Cirkuláře
| Výběr |
Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)
Vážení přátelé,
v příloze zasíláme pozvánku na jubilejní X. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 23. listopadu 2011 od 18.00 hodin v učebně č. 20 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Chrámová hudba v barokním Duchcově. Nové poznatky o hudební kultuře poddanského města v 17. a 18. století". Přednášet bude, jako host, Bc. Milan Černý, dipl.um., loutnista a hudební badatel. Vstup pro všechny zájemce zdarma. - Na rozdíl od architektury a výtvarného umění se zkoumání hudební praxe v barokním Duchcově (Ústecký kraj) ještě v nedávné době netěšilo téměř žádnému zájmu. Důvodem byl zřejmě nedostatek historických pramenů umožňujících zmapování dané problematiky. Avšak díky usilovnému bádání se tato chabá pramenná základna v současnosti rozrostla o velmi cenné materiály jasně poukazující na značně rozvinutý hudební život ve městě i v jeho blízkém okolí. Podstatná část objevených pramenů se týká hudby provozované v sakrálním prostředí. Zdá se, že oproti světské hudbě, o níž zatím nevíme takřka nic konkrétnějšího, byla v městských svatyních věnována zvláštní péče produkcím s vyšším artificiálním obsahem, což potvrzuje několik chrámových instrumentářů a mnoho účetních zápisů dokládajících čilý hudební provoz. Zmíněné artificiální kvality podtrhuje unikátně dochovaný inventář zámeckého kostela Zvěstování P. Marie z roku 1751, obsahující kromě instrumentáře i podrobný soupis chrámového repertoáru. K dispozici je také zakládací listina Bratrstva ke cti sv. Cecilie z roku 1677. Jde o pramen mimořádné hodnoty: prozrazuje jména všech významných hudebníků působících v Duchcově mezi lety 1677 a 1783. Jako zdroj informací dále posloužila dochovaná městská matrika s řadou zpráv o městských hudebnících, mimo jiné o Františku Xaveru Partschovi (Parč; 1760-1822). Přes nepopiratelný pokrok dosažený při získávání poznatků o hudbě hrané v barokním Duchcově zůstává ovšem stále mnoho nevyjasněných otázek - dnes již na některé z nich stěží nalezneme uspokojivé odpovědi. Navzdory tomu se Duchcov i z hudebně-historického hlediska řadí k nevšedně zajímavým a svébytným kulturním lokalitám.
V pátek dne 4. listopadu 2011 se v Sále Milosrdných bratří v Brně, Vídeňská 7/228, uskuteční premiéra hudebně-dramatického pořadu Händel v Itálii aneb Italské inspirace. Začátek v 19.30 hodin. Účinkovat budou členové barokního souboru Musica Poetica: Jana Janků - mezzosoprán, Lucie Pelíšková - barokní příčná flétna, Eva Kalová - barokní housle, Kateřina Stávková - viola da gamba, Martin Jakubíček - virginal. V roli Georga Friedricha Händela se představí herec Igor Dostálek. Tento program (projekt) si klade za cíl zábavnou jevištní formou přiblížit dobu Händelova pobytu v Itálii (1706-1710). Vedle skladeb samotného mistra napsaných v té době zazní rovněž hudba italských autorů, kteří jej mohli umělecky ovlivnit. Další informace na adrese "www.musicapoetica.wz.cz".
V režii ing. Petra Tylínka, řádného člena ČHäS, byla dne 2. července 2011 uvedena v jedné stodole ve Studeňanech u Jičína divadelní hra (absurdní fraška) malíře, grafika, ilustrátora, sochaře, spisovatele a básníka Josefa Váchala (1884-1969) Tajnosti staré almary aneb Trpce dotčení nebešťané, z roku 1948. Představení, podporované ČHäS, premiérově nastudoval a realizoval Váchalův spolek studeňanský a Rádoby ochotnické divadlo Studeňany. Petr Tylínek se vedle funkce režiséra ujal také role výtvarníka scény (vlastnoručně namaloval tři závěsné kulisy) a v samotné hře vystoupil jako "Duch Svačiny". Navzdory nebývale chladnému počasí s hustou dešťovou přeháňkou opouštěli nadšení diváci prostor před stodolou rozveseleni a v příjemném rozpoložení. - Svérázný Josef Váchal žil ve Studeňanech, spolu se svou družkou, malířkou a grafičkou Annou Mackovou (1887-1969), od roku 1940; zde o dvacet devět let později zemřel. Jak se lze domnívat, jeho pozornosti neunikla ani hudba Georga Friedricha Händela. V základní životopisné publikaci "O Josefu Váchalovi", vydané, v Praze, až roku 1991, její autorka, Marie Bajerová (1902-1993), na straně 129 píše: "… v příštím roce [1958] se rozloučila se zdejším životem ve svých 72 letech jeho [= Váchalova] stará láska, Eliška Krásná. … Na rubu jejího parte si Váchal načrtl několik not z 'Grave' Händlovy fugy." Přes poněkud nepřesnou autorčinu formulaci si dovolíme alespoň zkusmou identifikaci uvedené mistrovy hudby - mohlo by se nejspíše jednat o 1. větu (bez označení tempa) a 2. větu (Allegro [fuga]) z Concerta grossa č. 5 d moll, op. 3 (HWV 316), komponovaného v Londýně kolem roku 1718/1720, a sice v úpravě italského violoncellisty, skladatele a aranžéra Fernanda (Ferdinanda) Ronchiniho (1865-1932) pro tři violoncella; dotyčná úprava nese název "Grave a fuga".
Dne 10. května 2011 přispěla ČHäS symbolickým darem ve výši 2000 Kč (výdajová položka č. 1758) na inscenaci Händelova operního prologu Terpsicore v historickém barokním divadle na státním hradu a zámku v Českém Krumlově dne 3. června 2011 (Erato - Irena Troupová, soprán; Apollo - Dagmar Šašková, alt; taneční soubor Hartig; Musica Florea; dir. Marek Štryncl; choreografie a režie: Helena Kazárová). Dílo zaznělo v rámci 10. mezinárodní konference "Svět barokního divadla", pořádané Nadací barokního divadla zámku Český Krumlov (3. - 5. června). Srov. s členským cirkulářem ze dne 22. června 2010.
Na internetových stránkách "www.europeana.eu" = Europeana - Evropská digitální knihovna si zájemci nyní mohou ve svých počítačích částečně prohlížet sbírkový fond rodného domu Georga Friedricha Händela v Halle nad Sálou (Stiftung Händel-Haus Halle). Obrázky s jednotlivými předměty se otevřou po zadání názvu "Händel-Haus" do vyhledávacího okénka v záhlaví ("Search"). Uživatel tak "virtuálně" nahlédne do sbírek Händelova domu. Zobrazené položky jsou pečlivě označeny a podrobně popsány.
Ve sklepení památné Staroměstské mostecké věže v Praze proběhla od 1. července do 31. srpna 2011 výstava Petr Novák z Jaroměře. Sochy. Mezi vystavenými plastikami návštěvníci určitě nepřehlédli autorský sádrový odlitek busty Georga Friedricha Händela (výška: 66,5 cm), kterou Petr Novák (nar. 1957) vytvořil v únoru a březnu 2002 na objednávku ČHäS ze dne 14. července 2001. [Viz členský cirkulář ze dne 23. května 2002; podrobná dokumentace na "www.haendel.cz" v sekci "Aktuality".] Na vernisáži výstavy (1. července) zastupovali ČHäS předseda a člen výboru bez portefeuille Jiří Filip. - S tvorbou sochaře Petra Nováka se můžete blíže seznámit na internetové adrese "www.horsessculptures.com". Obdivovatelé grafického díla Williama Hogartha (1697-1764), současníka a přítele Georga Friedricha Händela, si "přijdou na své" na zámku v Luhově, nacházejícím se nedaleko Plzně v malebné krajině při severním okraji vodní nádrže Hracholusky. Stěny tří přízemních místností v západní části hlavní zámecké budovy jsou totiž souvisle vyzdobeny věrnými reprodukcemi Hogarthových rytin. Na území České republiky tu máme co do činění s jednoznačným unikátem! Vystavené reprodukce tvořily, nade vši pochybnost, původně součást foliantu "The Works of William Hogarth" ("Díla Williama Hogartha") vydaného roku 1878 u Franze Karafiata (1817-1892) v Brně a ve Vídni, obsahujícího fotolitografické reprodukce zhotovené podle Hogarthových originálů v měřítku 1 : 1 [celkem 159 vyobrazení jednostranně otištěných na 118 listech]. Exemplář jmenovaného foliantu zakoupila shodou okolností, dne 22. května 2009, rovněž ČHäS - viz členský cirkulář ze dne 22. září 2009; srov. též s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007. - Nedávno obnovený zámek Luhov, vlastněný, od roku 1996, manžely Petrem a Marií Němcovými, byl do dnešní, klasicistní podoby přestavěn za Maria Václava Bořka Dohalského hraběte z Dohalic († 1824) a jeho choti, Marie Anny († 1825), roz. Steinbachové z Kranichštejna. Pro veřejnost je otevřen ve vybrané dny od května do září (vstupné dobrovolné). Internetová adresa: "www.zamekluhov.cz"; telefon: 606940625. - V luhovské hogarthovské expozici neobjevíme, bohužel, reprodukci na listu č. 80, tj. druhý výjev ze slavného Hogarthova grafického cyklu "The Rake's Progress" ("Život prostopášníka"; podle umělcových vlastních olejomaleb na plátně z let 1733-1734; celý cyklus vydán tiskem r. 1735), s hypotetickou postavou Georga Friedricha Händela zaujatě (a jistě virtuózně) hrajícího na cembalo…Velká část členů neuhradila doposud členský příspěvek ČHäS za rok 2011! Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2011. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek za rok 2011 dosud nezaplatili, aby své opomenutí co nejdříve napravili. Z úsporných důvodů nebudeme prozatím rozesílat písemné upomínky. Konkrétní dlužníci poznají svůj letošní nedoplatek tak, že tučně napsaný výraz "členský příspěvek ČHäS" v prvním řádku tohoto odstavce bude zvýrazněn žlutou barvou.
Po krátké těžké nemoci zemřel dne 10. července 2011 v Praze, ve věku nedožitých 87 let, přední český hudební vědec doc. PhDr. Miroslav K. Černý, CSc., narozený v Praze dne 11. prosince 1924, od 17. dubna 1991 čestný člen ČHäS. Poslední rozloučení se zesnulým, jenž byl naším nejstarším členem, se konalo v Praze na Olšanech dne 19. července 2011. - Docent Černý s upřímným zaujetím sledoval činnost ČHäS a zúčastnil se řady jejích akcí, mj. prezentace händelovské monografie Pavla Polky "Triumf času a pravdy" na Pražském hradě dne 12. prosince 1991 a rotelové expedice "Poznáváme místa Händelova působení v Itálii" (3. - 16. listopadu 1992). Vedle četných muzikologických příspěvků je autorem velmi ceněného, nepostradatelného knižního titulu "Hudba antických kultur" (2., doplněné vydání: Academia, Praha 2006), představujícího dosud nejdůkladnější a nejucelenější zpracování daného tématu v české odborné literatuře. - Kdo jste jej znali, věnujte mu vzpomínku.