CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2017
 7. března
 20. června
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

Thomas Hudson (1701-1779): Georg Friedrich Händel (1685-1759). Olejomalba na plátně z let 1748-1749. 121,0 × 100,5 cm. Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg Carl von Ossietzky, Německo. - Tento obraz, snad vůbec nejznámější Händelova podobizna, velmi dobře ukazuje, jak se mistr oblékal na sklonku svého života.

v příloze zasíláme pozvánku na VII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 18. listopadu 2009 od 18.00 hodin již tradičně v učebně č. 19 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Evropské odívání v době Georga Friedricha Händela". Přednášet bude ing. Petr Tylínek, oděvní návrhář, módní teoretik a pedagog, řádný člen ČHäS. Vstup pro všechny zájemce zdarma. Cílem semináře bude seznámit účastníky se základními rysy oděvní kultury v jednotlivých částech Evropy zhruba od konce 17. století do poloviny století následujícího. Na dobových obrazových ukázkách zahrnujících autentické Händelovy portréty se přednášející pokusí o rekonstrukci skladatelova šatníku včetně doplňků: paruk, obuvi, prádla. Objevné mohou být použité materiály i střihová řešení, zvláště při tvarování zdůrazňovaného břicha. - Rádi bychom uvítali hojnější účast nežli na předchozích seminářích, kdy jsme pravidelně zaznamenávali velmi nízký počet posluchačů. To mělo demotivující účinek na všechny zainteresované (budiž připomenuto, že přednášející nedostávají za odvedenou práci žádný honorář!). Nejednou jsme si kladli otázku, zda za takového nezájmu má vůbec cenu v seminářích pokračovat. Na druhé straně jsme nechtěli již započatou tradici ukončit. Apeluji proto zejména na pražské členy ČHäS, aby si na seminář ve svém rozvrhu vyčlenili potřebný čas a pozvali také své přátele a známé! Od návštěvníků semináře v žádném případě nevyžadujeme aktivní účast - stačí jen, když přijdou a budou přednášku sledovat v roli posluchačů…

V Českém muzeu hudby, Karmelitská 2/388, Praha 1 - Malá Strana, se ve dnech 4. - 5. prosince 2009 uskuteční odborná konference na téma Händel - Haydn - Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století, věnovaná letošním výročím jmenovaných skladatelů. Georg Friedrich Händel, Joseph Haydn (1732-1809) a Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847) zaujímají významné místo v hudebních dějinách Čech, Moravy a Slovenska; jejich "druhým životem" je míněna především dobová recepce jejich díla. Konferenci organizuje PhDr. Michaela Freemanová, zakládající členka ČHäS; pořadatelem je Česká společnost pro hudební vědu ve spolupráci s dalšími institucemi. Více se dozvíte na webové adrese pořadatele: "www.cshv.cz".

Cembalistka Monika Knoblochová. Foto Petra Hajská.

Cembalistka Monika Knoblochová připravuje na 13. prosince 2009 v kostele sv. Vavřince v Praze 1 na Malé Straně, Hellichova 18/553, své gratulační sólové vystoupení s názvem 250 a 50…!. Ve skladbách letošních jubilantů Georga Friedricha Händela a Bohuslava Martinů (1890-1959) propojí dvě stě let vzdálené hudební světy. Koncert začíná v 19.30 hodin. Rezervace vstupenek na telefonním čísle 246052456.

Foliant "The Works of William Hogarth" ("Díla Williama Hogartha"). Brno a Vídeň, 1878. Titulní strana a frontispice. Na frontispicu portrét Williama Hogartha (1697-1764): tečkovaná rytina Benjamina Smithe (1754-1833) o rozměrech 35,9 × 28,0 cm, vydaná v Londýně dne 4. června 1795 Johnem Boydellem (1720-1804) a jeho synovcem Josiahem (Josiah) Boydellem (1752-1817). Fotolitografická reprodukce. - Rytina zhotovena podle Hogarthova autoportrétu "The Painter and his Pug" ("Malíř a jeho mopsl"), olejomalby na plátně z roku 1745 (90,0 × 69,9 cm), nyní ve sbírkách londýnské galerie Tate Britain.

Za finanční spoluúčasti předsedy koupila ČHäS v jednom pražském antikvariátu dne 22. května 2009 unikátní foliant "The Works of William Hogarth" - Díla Williama Hogartha, vydaný roku 1878 u Franze Karafiata (1817-1892) v Brně a ve Vídni (výdajová položka č. 1694 = 3.000 Kč). Foliant o rozměrech 66,0 × 52,0 × 4,0 cm a váze 10 kg obsahuje fotolitografické reprodukce zhotovené podle originálů Hogarthových grafik v měřítku 1 : 1. Celkem 159 vyobrazení je jednostranně otištěno na 118 listech. Vlastní reprodukce uvádí samostatná textová část sestávající ze životopisného eseje a vysvětlivek k jednotlivým vyobrazením z pera kdysi vyhlášeného hogarthovského znalce Johna Nicholse (Nichols; 1745-1826). Předmětný svazek se nejprve nacházel v předpokoji zámecké knihovny v Nalžovech (Ellischau; dnes část Nalžovských Hor) a je téměř jisté, že jej pro sebe a svou rodinu zakoupil tehdejší zámecký pán: Eduard Franz Josef hrabě Taaffe (1833-1895), příslušník starobylého irského (!) šlechtického rodu, v letech 1868-1870 a 1879-1893 rakouský ministerský předseda. V roce 1921 získal foliant, psaný v anglickém jazyce, jistý Anton Zumiller z Cannstattu (od r. 1933 Bad Cannstattu), místní části Stuttgartu.
Na listě č. 80 je ve svazku reprodukován druhý výjev (31,7 × 38,8 cm) ze slavného Hogarthova osmidílného grafického cyklu "The Rake's Progress" ("Život prostopášníka"; technika: lept a rytina), vzniklého podle umělcových vlastních olejomaleb na plátně z let 1733-1734. Celý cyklus vydal Hogarth (1697-1764) v Londýně dne 25. června 1735. Zmíněný výjev, "The Levée" ("Ranní audience"), ukazuje Toma Rakewella, ústřední postavu cyklu, v "mondénní" společnosti umělců a dobrodruhů. Navzdory argumentům pro i proti nelze stále jednoznačně říci, zda postavou hrající na cembalo (v levém dolním rohu rytiny) je nebo není Georg Friedrich Händel… Malíř a grafik William Hogarth však v každém případě náležel do okruhu skladatelových přátel a známých (srov. s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007). Zakoupený foliant si naši členové mohou osobně prohlédnout, po předchozí dohodě, na adrese ČHäS. Zároveň uvažujeme o semináři věnovaném - s použitím foliantu - Hogarthovu grafickému dílu.

Zámek Líčkov u Žatce. Za Josefa Wunibalda hraběte z Ebenu, jemuž panství patřilo v letech 1765-1807, se zde hrála také hudba Georga Friedricha Händela. Snímek ze dne 2. května 2009. Autor: František Hanzlík, Chomutov.

V srpnu letošního roku nás ing. Otakar Špecinger z Kralup nad Vltavou, publicista a přední znalec regionální historie, laskavě upozornil, v rámci svého dlouholetého bádání, na objevnou, dosud téměř neuváděnou souvislost týkající se zámku Líčkov u Žatce: za Josefa Wunibalda hraběte z Ebenu, jemuž zdejší panství patřilo v letech 1765-1807, byla na zámku hrána také hudba Georga Friedricha Händela. Vzdělaný a uměnímilovný hrabě rozvinul na Líčkově nadmíru bohatý kulturní a společenský život. V dekorativním rokokovém stylu dal vybudovat zahradní stěnu s rozlehlou terasou a vstupní bránu do vnějšího nádvoří; ve stejném duchu vyzdobil interiéry obou zámeckých pater. V sálech a komnatách visely obrazy Petra Paula Rubense (1577-1640), Karla Škréty (1610-1674), Petra Jana Brandla (1668-1735) a dalších barokních mistrů, nehledě na sochařské a kovářské práce, intarzovaný nábytek, skleněné a keramické doplňky, vzácné hodiny, sběratelské kuriozity a hodnotnou knihovnu. Líčkovský pán však posléze upadl do dluhů a jeho majetek byl dán do dražby. O Händelově hudbě, jež byla na zámku - spolu s Franzem Josephem Haydnem (1732-1809), Wolfgangem Amadeem Mozartem (1756-1791) a jinými autory - provozována, nevíme, bohužel, vůbec nic konkrétního. Neznáme dokonce ani životní data hraběte z Ebenu… Panu Špecingerovi jsme v každém případě za jeho podnětnou informaci velice zavázáni!
Zámek Líčkov je v sezóně přístupný veřejnosti: je v něm instalována sbírka obrazů Oskara Brázdy (1887-1977). Objekt se nachází v majetku malířovy vdovy, paní Marie Brázdové. Telefon: 415725022.

Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský (1724-1800). Olejomalba na plátně od Friedricha Hartmanna Barisiena (1724-1796) z roku 1781. Zámek Rundále, Pilsrundále, Lotyšská republika. Barisien byl vévodovým dvorním malířem.

Jak uvádí německá badatelka Gudrun Buschová ve své objevné studii "Peter von Kurland, Friedrich Nicolai und das Berliner Händel-Fest 1786" ("Petr Kuronský, Friedrich Nicolai a berlínská händelovská slavnost v roce 1786"), byl Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský (1724-1800) patrně přímo spjat s přípravami i finanční podporou památného provedení Händelova oratoria "Mesiáš" v berlínském dómu (Berliner Dom), za řízení lipského kapelníka a skladatele Johanna Adama Hillera (1728-1804), dne 19. května 1786 (v italském překladu!). Ve svém historickém románu "Na dvoře vévodském", odehrávajícím se většinou v Náchodě (vyd. 1877, 1881), Alois Jirásek (1851-1930) píše: "Vévoda Kuronský miloval divadlo a zvláště rád přítomen byl veselohrám. Byl i velký přítel hudby, jakož i vévodkyně, která především opeře přála." [Citováno dle vydání z roku 1953; str. 64.] V době onoho berlínského provedení "Mesiáše" byla, od roku 1779, (třetí) chotí Petra Kuronského Anna Karolina Dorota (1761-1821), roz. hraběnka von Medem, matka Kateřiny Vilemíny vévodkyně Zaháňské (1781-1839), "paní kněžny" z "Babičky" Boženy Němcové (1820-1862). Titul vévody Kuronského nosil Petr Biron v letech 1769-1795, vévody Zaháňského v letech 1786-1800. Vévodství Zaháňské koupil, r. 1786, skrze prostředníka, od poručníků nezletilého Josefa Františka Maxmiliána 7. knížete z Lobkowicz (1772-1816), syna "händelovského Lobkowicze": Ferdinanda Filipa Josefa (1724-1784), 6. knížete (srov. též s členskými cirkuláři ze dne 8. března 2002 a 14. března 2007). Náchodské panství koupil Petr Biron v roce 1792. - Studie Gudrun Buschové je otištěna v 7. svazku sborníku "Europa in der Frühen Neuzeit". Böhlau Verlag, Köln-Weimar-Wien 2008; str. 949-973. Četné podrobnosti týkající se Petra Kuronského a jeho rodiny se lze dočíst v knize Heleny Sobkové "Kateřina Zaháňská". Paseka, Praha-Litomyšl 2007; ISBN 978-80-7185-844-7.

David John Freeman (17. července 1937 - 25. července 2009).

Výbor ČHäS oznamuje, že po dlouhé a těžké nemoci zemřel v Praze dne 25. července 2009 ve věku 72 let pan David John Freeman, od roku 1986 choť zakládající členky ČHäS Michaely Freemanové, roz. Kopecké, od 2. června 1992 do 16. května 2004 zahraniční řádný člen našeho zájmového sdružení; narodil se v Londýně dne 17. července 1937. Hrál na klarinet, renesanční dechové nástroje a violy da gamba; vyráběl kopie renesančních příčných fléten. V letech 1991-1994 organizoval v Praze spolu se svou chotí Slavnosti staré hudby, každoroční festival, jenž u nás znamenal průlomový počin v oblasti tzv. historicky poučené interpretace - David Freeman měl zásadní vliv na rozvoj tohoto hnutí v České republice. Pracoval rovněž pro Haydnovy hudební slavnosti (jižní Plzeňsko): mj. vyhledával zajímavé zahraniční interprety. Počátkem roku 2005 sehráli David a Michaela Freemanovi důležitou zprostředkovatelskou roli při vymáhání pohledávek ČHäS od pana Ondřeje Macka (viz členský cirkulář ze dne 21. března 2005).

Obyčejnou poštou jsme dne 20. srpna 2009 rozeslali na adresy osmnácti řádných členů ČHäS v pořadí I. upomínku platby členských příspěvků ČHäS za rok 2009 (datum upomínky: 20. srpna 2009). Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2009. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek za rok 2009 dosud neuhradili, aby své opomenutí co nejdříve napravili. Jelikož ČHäS neobdržela v posledním období žádné větší sponzorské dary, jsou její provozní výdaje stále více a více závislé na členských příspěvcích.

V Praze dne 22. září 2009. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.