Cirkuláře
| Výběr |
Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)
jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2010:
|
Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2010. Dokument vyhotoven dne 3. ledna 2011. | ||
Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný větší sponzorský dar, nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát "vyšplhal" na 738,00 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2010 ukázaly, navzdory systematicky uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 34.249,86 Kč. Celkové příjmy obnášejí 29.851,84 Kč, výdaje 64.101,70 Kč. To bylo způsobeno mj. náklady souvisejícími s pamětním grafickým listem, členským shromážděním a hudebně-divadelní produkcí v Mnichově Hradišti. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2010 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy 2.508.779,93 Kč, výdaje 2.207.099,74 Kč, tj. plus ("zisk") 301.680,19 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2010: v této kategorii bylo inkasováno 15.650,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.200,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2010 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok vydat navíc 1.720,16 Kč, což je o 0,98 Kč méně nežli v roce 2009.
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. Rozeslali jsme jednu "oficiální" upomínku (2. listopadu 2010), ale ani ta nevyvolala příliš silnou odezvu. V některých případech jsme členský příspěvek "vydobyli" až na samém konci roku, po sérii naléhavých telefonických výzev… Stejným způsobem jsme v minulosti museli postupovat již opakovaně. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji při nejbližší příležitosti. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: "Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku."
Henriette von Haugwitz-Beerberg, rozená Barbe, náležela mezi přední evropské cembalistky starší generace. Narodila se v Haagu dne 11. ledna 1932 a studovala v Curychu, Amsterodamu a Lucernu. Specializovala se především na starou hudbu. První koncerty dávala již ve svých devatenácti letech. Vystupovala sólově i se spoluhráči ve většině západoevropských zemí a nahrávala pro společnosti "Columbia", "Erovox", "harmonia mundi", "Disco", "Jecklin". Přínosně se uplatnila taktéž v oblasti pedagogické. V časopise "Schweizerische Musikzeitung" č. 104/6 (listopad/prosinec 1964) zveřejnila interpretačně-praktické pojednání "Die Ausführung von Vorschlägen im Barock, insbesondere bei J. S. Bach" ("Provádění přírazů v období baroka, obzvláště u J. S. Bacha"). Roku 1972 se v Curychu provdala za Eberharda von Haugwitz-Beerberg, jenž se vzdal svého dosavadního zaměstnání a "přeškolil se" na jejího koncertního manažera. Překvapivě zajímavé souvislosti vyvstanou, zaměříme-li se na dědečka paní Henrietty ze strany otcovy, Maxe hraběte Barbe (1857-1932), známého pod uměleckým jménem Max Richards. Tento neobyčejně nadaný pěvec, dirigent a divadelní podnikatel, osobní přítel německého císaře Viléma II. (1859-1941; vládl 1888-1918), příslušel k potomkům starého francouzského šlechtického rodu s počátky sahajícími údajně až k bretaňskému králi Alainu II. Barbe-Torte († 952; v překladu: Alan II. Křivovousý), který roku 939 vypudil z Bretaně poslední Normany. Max Richards byl v letech 1897-1915 nájemcem a ředitelem Městského divadla (tj. dnešní opery) v rodišti Georga Friedricha Händela - Halle nad Sálou. Během několika mála let přivedl upadající divadlo k nebývalému rozkvětu. Mimo jiné zde založil penzijní pokladnu pro všechny zaměstnance; takové sociální vymoženosti se hallská opera těšila jako vůbec první kulturní zařízení v Německu. Richardsovou zásluhou nakonec nedošlo k chystané demolici historického Goethova divadla v nedalekém Bad Lauchstädtu, slavnostně otevřeného roku 1802. A co více: v rámci každoročních hallských Händelových festivalů byla již na jeho scéně uvedena nejedna mistrova opera… Po dlouhotrvajících vážných zdravotních potížích zemřel dne 19. listopadu 2010 v Croydonu na jižním předměstí Londýna, ve věku 77 let, pan Peter John Walker, narozený v Birminghamu dne 3. července 1933. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo v Croydonu dne 9. prosince 2010. - Dne 18. ledna 2011 zemřela náhle v Croydonu, ve věku nedožitých 75 let, choť Petera Johna Walkera, paní Barbara Elfriede Walkerová, rozená Beulke, narozená v Berlíně-Dahlemu dne 16. října 1936. Poslední rozloučení se zesnulou se konalo ve Forest Hillu, místní části Londýna, dne 7. února 2011. - Peter Walker aktivně působil, s podporou své choti, ve společnosti Přátel Londýnského Händelova festivalu (Friends of the London Handel Festival), kde se mj. podílel na vydávání zpravodaje "Handel News" ("Händelovské zprávy") - na počítači sázel text a řešil grafickou úpravu. Peter a Barbara Walkerovi obětavě poskytovali, od roku 1997, ve svém croydonském domě nedocenitelné pohostinství členům ČHäS při jejich pobytech v Londýně. Peter se profesně specializoval na problematiku tramvajové dopravy; zajímal se i o jednotlivé typy tramvají provozované v bývalém Československu. - Kdo jste manžele Walkerovy znali, věnujte jim vzpomínku.