CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak bylo avizováno v předvánočním cirkuláři ČHäS (datovaném 11. prosince 2003), přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2003:

Navzdory krajně vypjatému finančnímu vývoji v důsledku závažného poškození motoru osobního automobilu ČHäS dne 6. června 2003 (viz členské cirkuláře ze dne 25. června 2003 a 11. prosince 2003) nepotvrdily výsledky hospodaření za rok 2003 původní skeptická očekávání, i když závěrečné číselné ukazatele nelze srovnávat s "bohatým" obdobím let 2000-2002: celkové příjmy obnášejí 176.164,87 Kč, výdaje 161.804,80 Kč, tj. plus ("zisk") 14.360,07 Kč. O poznání příznivěji vyhlížejí naproti tomu peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2003: celkové příjmy 2.020.382,28 Kč, výdaje 1.616.480,75 Kč, tj. plus ("zisk") 403.901,53 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků tuzemských členů ČHäS za rok 2003: v této kategorii bylo inkasováno 19.108,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč jedenácti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: úhrnem 1.550,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2003 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok uhradit navíc 1.279,63 Kč… Odpovídající reakcí ze strany ČHäS by měla být změna bankovního domu, ale podobné "nešvary" panují i u jiných peněžních ústavů v České republice. Jisté banky sice nabízejí výhodnější podmínky, ale uložení finančních prostředků ČHäS právě u nich by bylo příliš riskantní.
Podle dosavadních předpokladů by měl být rok 2004 příjmově výrazně skromnější nežli rok loňský. Proto si na tomto místě dovoluji připomenout, že členské příspěvky je dle bodu č. 8 stanov ČHäS nutné uhradit nejpozději do 31. března 2004. Všichni, kdo tak dosud neučinili, nechť příslušný obnos poukáží poštovní složenkou typu "C" na adresu ČHäS. Těm, kteří přispěli nebo přispějí částkou převyšující minimální výši 100 Kč, upřímně děkujeme. Stanovená minimální výše ročního členského příspěvku zůstává nadále symbolickou: pokud by nezbytné roční výdaje ČHäS byly hrazeny pouze členskými příspěvky, musel by jeden členský příspěvek obnášet průměrně asi 500 Kč.

27. Händelův festival v Karlsruhe. Opera Reinharda Keisera "Die römische Unruhe oder Die edelmütige Octavia" ("Římské povstání aneb Šlechetná Octavia") na scéně Bádenského státního divadla v Karlsruhe. Premiéra dne 21. února 2004.

Coby hosté Händelovy společnosti Karlsruhe navštívili předseda a technický ředitel ve dnech 28. února - 2. března 2004 27. Händelův festival v Karlsruhe (SRN, Bádensko-Württembersko). Festivalovému programu dominovala opera Reinharda Keisera (1674-1739) "Die römische Unruhe oder Die edelmütige Octavia" ("Římské povstání aneb Šlechetná Octavia"; Hamburk 1705). Při sledování inscenace nevycházeli znalci Händelova díla z údivu nad tím, co vše si hallský rodák od Keisera vypůjčil ve své vlastní tvorbě… Během zpáteční cesty z Karlsruhe (2. března) se předseda a technický ředitel zastavili v kostele Maria de Victoria v Ingolstadtu, jehož rozměrný strop pokrývá slavná freska Cosmy Damiana Asama (1686-1739) z roku 1734, a v benediktinském klášteře ve Weltenburku v čarokrásném údolí Dunaje; o nezaměnitelnou uměleckou podobu klášterního kostela sv. Jiří a sv. Martina se zde společnými silami zasloužili především Cosmas Damian Asam (architektonický návrh, vedení stavby, freska v kupoli z roku 1721) a jeho bratr Egid Quirin Asam (1692-1750; nadmíru osobitá skupina plastik z roku 1721 na hlavním oltáři znázorňující boj sv. Jiří s drakem).
Prostřednictvím ČHäS se interpretačních kurzů letošní, v pořadí již 19. Mezinárodní Händelovy akademie Karlsruhe, časově se zčásti kryjící s Händelovým fetivalem, zúčastnili členové barokního souboru Cappella Accademica Jan Čižmář (teorba/basso continuo; 28. února - 7. března) a Eva Lišková (barokní housle; 28. února - 7. března), jakož i řádná členka ČHäS Blažena Pecháčková (barokní housle; 23. února - 7. března). Na tomto místě se sluší upřímně poděkovat panu Frithjofu Kesselovi, jednateli Händelovy společnosti Karlsruhe, za jeho mimořádné osobní nasazení ve prospěch výše jmenovaných mladých hudebníků, ať se již jednalo o samotnou účast na Akademii či o ubytování v soukromí v Karlsruhe.

Dne 5. března 2004 zveřejnil deník "Badische Neueste Nachrichten" článek Doris Lottové věnovaný účasti mladých českých hudebníků na Mezinárodní Händelově akademii v Karlsruhe 2004.

Čtyřčlenná delegace ČHäS ve složení předseda, technický ředitel, řádná členka Jana Hegerová a řádný člen Ivo Šindelář podnikne, osobním automobilem ČHäS, ve dnech 27. března - 4. dubna 2004 pracovně-poznávací cestu na 27. Londýnský Händelův festival. V rámci festivalu, dne 30. března, předá delegace muzeu v Händelově londýnském domě (Handel House Museum; srov. s členským cirkulářem ze dne 11. prosince 2001) sádrový odlitek Händelovy busty od sochaře Petra Nováka z Jaroměře (blíže viz členský cirkulář ze dne 23. května 2002). Zmíněná busta, o niž se začínají zajímat soukromí sběratelé ze zahraničí, je nyní všeobecně pokládána za nejzdařilejší plastické ztvárnění Händelovy fyziognomie od doby, kdy skladatele za jeho života portrétoval věhlasný rokokový sochař Louis François Roubiliac (1702-1762). Průběh a výsledky cesty budou zhodnoceny v příštím členském cirkuláři. Po náročné opravě (viz členský cirkulář ze dne 11. prosince 2003) se osobní automobil ČHäS bez poruchy osvědčil při cestě na Händelův festival v Karlsruhe (viz výše); předpokládáme, že nezklame ani při přepravě delegace do Anglie…

Radikální technické zásahy a absence smlouvy o nájmu divadla s vlastníkem památky způsobily, že se v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti neuskuteční scénická provedení Händelovy opery Sosarme, Re di Media ("Sosarmés, král médský"; produkce Mnichovo Hradiště & Karlsruhe 2003), která byla od podzimu loňského roku předběžně plánována na 22. a 23. května 2004. Dílo bude v předmětném nastudování hráno dle všeho již jen v Göttingenu (28. května 2004, v rámci tamního Mezinárodního Händelova festivalu - viz členské cirkuláře ze dne 25. června 2003, 26. září 2003 a 11. prosince 2003) a v barokním divadle státního hradu a zámku v Českém Krumlově (5. června 2004; uzavřená akce). Otázka budoucích produkcí na scéně zámeckého divadla v Mnichově Hradišti zůstává otevřena.

Ve dnech 31. července - 8. srpna 2004 se v obci Rajnochovice u Bystřice pod Hostýnem uskuteční druhý ročník Letní školy barokní hudby. Pod vedením dirigenta Romana Válka a za účasti mezinárodního lektorského týmu nastudují frekventanti školy Mši h moll Johanna Sebastiana Bacha (BWV 232). Závěrečná veřejná uvedení tohoto díla jsou plánována na 7. srpna v kostele Narození P. Marie a sv. Anny v Rajnochovicích (od 19.00 hodin) a na 8. srpna v poutním kostele Nanebevzetí P. Marie na Svatém Kopečku u Olomouce (od 15.30 hodin). Další potřebné informace jsou k dispozici na internetové adrese "http://skola-barokni-hudby.wz.cz". První ročník Letní školy barokní hudby v Rajnochovicích proběhl, v srpnu 2003, pod záštitou ČHäS (srov. s členskými cirkuláři ze dne 20. března 2003 a 26. září 2003).

V přísném hodnocení internetového vyhledávače "Google" ("http://www.google.com") si vstupní webová stránka ČHäS průběžně udržuje, v celosvětovém měřítku, prestižní 4. místo! Srov. s členskými cirkuláři ze dne 11. prosince 2002 a 11. prosince 2003.

Česká Händelova společnost nabízí k prodeji následující hodnotné händelovské nahrávky na kompaktních discích: oratoria "Belshazzar" (3 CD), "Solomon" (2 CD) a "Jephtha" (3 CD); "Brockesovy pašije" (3 CD); Concerti grossi op. 3 & Concerti "a due Cori" (2 CD). Nabídka zahrnuje také muzikologicky velmi zajímavé "Janovy pašije" (1 CD), dříve mylně připisované Händelovi; za jejich autora je dnes považován Christian Ritter (kol.1650 - po 1725?). Cena jednoho kompaktního disku činí 150 Kč. Nahrávky lze objednat k zaslání na dobírku nebo je po předchozí dohodě zakoupit na adrese ČHäS. Aktuální prodejní nabídka tiskovin je umístěna na webových stránkách ČHäS.

Socha Georga Friedricha Händela v Pařížské opeře (1887-1888).

Motorest "Na Huse" v sousedství zámku Kačina u Kutné Hory, 30. prosince 2003. Jedno z naučných tabel v jídelně: v levém dolním rohu je umístěna reprodukce portrétu Georga Friedricha Händela od Thomase Hudsona (1701-1779) z roku 1756.

Na světě se nachází jen velmi málo Händelových soch, jež zachycují celou skladatelovu postavu. Vedle Halle nad Sálou, Londýna a Prahy nalezneme takovouto sochu také v Paříži: v honosném vstupním vestibulu Pařížské opery. Mramorovou plastiku v životní velikosti vytvořil v letech 1887-1888 Jean-Jules Salmson (1823-1902). Skladatel, s alonžovou parukou, oděný do svého typického kabátce, sedí sebevědomě v bytelném křesle; v levé ruce drží svazek notového papíru, v pravé ruce psací brk. Kromě Händela se ve vestibulu opery nacházejí mramorové sochy dalších tří hudebních skladatelů: Jean-Baptiste Lully (1632-1687) - autor: Pierre-Alexandre Schoenewerk (1820-1885); Jean-Philippe Rameau (1683-1764) - autor: Jean-Jules Alasseur; Christoph Willibald Gluck (1714-1787) - autor: Pierre-Jules Cavelier (1814-1894). Neobarokní Pařížská opera (Opéra de Paris) byla postavena v letech 1861-1875 z podnětu francouzského císaře Napoleona III. (1808-1873; jako císař vládl 1852-1870), synovce Napoleona Bonaparta (1769-1821), dle projektu architekta Charlese Garniera (1825-1898). Budova je označována za nejkrásnější stavbu svého druhu na světě. Fotografické snímky Händelovy sochy je možno zhlédnout na webových stránkách ČHäS v sekci "Odkazy na Webu": "Händelova socha v Pařížské opeře".

Ctitelé G. F. Händela si nečekaně "přijdou na své" v motorestu "Na Huse" v sousedství zámku Kačina u Kutné Hory. Na stěnách jídelny totiž visí zasklená naučná tabla s texty a obrázky; původně doprovázela prohlídkovou trasu kačinského zámku. Z jednoho tabla pozoruje stolující hosty sám Georg Friedrich Händel, zachycený na černobílé reprodukci svého olejového portrétu od Thomase Hudsona (1701-1779) z roku 1756! Nápis pod vyobrazením hlásá: "Rokokový oděv z 18. století." Kdyby labužnický skladatel, obávaný postrach londýnských kuchařů, z portrétu sestoupil a jal se konzumovat místní pokrmy, jistě by si na nich pochutnal - stejně jako čtyři neméně mlsní členové ČHäS dne 30. prosince 2003…

V Praze dne 16. března 2004.

Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.