konkrétní nálady. Georg Friedrich Händel, jenž se mohl s Canalettem osobně setkat v Benátkách i v Londýně, vlastnil ve své sbírce jeho obraz "Dóžecí palác", vydražený v Londýně dne 28. února 1760 jako součást skladatelovy pozůstalosti. Ve sbírce roudnické větve rodu Lobkowiczů se nacházejí dvě Canalettovy londýnské veduty, vystavené na zámku v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou; tato monumentální, velmi kvalitní plátna o rozměrech 118 × 238 cm zakoupil kolem roku 1752 přímo v Londýně Ferdinand Filip Josef 6. kníže z Lobkowicz (1724-1784).

V Praze dne 14. března 2007. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.