Cirkuláře
| Výběr |
Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)
Vážení přátelé,
jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2019:
|
Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2019. Dokument vyhotoven dne 3. ledna 2020. | ||
Sledované období, v jehož průběhu ČHäS vydala finančně náročnou jubilejní publikaci 1990–2020 (“almanach”), vybočovalo velmi výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let. Za účelem úhrady tisku předmětné publikace obdržela Společnost k 31. prosinci 2019 dary č. 102–141 v celkové výši 102.260,49 Kč, což po odečtení “tučných” bankovních poplatků ve výši 1.939,26 Kč reálně činilo 100.321,23 Kč. Výsledky hospodaření za rok 2019 ukázaly, navzdory soustavně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu (“minus”) ve výši 6.141,75 Kč (rovnající se 26,78 % deficitu z roku předchozího). Celkové příjmy obnášejí 116.888,72 Kč, výdaje 123.030,47 Kč. Peněžní “toky” během období od založení ČHäS (dne 28. března 1990) do 31. prosince 2019 vyhlížejí, díky bohatým letům v minulosti, příznivě: celkové příjmy dosáhly 2.891.091,09 Kč, výdaje 2.778.524,10 Kč, tj. plus (“zisk”) 112.566,99 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2019: v této kategorii bylo inkasováno 11.600,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč devíti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.000,00 Kč.
Méně příjemnou skutečností je, že Československá obchodní banka, a.s., u níž je veden účet ČHäS, zamítla písemnou žádost předsedy ČHäS a počínaje měsícem říjnem 2019 opět začala účtovat poplatky za vedení účtu a výpisy z účtu. V roce 2019 jsme za bankovní služby zaplatili 2.577,27 Kč…
Výbor ČHäS srdečně zve členy i nečleny na veřejnou oslavu 30. výročí založení ČHäS, která proběhne na zámku v Hostivici v sobotu dne 28. března 2020 od 16.00 hodin. Hlavní program bude tvořit pásmo mluveného slova a hudby. Slovem budou provázet Martina Fialková, Pavel Polka a Jiří Kučera. Vystoupí komorní soubor “Temperament 430” v obsazení: Irena Troupová – soprán, Jindra Černá (vedoucí souboru) – flétna, Magdaléna Malá – housle, Mélusine de Pas – viola da gamba, Lukáš Vendl – cembalo. Podrobný rozpis programu vypadá takto: Slovo úvodem (Martina Fialková). Georg Friedrich Händel (1685–1759): Triová sonáta č. 1b h moll pro příčnou flétnu, housle a basso continuo, op. 2; HWV 386b [Andante – Allegro ma non troppo – Largo – Allegro]. Představení komorního souboru “Temperament 430” (Martina Fialková). Arcangelo Corelli (1653–1713): Sonáta č. 12 d moll pro housle a basso continuo, op. 5, “La Follia” [23 variací na taneční téma]. Několik vět o České Händelově společnosti (Martina Fialková). Händel: “Da sete ardente afflitto”, kantáta pro soprán a basso continuo, HWV 100. Přestávka 15 minut. Oficiální prezentace jubilejní publikace “Česká Händelova společnost 1990–2020” (Pavel Polka). Georg Philipp Telemann (1681–1767): Pařížský kvartet č. 8 a moll pro flétnu, housle, violu da gamba a basso continuo, TWV 43:a2 [Allègrement – Flatteusement – Légèrement – Un peu vivement – Vite – Coulant]. Krátce o historii hostivického zámku (Jiří Kučera). Händel: “Look down, harmonious Saint” (“The Praise of Harmony”), kantáta pro sólový hlas a nástroje, HWV 124. Závěr (Pavel Polka). – Na hlavní program (viz výše) bude navazovat neformální setkání návštěvníků, při němž bude podáváno malé občerstvení. Účastníky oslavy bude při příchodu na zámek čekat (přísně tajné!) hudební překvapení. Vstupné na celou akci bude dobrovolné. Každý návštěvník obdrží zdarma jeden exemplář jubilejní publikace.
V nákladu 4200 výtisků vydala ČHäS dne 1. února 2020, na matném křídovém papíře 170 g/m2 formátu A4 přeloženém na polovinu, reprezentativní barevnou pozvánku. Pozvánka o hmotnosti 10 g, napsaná v českém a anglickém jazyce, bude sloužit také jako program při vlastní oslavě na hostivickém zámku. V elektronické verzi je vystavena na webových stránkách ČHäS v sekci “Aktuality”/“News”. V papírové verzi ji zájemcům zašleme nebo předáme na výslovné požádání, a to i ve větším počtu výtisků, budou-li jej příjemci potřebovat pro další distribuci. – Z Prahy do Hostivice doporučujeme dopravní spojení vlakem ze zastávky Praha-Bubny Vltavská (stanice metra “Vltavská”); trať č. 120, vzdálenost 15 km. Vlaky jezdí přibližně dvakrát za hodinu. Další vlakové spoje lze použít z Prahy hl.n. přes Prahu-Zličín (trať č. 122; 23 km).
Pokud jde o organizační náročnost, představuje oslava výročí ČHäS značnou logistickou výzvu. To znamená, že každá pomoc vzešlá ze členské základny je velmi vítána. V současné době ještě hledáme ochotné muže či ženy se zkušenostmi v oblasti nakládání s proviantem, neboť občerstvení k neformálnímu setkání návštěvníků bude ČHäS z úsporných důvodů zajišťovat zcela ve své režii. Problémem není samotný nákup potravin, ale teprve jejich následné zpracování na místě, tedy ve vnitřním prostoru hostivického zámku, tak, aby byla splněna hlediska provozní i estetická. Jste-li příslušnými zkušenostmi a dovednostmi vybaveni, ohlaste se laskavě na telefonním čísle 737189747. Děkujeme. (Poskytnutá pomoc nebude honorována.)
Pokud jde o organizační náročnost, představuje oslava výročí ČHäS značnou logistickou výzvu. To znamená, že každá pomoc vzešlá ze členské základny je velmi vítána. V současné době ještě hledáme ochotné muže či ženy se zkušenostmi v oblasti nakládání s proviantem, neboť občerstvení k neformálnímu setkání návštěvníků bude ČHäS z úsporných důvodů zajišťovat zcela ve své režii. Problémem není samotný nákup potravin, ale teprve jejich následné zpracování na místě, tedy ve vnitřním prostoru hostivického zámku, tak, aby byla splněna hlediska provozní i estetická. Jste-li příslušnými zkušenostmi a dovednostmi vybaveni, ohlaste se laskavě na telefonním čísle 737189747. Děkujeme. (Poskytnutá pomoc nebude honorována.)
Pro úplnost následně zařazujeme jména dárců, kteří svůj dar ve prospěch jubilejní publikace ČHäS poskytli po redakční uzávěrce: Petr Martinek, Kroměříž; Adam Krupička, Mladá Boleslav; Svatopluk Hrabal, Trutnov; Jan Kučera, Kladno; Karel Kekeši, Praha; Antonín Veselý, Všenory.
Při práci na jubilejní publikaci 1990–2020 se autor těchto řádků setkal s vyobrazením Georga Friedricha Händela určeným, jako součást velkého malířského celku, pro vnitřní výzdobu Rudolfina. – V soutěži vyhlášené na zhotovení freskové výzdoby rozlehlých stěn dvorany v galerijní části Rudolfina, proběhnuvší v letech 1890–1891, bylo, za návrhy alegorií hudby, architektury + sochařství, malířství a uměleckých řemesel, uděleno třetí místo vyhlášenému pražskému malíři Adolfu Liebscherovi (1857–1919). Centrálnímu výjevu v návrhu “Alegorie hudby” (olejomalba na plátně, 1890; rozměry celého návrhu: 125,5 × 422 cm; majetek České spořitelny, a.s.; ev.č.: 41201) dominuje z horizontálního středu formátu svatyně chrámové hudby, v níž éterická svatá Cecilie hraje na varhanní portativ. Na prostranství mezi svatyní v pozadí a balustrádou v popředí (snad inspirace balustrádou na hlavní venkovní římse Rudolfina), uprostřed přerušenou vchodem na prostranství, zobrazil Liebscher, spolu s personifikacemi různých hudebních pojmů, skupinu „cizích hudebníků působivších na vývoj hudby v Čechách“ (vlevo) a skupinu hudebníků domácích (vpravo). – V levé skupině vidíme pravý profil hlavy Georga Friedricha Händela s částí postavy: náš skladatel, v obligátní paruce, zaujímá druhé místo od levého okraje olejomalby. [Výzdoba dvorany Rudolfina nebyla nakonec nikdy realizována – dodnes jsou její stěny prázdné…] Händelovu podobiznu, jež je na míle vzdálena skutečnosti, bylo možno identifikovat podle popisu reprodukce daného výjevu dle fotografie ateliéru Hynka Fiedlera (1836–1870) v časopise “Zlatá Praha”: ročník IX (1891–1892), č. 18 (vyd. 18. března 1892), str. 213, obr. č. 4416. V internetové verzi tohoto členského cirkuláře si můžeme prohlédnout snímek předmětné Liebscherovy olejomalby i snímek fotografické reprodukce středního výjevu ve “Zlaté Praze”.
Krzeszów (Křesobor) – jedinečná památka vrcholného baroka. Netušené bohatství vrcholně barokního umění doslova ohromí nepřipraveného návštěvníka bývalého cisterciáckého opatství v polském Křesoboru (Krzeszów) ležícím v Kamenohorské kotlině asi 13 km vzdušnou čarou od Adršpachu v Broumovském výběžku. Rozlehlý klášter, jehož stavba byla započata kolem roku 1296 za vlády knížete Boleslava I. Surového (1252/1256?–1301), zakladatele svídnicko-javorské rodové větve slezských Piastovců, zahrnuje dvě velké chrámové stavby: kostel sv. Josefa (1690–1696) a baziliku Nanebevzetí Panny Marie (1728–1735), s dvěma vysokými věžemi. Kostel sv. Josefa vyzdobil freskami, ilustrujícími příběh sv. Josefa, v letech 1693–1696 Michael Leopold Willmann (1630–1706) spolu se svým nevlastním synem Janem Kryštofem Liškou (asi 1650–1712) – jedná se o nejrozsáhlejší freskový cyklus severně od Alp. Chloubou baziliky je skvělá sochařská výzdoba započatá Ferdinandem Maxmiliánem Brokof(f)em (1688–1731) sochou Mojžíše a papeže na vstupním průčelí a dokončená, v letech 1729–1759, jeho spolupracovníkem Antonínem Dorazilem (kol.1695–1759).
Nejvíce ovšem v bazilice poutá pozornost obraz na hlavním oltáři – olejomalba na plátně od Petra Jana Brandla (1668–1735) z let 1731–1732 znázorňující Nanebevzetí P. Marie. Svými rozměry (820 × 415 cm) představuje vůbec největší obraz, jaký Brandl vytvořil: k utkání neobvykle rozměrného plátna musel být zhotoven speciální tkalcovský stav. Dílo objednal křesoborský opat Innocenc Fritsch (1655–1734). Zakázku zprostředkoval patrně František Antonín říšský hrabě Špork (Sporck; 1662–1738) ve snaze pomoci Brandlovi dostat se z vězení pro dlužníky v Hradci Králové. Dále se v bazilice nacházejí ještě dvě Brandlova oltářní plátna: “Svatý Jan Nepomucký jako almužník” a “Smrt svatého Františka Xaverského” (obě díla, stejného formátu: 320 × 180 cm, z roku 1732). Svými malířskými kvalitami vyniká v bazilice také plátno Michaela Leopolda Willmanna “Rodokmen Ježíše Krista” z roku 1678. Tamní varhany, nejcennější svého druhu v Polsku, postavil, v letech 1732–1737, proslulý Michael Engler ml. (1688–1760) se svou dílnou. – V době budování barokní baziliky bylo k jejímu presbytáři současně přistavěno velkolepé mauzoleum svídnicko-javorských Piastovců. – Křesoborský klášterní areál, Polská národní památka, je přístupný veřejnosti po celý rok; platit lze i českými korunami.
Tradiční návštěva zvěřinových hodů v restauraci a penzionu “Pod Dračí skálou” na Karlštejně se letos uskutečnila, v teplém a pochmurně zataženém počasí, v sobotu dne 11. ledna za účasti 15 osob, z toho 5 řádných a 4 zakládajících členů ČHäS. Händelovské hodovnice a hodovníky opět doprovázela družná fenka Dora (zlatý retrívr). Zásluhou výtečných pokrmů podávaných “Pod Dračí skálou” překonali i největší mlsouni hořké zklamání nad tím, že vyhlášená cukrárna manželů Vostřákových dole v obci byla po celý den nedobytně uzavřena. Podobně jako v loňském roce zůstali někteří členové výletní skupiny věrni své pověsti a po ukončení hodů se spontánně vypravili do strmých kopců v bezprostředním okolí hradu…