Jubilejní XX. seminář České Händelovy společnosti. Praha, 19. dubna 2017. Mgr. Jan Pišna přednáší na téma “Druhý život Kralické bible v 18. a na začátku 19. století – edice hallská a prešpurská”. První knihou na lavici zleva je Hallská bible z roku 1722 ze sbírek České Händelovy společnosti (Sign.: BiblHall1722-ČHäS). Foto Petr Tylínek, řádný člen Společnosti.

za celkové účasti sedmnácti osob (z toho sedmi členů ČHäS) proběhl dne 19. dubna 2017 od 18.00 hodin v učebně č. 16 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní v Praze 7 – Holešovicích, Jablonského 3/333, jubilejní XX. seminář České Händelovy společnosti; název: “Druhý život Kralické bible v 18. a na začátku 19. století – edice hallská a prešpurská”. Přednášel Mgr. Jan Pišna, knihovník Strahovské knihovny v Praze, literární historik specializující se na raný novověk. Seminář, trvající téměř tři hodiny, zahájil předseda ČHäS úvodním slovem na téma “Georg Friedrich Händel a bible”, zpestřeným digitální reprodukcí předehry k Händelovu oratoriu “Josef a jeho bratři” (text proslovu je k dispozici na webových stránkách ČHäS v sekci “Aktuality”). Mgr. Pišnovi se díky jeho poutavému, neformálnímu výkladu k problematice Hallských a Prešpurských biblí podařilo zapojit do přednášky také posluchače, takže mezi nimi a přednášejícím probíhala permanentní diskuse; lze hovořit o názorné ukázce, jak by takové akce měly správně vypadat. Během semináře byly na stole v čele učebny, pokrytém zlatavým suknem, vystaveny, chronologicky zleva doprava, celkem čtyři bible: Hallská z roku 1722 (viz níže), Hallská z roku 1745, Prešpurská z roku 1787 a Prešpurská z roku 1808.
Při této příležitosti si členové i nečlenové ČHäS se zájmem prohlédli onen vystavený výtisk Hallské bible z roku 1722 (= první vydání; číslo Knihopisu: K01114), zakoupený dne 26. září 2016 z prostředků ČHäS a jejího předsedy (viz členský cirkulář ze dne 8. prosince 2016). Vzácnou knihu, zhotovenou v tiskárně biblického ústavu při sirotčinci v Halle nad Sálou, založeného roku 1710 Carlem Hildebrandem svob. pánem z Cansteinu (1667–1719), odborně restauroval, ve dnech 27. ledna – 16. března 2017, pan MgA. Karel Křenek, pracovník restaurátorské dílny při oddělení rukopisů a starých tisků Národního muzea v Praze. Zároveň s opravou knihy, kdy bylo mj. nutné znovu přilepit uvolněný kryt hřbetu, vložil pan Křenek do svazku úplně na jeho začátku faksimilia celkem 6 chybějících stran (4 listů): frontispis, titulní stranu, předmluvu Daniela Krmana ml. (1663–1740) v délce 2 stran (1 list) a první 2 strany (1 list) bezprostředně následující předmluvy Matyáše Béla z Očové (1684–1749). Faksimilia byla pořízena podle exempláře v Národní knihovně ČR v pražském Klementinu (sign.: 54 G 6861). V dané chvíli chybí v knize, sestávající ze 1474 tiskových stran, celkem 30 textových stran (15 listů) – ty již nebudou doplněny. Rozměry knihy jsou tyto: 22,0 × 14,5 × 9,0 cm; váha: 1498 g. Na Hallskou bibli z roku 1722 vynaložila ČHäS jednu polovinu z celkových nákladů obnášející 9.767 Kč (výdajové položky ČHäS č. 1924, 1931 a 1933). Omezený prostor členských cirkulářů neumožňuje podrobnější pojednání o Hallských biblích, vydaných roku 1722, 1745 a 1766. Proto jsme výše uvedený XX. seminář ČHäS věnovali dotyčné problematice. Kromě toho bude koncem letošního roku k dispozici, v německém jazyce, článek předsedy ČHäS zabývající se z širší historické perspektivy akvizicí Hallské bible z roku 1722 do sbírek ČHäS. Podobně jako u jiných knižních přírůstků lze i do Hallské bible (sign.: BiblHall1722-ČHäS) nahlédnout v sídle ČHäS.

Hallská bible z roku 1722. Frontispis a titulní strana. Praha, sbírky České Händelovy společnosti. Sign.: BiblHall1722-ČHäS. Knihu restauroval Karel Křenek v roce 2017. Foto Petr Tylínek, řádný člen Společnosti.

	Hallská bible z roku 1722. Konec Starého zákona (Kniha Sírachovcova) a titulní strana Nového zákona. Praha, sbírky České Händelovy společnosti. Sign.: BiblHall1722-ČHäS. Knihu restauroval Karel Křenek v roce 2017. Foto Petr Tylínek, řádný člen Společnosti.

Mezinárodní Händelův festival v Göttingenu 2017. Záběr z inscenace Händelovy opery “Lotario” (“Lothar”). Premiéra dne 19. května 2017 v göttingenském Německém divadle. Zleva: Ursula Hesse von den Steinen, mezzosoprán (Matilde); Marie Lys, soprán (Adelaide); Jorge Navarro Colorado, tenor (Berengario). Foto Alciro Theodoro da Silva.

Letošního Mezinárodního Händelova festivalu v Göttingenu se za ČHäS zúčastnili, 26. – 29. května (odjezd z Prahy 25. května), s použitím osobního automobilu ČHäS, předseda a technický ředitel. Festival probíhal, od 11. do 28. května, pod jednotícím názvem “Glaube und Zweifel” (“Víra a pochyby”). Hlavním dílem byla tentokrát skladatelova opera “Lotario” (“Lothar”), inscenovaná celkem šestkrát (!) v Německém divadle. Renomovaný, ve Španělsku žijící režisér Carlos Wagner, původem z Venezuely, velmi zdařile akcentoval ústřední téma opery: neovladatelnou touhu po moci a její zhoubné následky. Vystačil si přitom pouze s jednou scénou, umístěnou do prostředí jakéhosi pseudorenesančního sálu vyzdobeného malbami s válečnými výjevy. Celá opera se tak odehrávala mezi čtyřmi stěnami, což však vůbec nebránilo tomu, aby režisér na jevišti sugestivně rozvinul děj opery včetně emotivních vztahů mezi jednotlivými protagonisty. V jejich rolích se představili mladí, dosud nepříliš známí interpreti; jejich skvělé výkony byly pozoruhodně vyrovnané. Hudebně všechna představení řídil maestro Laurence Cummings, umělecký ředitel festivalu. – Při zpáteční cestě z Göttingenu (29. května) se předseda a technický ředitel zastavili ve Weißenfelsu nad Sálou a v tamním informačním středisku převzali větší množství předem objednaných tištěných materiálů týkajících se samotného Weißenfelsu i jeho bližšího okolí.

	Händelův festival v Halle nad Sálou 2017. Záběr z inscenace Händelova oratoria “Jephtha” (“Jiftách”). Premiéra dne 26. května 2017 v hallské opeře. Sbor a extrasbor hallské opery. Uprostřed Svitlana Slyvia, mezzosoprán (Storgè), a Robert Sellier, tenor (Jiftách). Foto Tobias Kruse.

Na mezinárodním Händelově festivalu v Halle nad Sálou (motto: “Original? – Fälschung?” = “Originál? – Padělek?”) zastupoval ČHäS, 2. – 6. června 2017, pouze předseda. Festival, trvající od 26. května do 11. června, opět přinesl nepřehledné množství skvělých pořadů s účastí špičkových interpretů. Z inscenovaných Händelových titulů navštívil výše jmenovaný (4. června) provedení oratoria “Jephtha” (“Jiftách”) v hallské opeře (režie: Tatjana Gürbaca, rodačka z Berlína; hudební řízení: Christoph Spering, vyhlášený sborový dirigent). Jakkoliv lze u oratorií – na rozdíl od dobově vázanějších oper – postupovat při inscenacích s nepoměrně větší volností a fantazií, neznamená to nikterak toleranci vůči zacházení s vlastní hudbou tak, jak jsme je zažili u hallského nastudování, kdy se instrumentální i vokální čísla libovolně přehazovala nebo zněla pouze v jakýchsi charakteristických zkratkách. Minimalistické jeviště, v podstatě bez výpravy, si vystačilo s točnou přes většinu své plochy a s obrovským, z výšky spouštěným zrcadlovým kotoučem. Sbor i sólisté byli oděni do civilních oděvů běžných ve 20. století a přirozeně tak zapadali do strohé “vizáže” jeviště. Pro autora těchto řádků se tak největším festivalovým zážitkem nestala inscenace “Jiftácha”, nýbrž vystoupení skvělého souboru “ensemble polyharmonique”, sdružujícího pěvce z Německa, Belgie a dalších evropských zemí, v kostele sv. Bartoloměje v Halle-Giebichensteinu (úzce spjatém s rodinou Händelovy matky): v jeho rámci bylo uvedeno všech devět Händelových miniaturních sólových anthemů pro různé hlasy [pův. vždy soprán] a b. c. HWV 269–277, představujících vůbec nehrané rarity, komponované patrně s pedagogickým záměrem, ale nepostrádající typickou händelovskou virtuozitu. Potěšitelnou skutečností byla letos rekordní účast souborů z České republiky: Collegium Marianum s alternativní loutkovou kompanií “Buchty a loutky” (Händel: “Acis and Galatea”; Goethovo divadlo Bad Lauchstädt, 27., 28. a 29. května) a “Hartig Ensemble – Tance a balety třech století” s barokním orchestrem Musica Florea (Händel: “Terpsicore”; Divadlo Carla Marii von Webera v Bernburku, 4. a 5. června). Na sjezdu mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela v hallském Stadthausu (3. června) přednesl předseda ČHäS tradiční projev, přičemž fyzicky představil Hallskou bibli z roku 1722 (viz výše).

“Decca Classics”: “Handel. The Great Oratorios” (“Händel. Vrcholná oratoria”). Soubor 41 kompaktních disků (CD). Obsahuje nahrávky 15 oratorií a 1 ódy. Vydán dne 1. července 2016.

Dne 1. července 2016 vydala v Anglii registrovaná společnost “Decca Classics”, v omezeném nákladu, soubor 41 kompaktních disků (CD) nesoucí název Händel. Vrcholná oratoria (“Handel. The Great Oratorios”; katalogové číslo: 0289 483 0142 3 – srov. s členskými cirkuláři ze dne 8. března 2002 a 22. června 2016). Tento dosud ojedinělý soubor tvoří 16 titulů, všechny ve špičkové interpretaci: 1. “La Resurrezione” (2 CD/Christopher Hogwood); 2. “Acis and Galatea” (2/John Eliot Gardiner); 3. “Esther” – 1. verze (2/Hogwood); 4. “Athalia” (2/Hogwood); 5. “Alexander’s Feast” (2/Gardiner [v Seznamu Händelových děl – HWV – je dílo zařazeno mezi ódy, nikoliv mezi oratoria]); 6. “Saul” (3/Gardiner); 7. “Israel in Egypt” (2/ Gardiner); 8. “Messiah” (2/Trevor Pinnock); 9. “Samson” (3/Harry Christophers); 10. “Semele” (3/John Nelson); 11. “Hercules” (3/Marc Minkowski); 12. “Belshazzar” (3/Pinnock); 13. “Judas Maccabaeus” (3/Charles Mackerras); 14. “Solomon” (3/Paul McCreesh); 15. “Theodora” (3/McCreesh); 16. “Jephtha” (3/Gardiner). Jednotlivá oratoria jsou chráněna samostatnými, barevně odlišenými obaly. Celý soubor, doplněný o společný booklet, je uložen v luxusně provedené kartonové krabici. Nezbývá než doufat, že se v budoucnu některé vydavatelství chopí vydání všech 26 Händelových oratorií a všech 39 (dochovaných) Händelových oper. V každém případě společnost “Decca Classics” svým oratorním kompletem vstoupila na pole dosud téměř neorané. I když mnozí sběratelé již některé z výše uvedených nahrávek vlastní, je třeba předmětný soubor co nejvřeleji doporučit. V současné době jej nabízí například anglický internetový obchod “Presto Classical” (www.prestoclassical.co.uk), za příznivou cenu 123,50 eur.

	Petr Novák (nar. 1957): Studie klusu z roku 2008. Vosk, 1/8 životní velikosti. Foto archiv autora. Na koni (rasa: Shagya arab), který se jmenuje Dragan, sedí autor plastiky. – Sochař Petr Novák, působící v Jaroměři, vytvořil bustu Georga Friedricha Händela (2002).

Jakkoliv se to může jevit zvláštní, pouze jediný z dosud známých historických dokumentů obsahuje informaci, že Georg Friedrich Händel uměl jezdit na koni. Dozvídáme se to z dopisu, který dne 30. dubna 1737 napsal v Londýně Anthony Ashley Cooper (1711–1771), čtvrtý hrabě ze Shaftesbury, a poslal jej do Salisbury svému bratranci Jamesi Harrisovi (1709–1780), jednomu ze tří bratrů náležejících k nejbližším skladatelovým přátelům. V dopise mj. čteme: „Zdravotní stav pana Händela se překvapivě zlepšil; dvakrát byl na koni [v anglickém originále „on horseback“ – mistr skutečně seděl na koňském hřbetu]. Parry [zřejmě lékař, který Händela ošetřoval] byl u něho předevčírem dvě hodiny. Řekl mi, že díky své ohromně silné tělesné konstituci pan Händel snese všechny drastické léky, které mu dávají, a brzy se zotaví.“ Kdy a kde se Händel učil jezdit na koni, nevíme. Jízda na koni ovšem tehdy patřila k nutným dovednostem mužů pohybujících se ve vyšších společenských vrstvách. Předchozí textová citace se vztahuje k vážným skladatelovým zdravotním potížím, neboť v té době se potýkal s ochrnutím pravé ruky – nemohl ji používat; někteří životopisci, aniž by měli v ruce nějaký konkrétní důkaz, uváděli dokonce ochrnutí celé pravé poloviny těla. Jízda na koni plnila bezpochyby funkci “hipoterapie”, i z dnešního hlediska velmi progresivní léčebné metody. A je naprosto nepředstavitelné, že by skladatel ochrnutý na polovinu těla mohl jezdit na koni… Podle nejnovějších lékařských dobrozdání nezpůsobilo Händelův stav ochrnutí centrální nervové soustavy (mozková mrtvice), nýbrž ochrnutí nervové soustavy periferní (radikulární syndrom, brachialgie). Proto se skladatel z oné zdravotní příhody vyléčil tak rychle, až “zázračně”; viz jeho několikatýdenní lázeňský pobyt v Cáchách na podzim roku 1737, z něhož se prý vrátil úplně zdráv.

V Praze dne 20. června 2017. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.