Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Mezinárodního Händelova festivalu v Göttingenu se zúčastnili, od 17. do 20. května 2002, předseda a technický ředitel ČHäS. Hlavním festivalovým dílem byla Händelova opera "Alcina" v hudebním nastudování maestra Nicholase McGegana, zahraničního čestného člena ČHäS.

Händelův festival v Halle nad Sálou navštívili za ČHäS, ve dnech 7. - 13. června 2002, rovněž předseda a technický ředitel. Jednoznačným vrcholem festivalu se stalo koncertní provedení Händelovy opery "Arianna in Creta" v historickém Goethově divadle v Bad Lauchstädtu v podání francouzského souboru Les Talens Lyriques za řízení Christopha Rousseta. Obě händelovské produkce hallské opery - "Deidamia" a "Rodrigo" - vyvolaly ovšem díky své skandálně scestné režii silnou vlnu zasloužené kritiky.
Dne 8. června 2002 předseda ČHäS představil ("odhalil") ve velkém sále hallského Stadthausu, v rámci členského shromáždění mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela, mistrovu bustu od akademického sochaře Petra Nováka (originál č. II/V; viz cirkulář z 23. května 2002). Tímto slavnostním aktem byla plastika oficiálně věnována Händelovu rodnému domu, kde byla ještě téhož dne vystavena ve vstupní hale: tam se ihned stala centrem pozornosti přicházejících návštěvníků.

Velmi pozitivně je třeba hodnotit také tematický koncert Mistři evropské hudby v Brtnici (viz cirkulář z 23. května 2002), který proběhl dne 29. června 2002 v přeplněném zámeckém kostele bl. Juliány v Brtnici. Úvodní slovo přednesl předseda ČHäS a na samý závěr koncertu zazněla, z varhanní kruchty, v novodobé české premiéře Händelova Triová sonáta č. 5^b g moll pro dvoje housle, bas a varhany, op. 2, HWV 390^b, nedávno identifikovaná v Brtnickém hudebním inventáři (blíže viz cirkulář z 11. prosince 2001). Komorní soubor Atlantis Collegium, řízený Vítězslavem Podrazilem, byl za svůj skvělý výkon odměněn dlouhotrvajícím potleskem nadšeného obecenstva. V souvislosti s konáním koncertu byla dne 29. června 2002 v zámeckém kostele bl. Juliány vystavena Händelova busta od Petra Nováka (replika). Jediný stín vrhá na tento veskrze zdařilý podnik velmi nízký počet účastníků (pouze 22 osob) mimořádného zájezdu ČHäS organizovaného u příležitosti koncertu. Ačkoliv jsme očekávali značný zájem ze strany členů i nečlenů ČHäS, zažili jsme nakonec pravý opak... Pod tlakem ekonomických ohledů budeme v budoucnu organizování takovýchto finančně riskantních zájezdů zvažovat důkladněji.

Jubilejní, 10. ročník mezinárodního festivalu Haydnovy hudební slavnosti zaujme časové rozpětí od 12. do 15. září 2002 a odehraje se v devíti lokalitách Plzeňského kraje. Věnován je "kulatým" výročím Josepha Haydna (1732-1809), Johanna Christopha Friedricha Bacha (1732-1795), Jiřího Antonína Bendy (1722-1795), Josefa Rejchy (1752-1795) a Johanna Christiana Bacha (1735-1782). Zde je časový a místní přehled všech deseti koncertů: 12. září, 18.00 hod. - Řenče, kostel sv. Cyrila a Metoděje; 12. září, 20.00 hod. - Klatovy, Koncertní síň (kostel sv. Vavřince); 13. září, 18.00 hod. - Dolní Lukavice, kostel sv. Petra a Pavla (slavnostní zahájení festivalu); 13. září, 20.30 hod. - klášter Chotěšov; 14. září, 11.00 hod. - zámek Nebílovy; 14. září, 16.00 hod. - Dobřany, kostel sv. Víta; 14. září, 20.00 hod. - Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje; 15. září, 11.00 hod. - zámek Nebílovy; 15. září, 14.00 hod. - Chudenice, Starý zámek; 15. září, 16.30 hod. - Přeštice, kostel Nanebevzetí P. Marie. Ve dnech 30. července - 3. září 2002 bude pro veřejnost volně přístupná tematická výstava v I. patře pražského Klementina zaměřená na Haydnovy hudební slavnosti a výročí výše jmenovaných skladatelů. Výstavu ukončí dne 3. září 2002 přednáška s hudebními ukázkami. Bližší informace o festivalu i výstavě poskytne členka ČHäS paní Dagmar Páclová na telefonním čísle 02-33332152 nebo 0607-678030.

Jak již bylo předběžně ohlášeno v cirkuláři z 11. prosince 2001, bude na zámku v Náměšti nad Oslavou v sobotu dne 21. září 2002 uvedeno jakožto "XII. Zámecký koncert", v překladu do německého jazyka, Händelovo oratorium/masque Acis and Galatea (1. verze). Koncert se uskuteční v historické zámecké knihovně od 17.00 hodin a vedle sólistů se pod vedením dirigenta Pavla Brochina představí Komorní sbor Oberpleis, Königswinter (SRN), a Komorní orchestr brněnské konzervatoře. Oratoriu bude téhož dne od 9.00 hodin předcházet muzikologické sympózium "Haugwitzové a hudba" s volným vstupem pro veřejnost. Příspěvek přednesou celkem tři členové ČHäS: Rudolf Pečman, Michaela Freemanová a Pavel Polka. Koncert i sympózium jsou pořádány na počest 250. výročí zakoupení náměšťského panství Bedřichem Vilémem Haugwitzem (1702-1765) v roce 1752. Vstupenky na koncert v ceně 250 Kč lze rezervovat na telefonním čísle náměšťského zámku 0509-620319 nebo elektronickou cestou u téhož subjektu:
zamek.namest@telecom.cz. Bezodkladná rezervace je nezbytně nutná!

Ve zpravodaji Händelova rodného domu v Halle nad Sálou ("Händel-Hausmitteilungen") č. 2/2002 vyšla na straně 16-24 významná stať Bernda Hofestädta, předsedy hallského genealogického spolku "Ekkehard", s názvem "Georg Friedrich Händels Vorfahren in der hallischen Handwerkerschaft. Neue Erkenntnisse zur Händelschen Familiengeschichte" ("Předkové Georga Friedricha Händela mezi hallskými řemeslníky. Nové poznatky k historii Händelova rodu"). Autor se v této stati zaměřil na postavu záhadného Johanna Tausta, skladatelova pradědečka z matčiny strany. Podle pohřební řeči na Händelovu matku, přednesené v Halle dne 2. ledna 1731 konzistorním radou Johannem Georgem Franckeem, emigroval Johann Taust z náboženských důvodů z Českého království do Halle nad Sálou, kde poté žil jako soukromá osoba (blíže viz monografii Pavla Polky "Triumf času a pravdy", str. 139, pozn. č. 127 na str. 203-204 a ilustrace č. 106 & 107). Na základě podrobného výzkumu provedeného v matrice hallského kostela sv. Ulricha a v dalších archívních pramenech ztotožnil pan Hofestädt Johanna Tausta s jistým Hansem Taußem, který zemřel v Halle roku 1626 a narodil se na dosud neznámém místě někdy kolem roku 1555; v Halle je poprvé doložen roku 1581. Kromě několika písemných záznamů rodinné či majetkové povahy neexistují o Hansi Taußovi žádné jiné údaje; neví se ani, jakým způsobem obstarával obživu své rodiny. Bernd Hofestädt přichází s hypotézou, že by mohl být synem jistého Anthonia Thauße (+ 1575), jenž roku 1572 získal v Halle dům. Přínosné a cenné výsledky předmětného bádání však v žádném případě nevylučují možnost, že Johann Taust přišel do Halle skutečně z Českého království (snad se svým otcem, Anthoniem Thaußem?). I přes posun v našich dosavadních vědomostech zůstává nicméně mnoho okolností a souvislostí nejasných: Händelova "českého" pradědečka jsme, bohužel, nadále nuceni považovat za postavu vzpírající se pevnějšímu uchopení v čase i prostoru.
Zájemcům o danou problematiku zašleme na přání příslušné číslo "Händel-Hausmitteilungen" nebo kopii dotyčného článku. Text článku (včetně zajímavých ilustrací) bude navíc zanedlouho reprodukován na webových stránkách ČHäS v sekci "Dokumenty".

S politováním je ovšem na druhé straně nutno konstatovat, že mnozí tuzemští řádní členové doposud nesplnili svou základní členskou povinnost - neuhradili členský příspěvek na rok 2002! Výše příspěvku (nejméně 100 Kč) zůstává přitom nadále spíše symbolická ve srovnání s obdobnými zájmovými sdruženími. Z obdržených členských příspěvků by měl být principiálně hrazen základní provoz Společnosti: kancelářské potřeby a služby, poštovné, telekomunikační poplatky a pod. Snad si tuto prostou skutečnost ti, kteří členský příspěvek ještě neuhradili, uvědomí a své prodlení napraví… Pokud bychom museli rozesílat písemné upomínky, znamenalo by to práci navíc a zbytečné zvýšení našich provozních nákladů.

V souvislosti se změnou telefonních čísel u pevných linek na celém území České republiky (od 22. září 2002) prosím členy ČHäS, aby nám vhodnou formou (osobně, korespondenčním lístkem, telefonicky, elektronicky) příležitostně sdělili svá nová čísla. Děkuji za laskavost.