Hans Rathausky (1858–1912): socha Georga Friedricha Händela (1685–1759). Pískovec, 1883–1884. Balustráda hlavní římsy na vstupním průčelí pražského Rudolfina (jihozápadní nároží). Vlevo za Händelem socha hudebního skladatele Daniela Françoise Esprita Aubera (1782–1871). – Fotografický snímek Martiny Růžičkové ze dne 5. dubna 2015.

výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XIX. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 23. listopadu 2016 od 18.00 hodin v učebně č. 19 (I. patro) Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra “Nádraží Holešovice” (trasa “C”). Název semináře zní: “Na střeše je Händel…”. Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Vstup volný. – Zvolený název semináře je prostou parafrází názvu známého románu Jiřího Weila (1900–1959) “Na střeše je Mendelssohn”, prvně vydaného nakladatelstvím Československý spisovatel v Praze roku 1960. V románu se “střechou” rozumí střecha pražského Rudolfina, “Mendelssohnem” pak tamtéž stojící socha romantického hudebního skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (1809–1847). Obdobně je tomu i u názvu semináře: jedná se o střechu stejné budovy, pod jménem “Händel” se skrývá socha Georga Friedricha Händela. V obou případech to odpovídá skutečnosti, neboť “střechu” Rudolfina zdobí pískovcové postavy jak Mendelssohna, tak Händela, a navíc ještě ve společnosti dalších čtrnácti skladatelů a šestnácti výtvarných umělců; celá tato vybraná kamenná “sešlost” je promyšleně rozmístěna na balustrádě hlavní římsy obíhající všechny čtyři strany budovy. Sochu Georga Friedricha Händela, dílo mladého vídeňského sochaře Hanse Rathauského (Rathausky; 1858–1912) z let 1883–1884, objevíme velmi snadno: postavíme-li se před hlavní průčelí Rudolfina, tj. na náměstí Jana Palacha, a podíváme-li se na levý roh balustrády, tak právě tam rozeznáme Händelovu postavu; mladistvě vyhlížející skladatel je zahalen do dlouhého pláště, hlavu mu pokrývá alonžová paruka. Vpravo od něho se nachází socha Mozartova, dále Beethovenova a nakonec, na protilehlém rohu, socha J. S. Bacha. – Frekventanti semináře se seznámí nejen s “Händelem na střeše”, jeho tvůrcem a ostatními (jedenatřiceti!) kamennými společníky, nýbrž i s historií budovy Rudolfina jako takové. Jedinečné novorenesanční architektuře Rudolfina je ostatně v širší kulturní veřejnosti stále ještě věnováno málo pozornosti.

Na základě stručné informace, že hudební archiv Arcidiecézního muzea Kroměříž (součást Muzea umění Olomouc) zahrnuje také tvorbu G. F. Händela, se předseda ČHäS obrátil, dne 17. března 2015, na Mgr. et Mgr. Kateřinu Fajtlovou, kurátorku a správkyni jmenovaného archivu, uchovávaného na zámku v Kroměříži, s e-mailovým dotazem, o které konkrétní Händelovy tituly se jedná. Paní Fajtlová byla velice laskava a ihned odpověděla; upřesňující korespondence vedená poté k dané tematice přinesla definitivní přehled mistrových skladeb tvořících součást jedinečné kroměřížské hudební sbírky: Signatura “A 2346, 2357; Ms.” = klavírní výtah I. a II. části oratoria “Mesiáš” (rukopis) – překlad do němčiny od Pavla Lamberta Maška [?] (Paul Maschek; 1761–1826). Signatura “1 fol.; A 4386; Ms.” = věta z “Vodní hudby” v úpravě pro klavír (rukopis). Signatura “A 3209” = Koncerty pro varhany a orchestr op. 4, HWV 289–294 (tisk o 75 listech vydaný Wrightem & Wilkinsonem v Londýně kolem roku 1784); k této signatuře je navíc přiřazen opis 1. koncertu (35 listů). Všechny výše specifikované hudebniny se vyskytují v části původní kroměřížské zámecké sbírky, kam se dostaly darem či nákupem; jejich provenience není zdokumentována – příslušné záznamy jsou možná obsaženy v některých archivních materiálech, nejspíše v účetních knihách. Rozsáhlý hudební archiv Arcidiecézního muzea Kroměříž soustřeďuje ve svém fondu rukopisy a tisky dochované od poloviny 17. do konce 19. století. Sestává z původní sbírky olomouckých biskupů a (od roku 1777) arcibiskupů [snad všichni z nich měli k hudebnímu umění vřelý vztah – coby obzvláště nadšení milovníci hudby buďtež zde zmíněni dva “barokní” biskupové: Karel II. z Liechtensteinu-Castelcorna (1624–1695) a Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738)], sbírky kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, sbírky farního kostela P. Marie v Kroměříži a ze sbírky někdejší piaristické koleje v Kroměříži. V seznamu skladatelů zastoupených v archivu napočítáme bezmála čtyři stovky více či méně známých jmen. – Výbor ČHäS ještě jednou upřímně děkuje Mgr. et Mgr. Kateřině Fajtlové za její nepostradatelnou technickou pomoc a současně s potěšením tlumočí všem členům ČHäS její pozvání k návštěvě kroměřížského hudebního archivu. Telefon: 573332037; e-mail: “fajtlova@olmuart.cz”.

Titulní strana klavírního výtahu I. části Händelova oratoria “Mesiáš”. Rukopis. Hudební archiv Arcidiecézního muzea Kroměříž. Signatura: A 2346. Publikováno s laskavým svolením Arcibiskupství olomouckého. – Text rukopisu zní: „Messias. von Händl in Clavir Auszug. I te Abtheilung übersezt von Paul Maschek.“ („Klavírní výtah Händelova Mesiáše. První část. Přeložil Paul Maschek.“). Paula Maschka lze téměř jistě ztotožnit s hudebním skladatelem a pedagogem Pavlem Lambertem Maškem (1761–1826), bratrem hudebního skladatele, pedagoga a vydavatele Václava Vincence Maška (1755–1831).

Klavírní výtah I. části Händelova oratoria “Mesiáš”. Prvních jedenáct taktů ze začátku sinfonie (předehry): Grave [e moll]. Rukopis. Hudební archiv Arcidiecézního muzea Kroměříž. Signatura: A 2346. Publikováno s laskavým svolením Arcibiskupství olomouckého.

Konírna na zámku v Mnichově Hradišti, 5. července 2016. “Přehlídka dobových kostýmů” v podání souboru historických tanců “Campanello”. Členové souboru, odění do barokních šatů, předvádějí anglický kontratanec s názvem “Farářovo sbohem” (“The Parson’s Farewell”). Foto Petr Tylínek, řádný člen České Händelovy společnosti.

V zámecké konírně v Mnichově Hradišti se dne 5. července 2016 uskutečnila, v podání souboru historických tanců “Campanello” (vedoucí: Dana Hyndráková), Přehlídka dobových kostýmů, zaměřená na časový úsek sahající od renesance až po druhé rokoko. Jednotlivé kostýmy, postupně prezentované členy souboru, vtipně a zasvěceně komentoval řádný člen ČHäS Petr Tylínek, přední znalec historie odívání. Po takovéto “expozici”, věnované vždy konkrétnímu slohovému období, vytvořili účinkující skupinu a za doprovodu reprodukované hudby se roztančili tak, jak to vyžadovalo jejich dobové oblečení. V několika případech se do tance, formou improvizované výuky, zapojili i diváci. Na příkladu barokního kabátce tvarovaného těsně na tělo (tzv. justaucorps) získalo obecenstvo, bohužel nepříliš početné, představu o typickém oděvu Georga Friedricha Händela. – Přehlídka téměř ideálním způsobem skloubila prvky teoretické a praktické, naučné a kratochvilné. Jak vyplynulo z následujících jednání, stala se výchozí platformou pro další vzájemně přínosnou a obohacující spolupráci Petra Tylínka a souboru “Campanello”.

	XVII. seminář České Händelovy společnosti, 3. října 2015. Účastníci semináře pozorně sledují výklad paní Olgy Stehlíkové v zámeckém kostele sv. Martina v Nových Dvorech u Kutné Hory. Foto Stanislav Vojíř, Nové Dvory u Kutné Hory.

Pod názvem Zwei Konzerte mit Händels Musik auf Schloss Nové Dvory im Jahre 1815 (“Dva koncerty s Händelovou hudbou na zámku Nové Dvory v roce 1815”) vyšla ve “Zpravodaji Kruhu přátel a podporovatelů Händelova domu v Halle” (“Mitteilungen des Freundes- und Förderkreises des Händel-Hauses zu Halle”) č. 1/2016, str. 60–62, podrobná zpráva předsedy ČHäS o XVII. semináři ČHäS, konaném v Nových Dvorech u Kutné Hory a na zámku Kačina dne 3. října 2015. Podtitul zprávy zní: “Seminar der Tschechischen Händel-Gesellschaft zum 200. Jubiläum” (“Seminář České Händelovy společnosti k 200. výročí”: míněno je 200. výročí oněch dvou koncertů s Händelovou hudbou). Členům ČHäS, kteří o článek projeví zájem, můžeme zaslat – oproti úhradě poštovného – jeho kopii. Předmětné číslo “Zpravodaje”, obsahující 68 stran a opatřené množstvím barevných ilustrací, by mělo být v dohledné době umístěno na webových stránkách vydavatele (“www.foerderverein.haendelhaus.de/de/mitteilungen”).

Ladislav Rada (nar. 1929): ilustrační portrét Georga Friedricha Händela z knížky Stanislava Václava Klímy (nar. 1927) “Muzikantské historky. Veselé příběhy ze života hudebníků čtyř století”. Vydalo nakladatelství Melantrich v Praze roku 1970. Strana 19 (výřez; původní velikost portrétu: 15,0 × 7,7 cm).

Pro změnu nálady se nyní na Händela podíváme úplně jinak – z knížky Stanislava Václava Klímy (nar. 1927) Muzikantské historky. Veselé příběhy ze života hudebníků čtyř století, kterou vydalo nakladatelství Melantrich v Praze v roce 1970, citujeme, ze stran 18 a 21, několik ukázek: »Dozněly poslední tóny [Händelova] Larga a v hudebním salónu se rozhostilo ticho, po chvíli přerušené bouřlivým potleskem. Starší, plnoštíhlá dáma se naklonila k jednomu z hudebníků, tiše zatleskala a poprosila ho: „Bylo to vynikající… Nezahráli byste ještě Händlovo Largo?“ „Vždyť jsme je právě dohráli!“ překvapeně odvětil hudebník. Dáma se smutně zabořila do křesla. „Škoda, že jsem to nevěděla…“ povzdychla si a s dobromyslným úsměvem dodala na vysvětlenou: „Je to moje oblíbená skladba…“ – V mladších letech Händel častokráte zažil, že jeho opery a oratoria byly jen málo navštěvovány. Když ho na to přátelé s účastí upozorňovali, uklidňoval je s úsměvem: „To nevadí, alespoň se hudba v sálech lépe rozléhá.“ – Když [Händel] jednou zasedl ke stolu ve svém oblíbeném hostinci kdesi v Anglii, poručil, aby mu hostinský přinesl, jako obvykle, tři obědy. Toho si povšiml Händlův známý u vedlejšího stolu, naklonil se k mistrovi a zvědavě se dotazoval, kdo bude tvořit Händlovu společnost. Händel se od něho rozmrzele odvrátil, zamračil se a odsekl: „Společnost? Společnost jsem já!“ – Jinou variantou na gastronomické téma je tento příběh: Jednoho poledne na sebe Händel upoutal pozornost spěchem, s jakým se chystal na oběd. „To vás jistě čeká příjemná společnost?“ vyzvídali jeho přátelé. „É, hm, máte pravdu; budeme dva –“ Přátelé na sebe významně zamrkali a Händel dodal: „– Krocan a já. Good-bye, pánové; pospíchám.“«

V Praze dne 12. září 2016. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.