CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
 21. června
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2010:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2010. Dokument vyhotoven dne 3. ledna 2011.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný větší sponzorský dar, nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát "vyšplhal" na 738,00 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2010 ukázaly, navzdory systematicky uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 34.249,86 Kč. Celkové příjmy obnášejí 29.851,84 Kč, výdaje 64.101,70 Kč. To bylo způsobeno mj. náklady souvisejícími s pamětním grafickým listem, členským shromážděním a hudebně-divadelní produkcí v Mnichově Hradišti. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2010 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy 2.508.779,93 Kč, výdaje 2.207.099,74 Kč, tj. plus ("zisk") 301.680,19 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2010: v této kategorii bylo inkasováno 15.650,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.200,00 Kč. Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2010 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok vydat navíc 1.720,16 Kč, což je o 0,98 Kč méně nežli v roce 2009.
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. Rozeslali jsme jednu "oficiální" upomínku (2. listopadu 2010), ale ani ta nevyvolala příliš silnou odezvu. V některých případech jsme členský příspěvek "vydobyli" až na samém konci roku, po sérii naléhavých telefonických výzev… Stejným způsobem jsme v minulosti museli postupovat již opakovaně. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji při nejbližší příležitosti. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: "Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku."

Římskoněmecký císař Karel VI. (1685-1740; císařem 1711-1740) v rouchu Řádu zlatého rouna. Olejomalba na plátně ve stylu Johanna Gottfrieda Auerbacha (1697-1753) z doby kolem roku 1730. Císařská pokladnice v Hofburku (Uměleckohistorické muzeum), Vídeň, Rakousko.

V příloze zasíláme pozvánku na IX. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne v pondělí dne 18. dubna 2011 od 18.00 hodin v učebně č. 20 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Hudba na habsburském vídeňském dvoře v 1. polovině 18. století se zaměřením na císařské kapelníky a vicekapelníky". Přednášet bude PhDr. Radek Menoušek, muzikolog, hudební skladatel a barokista, řádný člen ČHäS. Vstup pro všechny zájemce zdarma. Přednáška, doprovázená četnými reprodukovanými ukázkami, obsahově naváže na předchozí (VIII.) seminář. - Střední Evropa přispěla do zlatého fondu evropské hudby i v první polovině 18. století. Také v období pozdního baroka byla nejvýznamnějším středoevropským hudebním centrem Vídeň, kde souvisle pokračovala tradice hudební kultury 17. století, zvláště díky dvorní kapele. Císař Karel VI. (1685-1740; vládl 1711-1740) byl - podobně jako jeho otec Leopold I. (1640-1705; vládl 1657-1705) a starší bratr Josef I. (1678-1711; vládl 1705-1711) - rovněž skladatelem, především však vytvářel jak duchovní, tak světské hudbě nejlepší podmínky k provozování a rozvoji. Léta jeho panování se vyznačují nejen největším obsazením dvorní kapely co do počtu členů, ale i působením několika výjimečných osobností; za všechny jmenujme Johanna Josepha Fuxe (1660-1741) a Antonia Caldaru (1670-1736).

Jubilejní kostel Mistra Jana Husa v Pečkách (Českobratrská církev evangelická). 1914-1916. Architekt: Oldřich Liska (1881-1959). Pohled do jedinečně dochovaného, slohově čistého kubistického interiéru. Zde se dne 28. listopadu 2010 konal koncert barokní hudby spolupořádaný Českou Händelovou společností.

Ke konci roku 2010 se ČHäS v roli spolupořadatele podílela na dvou koncertech barokní hudby: 27. listopadu v kostele sv. Václava v Praze 4 - Nuslích ("Koncert barokní hudby") a 28. listopadu v Jubilejním kostele Mistra Jana Husa v Pečkách (5. koncert cyklu "Hudba pro obnovu kulturních památek"). Na obou koncertech zazněla, v podání komorního souboru Atlantis Collegium (umělecký vedoucí: Vítězslav Podrazil, tajemník ČHäS), hudba Georga Friedricha Händela (1685-1759), Heinricha Ignaze Franze Bibera (1644-1704) a Antonia Vivaldiho (1678-1741). Výtěžek z dobrovolného vstupného byl věnován na topení v kostele (Praha) a na opravu kostela (Pečky).

Hlavní budova Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě (3/1009), 7. února 2011. Vernisáž výstavy grafika Marka Hofmana (nar. 1981), která se tamtéž - ve foyer - uskutečnila od 7. do 25. února 2011. Vlevo malíř a grafik Jaroslav Šerých (úvodní slovo), vpravo Marek Hofman. Foto Petr Tylínek, řádný člen České Händelovy společnosti.
Marek Hofman, taktéž řádný člen Společnosti, vytvořil mj. její pamětní grafický list (1990-2010).

Ve foyer hlavní budovy Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě (3/1009) se ve dnech 7. - 25. února 2011 uskutečnila, pod názvem Odysseia, výstava grafika Marka Hofmana (nar. 1981), řádného člena ČHäS, mj. autora pamětního grafického listu ČHäS (1990-2010): srov. s členským cirkulářem ze dne 10. března 2010. Na hojně navštívené vernisáži výstavy (7. února), které se - kromě Marka Hofmana - zúčastnili další dva členové ČHäS, přednesl úvodní slovo malíř a grafik Jaroslav Šerých; Magdalena Klárová (hoboj), Tereza Rejšková (housle) a Jakub Mikeš (klavír) zahráli málo známou Händelovu Triovou sonátu Es dur, HWV 382 (č. 3 z Šesti triových sonát HWV 380-385, komponovaných přibližně v rozmezí let 1700 a 1705, v raném věku skladatelově; jejich pravost není zaručena).

Přední strana propagačního letáku k výstavě "Roelandt Savery. Malíř ve službách císaře Rudolfa II." v expozici Národní galerie ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze od 8. prosince 2010 do 20. března 2011. Výřez ze Saveryho obrazu "Dva koně s podkoními". Olejomalba na dřevě. 1628. 36,0 × 62,5 cm. Broelmuseum, Kortrijk, Belgie. Informace o Roelan(d)tu Saverym (1576/78-1639) zde.

V expozici Národní galerie ve Schwarzenberském paláci v Praze na Hradčanském náměstí probíhá, od 8. prosince 2010, tematická výstava Roelandt Savery. Malíř ve službách císaře Rudolfa II. - Vlámský malíř Roelan(d)t Savery (1576/78-1639) působil v Praze patrně od roku 1603 do roku 1613. Podle dochované dokumentace vlastnil Georg Friedrich Händel na konci života ve své sbírce Saveryho obraz znázorňující krajinu ("A Landscape"). Další informace naleznete v přiloženém propagačním letáku výstavy; zasíláme jej nejen s ohledem na velice zajímavou händelovskou souvislost. Výstava potrvá do 20. března t.r.

Paní Henriette Johanna von Haugwitz-Beerberg (11. ledna 1932 - 21. srpna 2010), roz. Barbe, v letech 1996-2010 zahraniční členka České Händelovy společnosti. V pozadí pan Urs Thöni (Austrálie). Snímek pořízen dne 7. září 2000 v restauraci a vinárně "U Počtů" v Praze na Letné (třída Milady Horákové 47/391); v tomto podniku byla Česká Händelova společnost, dne 28. března 1990, založena. Autor snímku: Pavel Polka, předseda Společnosti.

Po dlouhé a těžké nemoci zemřela dne 21. srpna 2010 ve Wetzikonu u Curychu, ve věku 78 let, zahraniční řádná členka ČHäS paní Henriette Johanna von Haugwitz-Beerberg, rozená Barbe. Urna s jejími ostatky byla uložena, bez obřadu, v úzkém rodinném kruhu, na hřbitově ve Flunternu, místní části Curychu. Členkou ČHäS se stala, společně se svým chotěm, panem Eberhardem von Haugwitz-Beerberg (1931-1999), dne 18. května 1996. Do května 2003 navštívila (zprvu se svým chotěm) řadu hudebních produkcí ČHäS. Do dosavadní historie ČHäS se trvale zapsala jako vůbec nejštědřejší podporovatelka její činnosti: v rozmezí let 1996-2003 našemu zájmovému sdružení postupně darovala, zpočátku spolu s panem Eberhardem, peněžní částky obnášející v celkovém součtu 862.441,94 Kč (23.490,00 německých marek + 17.000,00 švýcarských franků + 3.000,00 eur). Bez těchto velkoryse a nezištně poskytnutých finančních prostředků bychom si stěží dovedli představit materiálně zabezpečenou práci ČHäS!
Henriette von Haugwitz-Beerberg, rozená Barbe, náležela mezi přední evropské cembalistky starší generace. Narodila se v Haagu dne 11. ledna 1932 a studovala v Curychu, Amsterodamu a Lucernu. Specializovala se především na starou hudbu. První koncerty dávala již ve svých devatenácti letech. Vystupovala sólově i se spoluhráči ve většině západoevropských zemí a nahrávala pro společnosti "Columbia", "Erovox", "harmonia mundi", "Disco", "Jecklin". Přínosně se uplatnila taktéž v oblasti pedagogické. V časopise "Schweizerische Musikzeitung" č. 104/6 (listopad/prosinec 1964) zveřejnila interpretačně-praktické pojednání "Die Ausführung von Vorschlägen im Barock, insbesondere bei J. S. Bach" ("Provádění přírazů v období baroka, obzvláště u J. S. Bacha"). Roku 1972 se v Curychu provdala za Eberharda von Haugwitz-Beerberg, jenž se vzdal svého dosavadního zaměstnání a "přeškolil se" na jejího koncertního manažera. Překvapivě zajímavé souvislosti vyvstanou, zaměříme-li se na dědečka paní Henrietty ze strany otcovy, Maxe hraběte Barbe (1857-1932), známého pod uměleckým jménem Max Richards. Tento neobyčejně nadaný pěvec, dirigent a divadelní podnikatel, osobní přítel německého císaře Viléma II. (1859-1941; vládl 1888-1918), příslušel k potomkům starého francouzského šlechtického rodu s počátky sahajícími údajně až k bretaňskému králi Alainu II. Barbe-Torte († 952; v překladu: Alan II. Křivovousý), který roku 939 vypudil z Bretaně poslední Normany. Max Richards byl v letech 1897-1915 nájemcem a ředitelem Městského divadla (tj. dnešní opery) v rodišti Georga Friedricha Händela - Halle nad Sálou. Během několika mála let přivedl upadající divadlo k nebývalému rozkvětu. Mimo jiné zde založil penzijní pokladnu pro všechny zaměstnance; takové sociální vymoženosti se hallská opera těšila jako vůbec první kulturní zařízení v Německu. Richardsovou zásluhou nakonec nedošlo k chystané demolici historického Goethova divadla v nedalekém Bad Lauchstädtu, slavnostně otevřeného roku 1802. A co více: v rámci každoročních hallských Händelových festivalů byla již na jeho scéně uvedena nejedna mistrova opera…

Manželé Peter John (3. července 1933 - 19. listopadu 2010) a Barbara Elfriede (16. října 1936 - 18. ledna 2011) Walkerovi ve svém domě v Londýně - Croydonu. Za nimi sádrový odlitek (replika) busty Georga Friedricha Händela od sochaře Petra Nováka z Jaroměře (nar. 1957) z roku 2002. Snímek ze dne 29. března 2004. Autor: Pavel Polka, předseda České Händelovy společnosti.

Po dlouhotrvajících vážných zdravotních potížích zemřel dne 19. listopadu 2010 v Croydonu na jižním předměstí Londýna, ve věku 77 let, pan Peter John Walker, narozený v Birminghamu dne 3. července 1933. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo v Croydonu dne 9. prosince 2010. - Dne 18. ledna 2011 zemřela náhle v Croydonu, ve věku nedožitých 75 let, choť Petera Johna Walkera, paní Barbara Elfriede Walkerová, rozená Beulke, narozená v Berlíně-Dahlemu dne 16. října 1936. Poslední rozloučení se zesnulou se konalo ve Forest Hillu, místní části Londýna, dne 7. února 2011. - Peter Walker aktivně působil, s podporou své choti, ve společnosti Přátel Londýnského Händelova festivalu (Friends of the London Handel Festival), kde se mj. podílel na vydávání zpravodaje "Handel News" ("Händelovské zprávy") - na počítači sázel text a řešil grafickou úpravu. Peter a Barbara Walkerovi obětavě poskytovali, od roku 1997, ve svém croydonském domě nedocenitelné pohostinství členům ČHäS při jejich pobytech v Londýně. Peter se profesně specializoval na problematiku tramvajové dopravy; zajímal se i o jednotlivé typy tramvají provozované v bývalém Československu. - Kdo jste manžele Walkerovy znali, věnujte jim vzpomínku.

V Praze dne 4. března 2011. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.