CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2018
 7. března
 22. června
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,
za celkové účasti dvaceti tří osob (z toho sedmi členů ČHäS) proběhl dne 26. dubna 2018 od 18.00 hodin v učebně č. 19 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní v Praze 7 – Holešovicích, Jablonského 3/333, XXII. seminář České Händelovy společnosti; název: “Poslední toskánský vladař z rodu Medicejských a Georg Friedrich Händel”. Přednášeli Pavel Polka, předseda ČHäS, a Mgr. Jan F. Pavlíček, Ph.D., odborný asistent z Katedry romanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, přední český znalec medicejské problematiky. Seminář, trvající dvě hodiny, uvedly čtyři ukázky z nahrávky Händelovy opery “Rodrigo”, poprvé dávané na začátku listopadu 1707 ve Florencii v divadle Teatro del Cocomero (tj. divadlo U melounu; dnes Teatro Niccolini); mezi 9. a 22. listopadem 1707 následovalo tamtéž pět repríz. Kromě hudebních ukázek zpestřovala průběh semináře projekce obrazových materiálů na plátno i “náhledové” tiskoviny včetně knih zabývajících se osobností Giana Gastona Medicejského (1671–1737), onoho vladaře figurujícího v názvu semináře. S odvoláním na aktuální stav historického bádání mohl Pavel Polka závěrem semináře označit za nepochybné, že se mladičký Georg Friedrich Händel s Gianem Gastonem v Hamburku častěji sešel, aby s ním hovořil o záležitostech hudebních, především italských. Pobyty medicejského prince v Hamburku v době, kdy tamtéž současně dlel i náš skladatel, spadají do dvou časových úseků: nejpozději 20. října 1703 – kol. 18. dubna 1704 (dokumentárně potvrzené období) a druhá polovina roku 1705 (hypotetické období). Dotyčné rozhovory tudíž musely proběhnout v jednom nebo druhém časovém úseku. Jak známo, dosti lehkovážný Gian Gastone (tonoucí v dluzích!) nabídl Händelovi na své náklady cestu do Itálie – ten však nabídku nepřijal…

XXII. seminář České Händelovy společnosti. Praha, 26. dubna 2018. Pavel Polka, předseda Společnosti, přednáší na téma “Poslední toskánský vladař z rodu Medicejských a Georg Friedrich Händel”. Foto Vlasta Michková, účastnice semináře.

 

XXII. seminář České Händelovy společnosti. Praha, 26. dubna 2018. Mgr. Jan F. Pavlíček, Ph.D., přednáší o Gianu Gastonovi Medicejském (1671–1737) a jeho choti, Anně Marii Františce (1672–1741), rozené ze Saska-Lauenburku. Foto Vlasta Michková, účastnice semináře.

Mezinárodní Händelův festival v Göttingenu 2018. Záběr z inscenace Händelovy opery “Arminio” (“Hermann”, “Heřman”). Premiéra dne 12. května 2018 v göttingenském Německém divadle. Zleva: Paul Hopwood, tenor (Varo); Christopher Lowrey, kontratenor (Arminio); Anna Devin, soprán (Tusnelda). Foto Alciro Theodoro da Silva.

Letošního Mezinárodního Händelova festivalu v Göttingenu se za ČHäS zúčastnili, 12. – 16. května (odjezd z Prahy 11. května), s použitím osobního automobilu ČHäS, předseda a technický ředitel. Festival probíhal, od 10. do 21. května, pod jednotícím názvem “Konflikte” (“Konflikty”). Hlavním dílem byla tentokrát skladatelova opera “Arminio” (“Arminius”, “Hermann”), inscenovaná celkem šestkrát (!) v Německém divadle. Švýcarský činoherní režisér Erich Sidler (nar. 1965), od sezóny 2014/2015 ředitel (intendant) göttingenského Německého divadla, si na Händelově festivalovém “Arminiovi” vyzkoušel také operní režii. Přes očividně důkladné studium textu i hudby se mu však nepodařilo potěšit obecenstvo žádnou přitažlivou kreací. Inscenaci pojal modernisticky, spíše konzervativně, bez mimořádné invence. Nepříliš výrazná scéna tak “neškodila” hudební složce, jež v rámci nastudování opery mohla vyniknout díky neobyčejně vyrovnanému sedmičlennému souboru pěveckých sólistů. Co se týče výkonů jednotlivých protagonistů a členů orchestru, lze v Göttingenu hovořit o jednom z nejlepších uvedení Händelovy opery za poslední léta, o události naprosto jedinečné úrovně. Hudební průběh představení v roli dirigenta mistrně zvládal, do nejmenších podrobností, Laurence Cummings, umělecký vedoucí festivalu. – Kromě dvou provedení Händelova “Arminia” (12. [premiéra] a 15. května) navštívili výše zmínění zástupci Händelovo oratorium “Alexander Balus” dávané, ve skvělé interpretaci, v kostele sv. Mikuláše v nedalekém Herzberku u Harcu (13. května); v místním zámku se narodil budoucí hannoverský kurfiřt Ernst August (1629–1698), zeť našeho “zimního krále”, otec britského krále Jiřího I. (1660–1727), zaměstnavatele G. F. Händela. Zpáteční cestu (16. května) prodloužila plánovaná prohlídka starobylého Mühlhausenu, opevněného středověkého města ležícího v přívětivé pahorkatině mezi pohořími Harc a Durynský les; zde, v kostele sv. Blažeje, působil v letech 1707–1708 jako varhaník Johann Sebastian Bach.

Händelův festival v Halle nad Sálou 2018. Záběr z inscenace Händelovy opery “Berenice, Regina d’Egitto” (“Berenika, královna egyptská”). Premiéra dne 25. května 2018 v hallské opeře. Před skleněným “závěsem”, směrem k obecenstvu konvexním, zakrývajícím celý otvor jevištního portálu, stojí Kim-Hyun Park, bas (Aristobolo). Foto Anna Kolata.

Na mezinárodním Händelově festivalu v Halle nad Sálou (motto: “Fremde Welten” = “Cizí světy”) zastupoval ČHäS, 25. – 29. května 2018, pouze předseda. Festival trval od 25. května do 10. června. Z inscenovaných Händelových titulů navštívil výše jmenovaný (27. května) provedení opery “Berenice, Regina d’Egitto” (“Berenika, královna egyptská”) v hallské opeře (režie: Jochen Biganzoli [nar. 1963], rodák z Kaiserslauternu; hudební řízení: Jörg Halubek). Svým veskrze současným pojetím “Berenika” zastánce tohoto druhu divadla nezklamala. Celý otvor jevištního portálu byl místo opony zakryt jakýmsi skleněným závěsem vypouklým směrem k obecenstvu. Po odstranění jiskřivě třpytivého závěsu se opera odehrávala na točně přes celé jeviště s jednotlivými otevřenými “kabinami” po obvodu. Do kabin i na horní část točny se v různých situacích promítaly odpovídající webové stránky a vyobrazení. – Zcela mimořádný festivalový počin znamenala scénická uvedení opery “Muzio Scevola”, zhudebněné třemi autory včetně Händela, dne 8., 9. a 10. června českým souborem Musica Florea (novodobá světová premiéra!).

Klášter Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze na Starém Městě. Vpravo klášterní kostel sv. Františka Serafínského (z Assisi), postavený v letech 1679–1685 podle plánů Jeana-Baptisty Matheye (kol.1630–1696), patrně rodáka z francouzského Dijonu. Inventář zdejší hudební sbírky, pořízený v letech 1737/1738 a doplněný do roku 1756 (originál dnes nezvěstný), zaznamenává 17 položek, jejichž autorem je prokazatelně nebo pravděpodobně Georg Friedrich Händel.

Nejstarší notové záznamy Händelovy hudby se v našich zemích nalézají v hudební sbírce Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze na Starém Městě. Inventář sbírky, pořízený v letech 1737/1738 a doplněný do roku 1756, zaznamenává více než tři a půl tisíce skladeb včetně 17 položek, u nichž lze považovat za prokázané či vysoce pravděpodobné autorství Georga Friedricha Händela. Mezi předmětnými položkami poutají pozornost zvláště opisy “Utrechtského Te Deum”, HWV 278, a žalmu “Laudate pueri Dominum” (“Chvalte, Hospodinovi služebníci”; HWV 237) z roku 1718. Zcela na místě je domněnka, že nejméně část Händelovy hudby v dotyčné sbírce obsažené byla u pražských křižovníků – v kostele sv. Františka z Assisi – skutečně provedena. Originál inventáře je dnes nezvěstný. [Viz studii Jany Spáčilové “Händel v barokní Praze. Dosud neznámé doklady provozování Händelovy hudby v chrámu pražských křižovníků s červenou hvězdou v první polovině 18. století”. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada H 2003–2005. Roč. 52–54, č. H 38–40, Brno 2006; str. 237–244.]
Na Moravě vede cesta k nejstaršímu händelovskému notovému záznamu do poloviny 18. století na zámek Collaltů v Brtnici u Jihlavy, držený tehdy hudebně zapáleným hrabětem Thomasem Vinciguerrou z Collalta a San Salvatore. O jedinečném, vpravdě oslnivém repertoáru jeho domácí kapely podává dosud výmluvné svědectví inventář hudebnin sepsaný v rozmezí let 1752–69. V dochovaném tvaru přináší 1059 tematických záznamů zahrnujících 130 autorů! Jeden z oněch záznamů, nesoucí jméno “Hendl” a označený “Sinfonia à tre”, byl roku 2001 identifikován jako Händelova Triová sonáta č. 5b g moll pro dvoje housle, bas a varhany, op. 2; HWV 390b. [Viz článek Pavla Polky “Händelovský záznam v Brtnickém hudebním inventáři identifikován”. Opus musicum. Hudební revue. Ročník 33/2001, č. 4, Brno 2001; str. 78.]

Pavel Piekar (nar. 1960): “G. F. Händel”. Barevný linoryt. 56,0 × 48,0 cm. Výtisk č. 7/8, červenec 2012. Praha, sbírky České Händelovy společnosti.
Jako předloha pro skladatelovu podobiznu sloužila anonymní kopie nezvěstné olejomalby Bartholomewa Dandridge (Dandridge; 1691–kol.1755) uložená ve Fitzwilliamově muzeu v Cambridgi, Anglie.

Jako velkorysou pozornost ze strany autora převzal předseda ČHäS v Praze dne 1. března 2018 z rukou pana Pavla Piekara (nar. 1960) výtisk č. 7/8 jeho barevného linorytu “G. F. Händel” zhotovený v červenci roku 2012. Grafika, ztvárněná osobitou, nezaměnitelnou výtvarnou technikou, vykazuje rozměry 56,0 × 48,0 cm. Coby předloha pro skladatelovu podobiznu sloužila anonymní kopie nezvěstné olejomalby Bartholomewa Dandridge (Dandridge; 1691–kol.1755) uložená ve Fitzwilliamově muzeu v Cambridgi, Anglie. Na rozdíl od nedávné minulosti se dnes badatelé spíše kloní k dobrozdání, že na obraze zpodobněným mladším mužem s čepcem (bez paruky) je skutečně Georg Friedrich Händel. Snímek grafiky je umístěn v internetové verzi tohoto členského cirkuláře. Zarámovaný portrét si zájemci mohou, po předchozí ústní či písemné dohodě, osobně prohlédnout v sídle ČHäS. Dar pana Piekara představuje významný přírůstek do našich sbírek. Výbor ČHäS tímto vyjadřuje autorovi a dárci upřímný dík.

Soubor 27 zahraničních poštovních známek, který dne 6. března 2018 zakoupila Česká Händelova společnost. Dvanáct z těchto známek je věnováno Georgu Friedrichu Händelovi. Detailní záběry jednotlivých částí souboru zde.
Všechny snímky předmětných známek pořídil Petr Tylínek, řádný člen České Händelovy společnosti, dne 30. března 2018 v exteriéru na zahradě chalupy čp. 24 v Tužíně u Jičína.
Jako předloha pro skladatelovu podobiznu sloužila anonymní kopie nezvěstné olejomalby Bartholomewa Dandridge (Dandridge; 1691–kol.1755) uložená ve Fitzwilliamově muzeu v Cambridgi, Anglie.

Prostřednictvím internetového obchodu “zoroaster.cz” získala ČHäS dne 6. března 2018 soubor čítající 27 zahraničních poštovních známek, z nichž je 12 exemplářů věnováno Georgu Friedrichu Händelovi, a sice v souvislosti s výročími v letech 1959, 1985 a 2009 (498 Kč, výdajová položka č. 1980). Nejstarší ze známek je orazítkovaný exemplář Německé spolkové pošty v hodnotě 10 feniků vydaný dne 8. září 1959. Tentýž vydavatel je zastoupen i orazítkovanou známkou k výročí v roce 1985 (60 feniků; datum vydání: 7. května 1985), doprovázenou J. S. Bachem ze stejné série (80 feniků). K uvedenému výročí se vztahuje také irská známka (22 pencí) tvořící trojici s Domenikem Scarlattim (22 pencí) a J. S. Bachem (26 pencí), jakož i známka Guiney-Bissau (30 pesos) představující součást série se skladateli a hudebními nástroji (v získaném souboru jsou kromě Händela zastoupeni: Vincenzo Bellini, Robert Schumann, Fryderyk Chopin, Luigi Cherubini, Giovanni Battista Pergolesi a Heinrich Schütz). Zajímavý čtyřblok Severního Kypru (1985) zahrnuje vedle Händela (20 tureckých lir), D. Scarlattiho a J. S. Bacha tureckého skladatele, pěvce a básníka jménem Buhurizade Mustafa Itri (1640–1712). V množině 27 zakoupených známek poutají pozornost svým rozměrem, barevností i výtvarným řešením dva mosambické aršíky z roku 2009 s různými orazítkovanými podobiznami G. F. Händela: jeden aršík obsahuje 1 známku, druhý pak známek 6; na obou je otištěn stejný průvodní text (v překladu): “250. výročí úmrtí Georga Friedricha Händela (1685–1759) / Významný anglicko-německý barokní skladatel”. Z dané tematiky vybočují 3 “karnevalové/postní” lichtenštejnské známky (1983), připojené prodejcem coby bezplatná prémie.
Prostřednictvím crowdfundingového portálu “Hit.Hit.cz” přispěla ČHäS dne 9. května 2018 částkou ve výši 3.000 Kč na záchranu Letní školy barokní hudby 2018 (zámek Holešov). Tento veskrze ojedinělý dlouholetý projekt neobdržel letos, vůbec poprvé, žádnou dotaci od Ministerstva kultury ČR!
Velká část členů doposud neuhradila členský příspěvek ČHäS na rok 2018! Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2018. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek na rok 2018 dosud nezaplatili, aby své (dozajista nechtěné) opomenutí co nejdříve napravili.
V Praze dne 22. června 2018. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.