Protokol o volbě výboru České Händelovy společnosti na funkční období 2020–2025. Kvůli koronavirové pandemii nebylo možno svolat členské shromáždění. Volba výboru proto proběhla, ve dnech 30. září – 16. října 2020, korespondenční formou.

jak jistě všichni víte, ať jste se jí zúčastnili či nikoliv, ve dnech 30. září – 16. října 2020 proběhla v ČHäS volba výboru pro funkční období 2020–2025. V důsledku koronavirové pandemie jsme byli nuceni provést volbu korespondenční cestou. Z celkového počtu 60 tuzemských členů se této akce mající pro další existenci Společnosti zásadní význam zúčastnilo 39 členů. Z hlediska platnosti volby tak byla splněna podmínka účasti nejméně 10 členů (tzv. quorum). Klasickým “papírovým” způsobem hlasovalo 7 členů, elektronicky 32 členů. Všichni zúčastnění vyznačili na hlasovacím listu možnost “ANO”. Originály hlasovacích listů včetně “Protokolu o volbě výboru České Händelovy společnosti, z.s., pro funkční období 2020–2025” jsou uloženy v archivu ČHäS. Po předchozí dohodě mohou do nich členové ČHäS nahlédnout.
V rámci jednohlasně zvoleného výboru byly jednotlivé funkce rozděleny takto: předseda – Pavel Polka; tajemník – Ivo Šindelář; technický ředitel – Michal Typl; pokladník – Ivana Tomková; člen výboru bez portefeuille – Jiří Filip. Výboru, který pracoval ve funkčním období 2015–2020, srdečně děkuji za vše, co pro Společnost vykonal. Členům nového výboru, začínajícím svou činnost za krajně nepříznivých okolností, přeji zejména pevné zdraví, jakož i co nejvíce pozitivní energie. Rovněž bych rád vyjádřil upřímný dík za všechna povzbudivá blahopřání, jež nový výbor v souvislosti s úspěšnou volbou obdržel.

Oslavenec Ludwig van Beethoven (1770–1827): od jeho křtu v Bonnu uběhne letos dne 17. prosince 250 let. Postava slavného bonnského rodáka na balustrádě hlavní římsy pražského Rudolfina od německého sochaře Eugena Boermela (Börmel; 1858–1932). Pískovec, 1883–1884. Snímek Dany Vondráškové, pořízený dne 25. listopadu 2016 v rámci XIX. semináře České Händelovy společnosti. Beethoven byl velkým ctitelem G. F. Händela: považoval jej za největšího skladatele, který kdy žil.

Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem vydala letos Česká filharmonie obsáhlou publikaci (536 stran) s lakonickým názvem Chrám umění Rudolfinum. Jako editoři reprezentativního, bohatě ilustrovaného svazku v elegantně prostých deskách jsou uvedeni Jakub Bachtík, Lukáš Duchek a Jakub Jareš. Texty napsali přední tuzemští odborníci: Jakub Bachtík, Richard Biegel, Lukáš Duchek, Jakub Jareš, Petr Kadlec, Michal Novotný, Roman Prahl, Vlasta Reittererová, Vít Vlnas a Jindřich Vybíral. Kniha je členěna do šesti oddílů: “Prolog”, “Chrám umění pro Prahu”, “Ve znamení umění”, “V zajetí politiky”, “Filharmonie v Rudolfinu”, “Epilog” (“Závěrem” – “Jmenný rejstřík” – “Seznam reprodukcí – “Seznam pramenů a literatury” – “Summary”). Již při zběžném prolistování je zřejmé, že tematické těžiště knihy spočívá v oblasti architektury a umělecké výzdoby a v popisu historie České filharmonie. Značná pozornost je věnována poslední rekonstrukci Rudolfina (1990–1992). Do jisté míry překvapí absence podrobnějšího rozboru soch na balustrádě hlavní venkovní římsy, a to při vědomí jejich unikátnosti jakožto souboru. Kapitola Romana Prahla “Umělecká výzdoba – okrasa i politikum” (str. 143–194), jež se zmíněným sochám věnuje, přináší nicméně zajímavé skutečnosti a postřehy, takže si z ní ocitujme některé pasáže (str. 162, 167, 168):
„Mnohem složitější bylo utváření nejskvělejší součásti sochařské výzdoby Rudolfina, totiž série podobizen mistrů evropského hudebního a výtvarného umění minulosti nacházejících se na atice stavby. Původně přicházelo v potaz umístění souboru soch přímo ve fasádě budovy, od čehož se odvíjel i jejich počet. Přestože architekti od počátku počítali také s osazením soch na atiku, podobizny mistrů dlouho hodlali umístit do výklenků prvního patra – to odpovídalo některým o málo starším sochařským výbavám fasád reprezentačních staveb obdobného určení, jimiž byly Dům umělců ve Vídni nebo tamní novostavba Akademie výtvarných umění. Takto by exteriér Rudolfina ladil rovněž s pojetím fasády Uměleckoprůmyslové školy budované v té době v blízkém sousedství. Původně se také na atice Rudolfina zvažovalo umístění soch sedících postav. Umístění soch sedících mistrů starého umění snad tehdy přicházelo v úvahu i pro dvoranu, kde se nacházely modely prací zaslaných do soutěže v roce 1882. Na základě tohoto uměleckého klání však došlo k ujasnění možných řešení a k rozhodnutí o výsledné koncepci – sochy velikánů budou nakonec umístěny na atiku, a to vestoje. […] Zatímco defilé skladatelů zasahuje až do 19. století, výtvarný panteon se tomu vyhýbá. Na atice galerijní části budovy se nakonec objevují slavní malíři i sochaři – mezi nimi rovněž někteří proslulí i jako architekti, jak se zdůrazňovalo – daleké minulosti. Výběr v podstatě setrvává u renesance a vrací se až k antice, byť podobizny pro ni jsou vesměs nutně fiktivní. […] Českým prostředím veřejně projevovaná nevraživost zasáhla také výsledný výběr podobizen skladatelů, mezi nimiž byli postrádáni mistři barokní éry Čech, ale napětí doutnalo zejména na pražské scéně výtvarného umění – zdá se, že autority rozhodující o sestavě výzdoby chtěly nežádoucím veřejným sporům čelit tím, že omezí výběr géniů výtvarného umění se silnou nacionální konotací… […] Nevlídná odezva na galerii soch při atice budovy ale nemířila jen na výběr osobností, týkala se i úrovně jejich provedení, a zahrnovala dokonce kritiku jejich proporcí: ‚Většina soch nad prostřední výši se nepovznáší a zvláště nemile působí jejich rozmanité proporce těl proti hlavě,‘ poznamenává například Jan Koula. Tento příkrý soud ukazuje, že hodnocení rudolfinského sochařského panteonu mělo daleko k objektivní reflexi – zcela totiž pomíjelo standardy soch umisťovaných v příslušné vzdálenosti a úhlu vůči běžnému stanovisku diváka.“

Georg Friedrich Händel (1685–1759) v době koronavirové pandemie. Nezbytnou ochrannou zdravotní pomůcku mu ochotně zapůjčil Libor Hofman, řádný člen České Händelovy společnosti. Výřez z olejomalby na plátně od Thomase Hudsona (1701–1779) z let 1748–1749. 121,0 × 100,5 cm. Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg Carl von Ossietzky, Německo. Obrazová sbírka, č. 11.

Koronavirová pandemie znemožnila, ve své jarní fázi, konání letošních Händelových festivalů v Göttingenu a v Halle nad Sálou. Mimořádně bolestné bylo zrušení Mezinárodního Händelova festivalu v dolnosaském Göttingenu: měl to být festival jubilejní – první Händelův festival, vlastně vůbec první festival barokní hudby na světě, se tam konal přesně před 100 lety, čili v roce 1920. Tomuto jubileu odpovídal i plánovaný program festivalu, jenž by svým rozsahem a uměleckou úrovní býval předstihl vše, co návštěvníci v průběhu jeho stoleté existence zažili. Z händelovských akcí v příštím roce byl zatím zrušen Mezinárodní Händelův festival v Karlsruhe plánovaný od 19. února do 3. března: jeho konání bylo přesunuto na rok 2022. – Po dohodě s kněžnou Trinidad z Collalta a San Salvatore jsme letos odvolali tradiční podzimní poznávací cestu do Itálie (23. října – 1. listopadu). Cesta je provizorně přesunuta na jaro 2021.

Pro rok 2021 zůstává nezměněna základní sazba členského příspěvku ČHäS ve výši 100 Kč. Nadále necháváme na úvaze našich členů, zda uhradí příspěvek přesahující stanovenou minimální hranici 100 Kč – nutno podotknout, že velká část členské základny hradí příspěvky vyšší nežli 100 Kč. Všem, kdo do pokladny ČHäS přispívají obnosem převyšujícím minimální sazbu, tímto upřímně děkujeme. Platbu členských příspěvků na rok 2021 proveďte laskavě poštovní složenkou “C” až po Novém roce, výhradně na adresu: Česká Händelova společnost, Malá Plynární 4/1454, 170 00 Praha 7. Můžete platit také prostřednictvím internetového bankovnictví, a sice na účet číslo 479049323 vedený u Československé obchodní banky, a.s., Na Příkopě 18/857, 110 00 Praha 1 – Nové Město (kód banky: 0300). Platbu je třeba provést tak, aby bylo patrné, od koho pochází a jaký je její účel.
Členské příspěvky za rok 2020 neuhradilo k dnešnímu datu celkem jedenáct členů. S ohledem na účetní uzávěrku dotyčné členy žádáme, aby svůj nedoplatek zapravili bez dalších zbytečných odkladů!
Čeští členové mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou poukazují svůj příspěvek na rok 2021 rovněž po 1. lednu 2021 na shora uvedenou adresu nebo bankovní účet ve výši nejméně 100 Kč. Tento příspěvek nelze sloučit s příspěvkem ČHäS: hradí se samostatně.

Technické sdělení: Jelikož dnem 1. ledna 2021 odcházím do starobního důchodu, nebude od uvedeného data v provozu e-mailová adresa “pavel.polka@vuv.cz”. Pro elektronickou komunikaci s ČHäS volte, prosím, počínaje dnem 1. ledna 2021 zásadně jen adresu “info@haendel.cz”. Můžete také volat na telefonní čísla 266712203 (pevná linka se záznamníkem) a 737189747 (mobilní telefon), optimálně v pracovní dny od 9.00 do 10.00 hodin. V naléhavých případech lze telefonovat kdykoliv.

V sobotu dne 19. prosince 2020 pořádá ČHäS, dovolí-li to současná virová nákaza, tradiční předvánoční výstup na památnou horu Říp. Informace k výstupu na telefonním čísle 737189747.

Händelovské koncerty a představení na území České republiky v roce 2020, na nichž se nepodílela ČHäS (vypsány jsou pouze akce, které se ČHäS podařilo zaregistrovat):

V Praze dne 4. prosince 2020. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.