Cirkuláře
| Výběr |
Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)
V Českém muzeu hudby, Karmelitská 2/388, Praha 1 - Malá Strana, se ve dnech 4. - 5. prosince 2009 uskuteční odborná konference na téma Händel - Haydn - Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století, věnovaná letošním výročím jmenovaných skladatelů. Georg Friedrich Händel, Joseph Haydn (1732-1809) a Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847) zaujímají významné místo v hudebních dějinách Čech, Moravy a Slovenska; jejich "druhým životem" je míněna především dobová recepce jejich díla. Konferenci organizuje PhDr. Michaela Freemanová, zakládající členka ČHäS; pořadatelem je Česká společnost pro hudební vědu ve spolupráci s dalšími institucemi. Více se dozvíte na webové adrese pořadatele: "www.cshv.cz".
Cembalistka Monika Knoblochová připravuje na 13. prosince 2009 v kostele sv. Vavřince v Praze 1 na Malé Straně, Hellichova 18/553, své gratulační sólové vystoupení s názvem 250 a 50…!. Ve skladbách letošních jubilantů Georga Friedricha Händela a Bohuslava Martinů (1890-1959) propojí dvě stě let vzdálené hudební světy. Koncert začíná v 19.30 hodin. Rezervace vstupenek na telefonním čísle 246052456. Za finanční spoluúčasti předsedy koupila ČHäS v jednom pražském antikvariátu dne 22. května 2009 unikátní foliant "The Works of William Hogarth" - Díla Williama Hogartha, vydaný roku 1878 u Franze Karafiata (1817-1892) v Brně a ve Vídni (výdajová položka č. 1694 = 3.000 Kč). Foliant o rozměrech 66,0 × 52,0 × 4,0 cm a váze 10 kg obsahuje fotolitografické reprodukce zhotovené podle originálů Hogarthových grafik v měřítku 1 : 1. Celkem 159 vyobrazení je jednostranně otištěno na 118 listech. Vlastní reprodukce uvádí samostatná textová část sestávající ze životopisného eseje a vysvětlivek k jednotlivým vyobrazením z pera kdysi vyhlášeného hogarthovského znalce Johna Nicholse (Nichols; 1745-1826). Předmětný svazek se nejprve nacházel v předpokoji zámecké knihovny v Nalžovech (Ellischau; dnes část Nalžovských Hor) a je téměř jisté, že jej pro sebe a svou rodinu zakoupil tehdejší zámecký pán: Eduard Franz Josef hrabě Taaffe (1833-1895), příslušník starobylého irského (!) šlechtického rodu, v letech 1868-1870 a 1879-1893 rakouský ministerský předseda. V roce 1921 získal foliant, psaný v anglickém jazyce, jistý Anton Zumiller z Cannstattu (od r. 1933 Bad Cannstattu), místní části Stuttgartu.Na listě č. 80 je ve svazku reprodukován druhý výjev (31,7 × 38,8 cm) ze slavného Hogarthova osmidílného grafického cyklu "The Rake's Progress" ("Život prostopášníka"; technika: lept a rytina), vzniklého podle umělcových vlastních olejomaleb na plátně z let 1733-1734. Celý cyklus vydal Hogarth (1697-1764) v Londýně dne 25. června 1735. Zmíněný výjev, "The Levée" ("Ranní audience"), ukazuje Toma Rakewella, ústřední postavu cyklu, v "mondénní" společnosti umělců a dobrodruhů. Navzdory argumentům pro i proti nelze stále jednoznačně říci, zda postavou hrající na cembalo (v levém dolním rohu rytiny) je nebo není Georg Friedrich Händel… Malíř a grafik William Hogarth však v každém případě náležel do okruhu skladatelových přátel a známých (srov. s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007). Zakoupený foliant si naši členové mohou osobně prohlédnout, po předchozí dohodě, na adrese ČHäS. Zároveň uvažujeme o semináři věnovaném - s použitím foliantu - Hogarthovu grafickému dílu. V srpnu letošního roku nás ing. Otakar Špecinger z Kralup nad Vltavou, publicista a přední znalec regionální historie, laskavě upozornil, v rámci svého dlouholetého bádání, na objevnou, dosud téměř neuváděnou souvislost týkající se zámku Líčkov u Žatce: za Josefa Wunibalda hraběte z Ebenu, jemuž zdejší panství patřilo v letech 1765-1807, byla na zámku hrána také hudba Georga Friedricha Händela. Vzdělaný a uměnímilovný hrabě rozvinul na Líčkově nadmíru bohatý kulturní a společenský život. V dekorativním rokokovém stylu dal vybudovat zahradní stěnu s rozlehlou terasou a vstupní bránu do vnějšího nádvoří; ve stejném duchu vyzdobil interiéry obou zámeckých pater. V sálech a komnatách visely obrazy Petra Paula Rubense (1577-1640), Karla Škréty (1610-1674), Petra Jana Brandla (1668-1735) a dalších barokních mistrů, nehledě na sochařské a kovářské práce, intarzovaný nábytek, skleněné a keramické doplňky, vzácné hodiny, sběratelské kuriozity a hodnotnou knihovnu. Líčkovský pán však posléze upadl do dluhů a jeho majetek byl dán do dražby. O Händelově hudbě, jež byla na zámku - spolu s Franzem Josephem Haydnem (1732-1809), Wolfgangem Amadeem Mozartem (1756-1791) a jinými autory - provozována, nevíme, bohužel, vůbec nic konkrétního. Neznáme dokonce ani životní data hraběte z Ebenu… Panu Špecingerovi jsme v každém případě za jeho podnětnou informaci velice zavázáni!
Zámek Líčkov je v sezóně přístupný veřejnosti: je v něm instalována sbírka obrazů Oskara Brázdy (1887-1977). Objekt se nachází v majetku malířovy vdovy, paní Marie Brázdové. Telefon: 415725022. Jak uvádí německá badatelka Gudrun Buschová ve své objevné studii "Peter von Kurland, Friedrich Nicolai und das Berliner Händel-Fest 1786" ("Petr Kuronský, Friedrich Nicolai a berlínská händelovská slavnost v roce 1786"), byl Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský (1724-1800) patrně přímo spjat s přípravami i finanční podporou památného provedení Händelova oratoria "Mesiáš" v berlínském dómu (Berliner Dom), za řízení lipského kapelníka a skladatele Johanna Adama Hillera (1728-1804), dne 19. května 1786 (v italském překladu!). Ve svém historickém románu "Na dvoře vévodském", odehrávajícím se většinou v Náchodě (vyd. 1877, 1881), Alois Jirásek (1851-1930) píše: "Vévoda Kuronský miloval divadlo a zvláště rád přítomen byl veselohrám. Byl i velký přítel hudby, jakož i vévodkyně, která především opeře přála." [Citováno dle vydání z roku 1953; str. 64.] V době onoho berlínského provedení "Mesiáše" byla, od roku 1779, (třetí) chotí Petra Kuronského Anna Karolina Dorota (1761-1821), roz. hraběnka von Medem, matka Kateřiny Vilemíny vévodkyně Zaháňské (1781-1839), "paní kněžny" z "Babičky" Boženy Němcové (1820-1862). Titul vévody Kuronského nosil Petr Biron v letech 1769-1795, vévody Zaháňského v letech 1786-1800. Vévodství Zaháňské koupil, r. 1786, skrze prostředníka, od poručníků nezletilého Josefa Františka Maxmiliána 7. knížete z Lobkowicz (1772-1816), syna "händelovského Lobkowicze": Ferdinanda Filipa Josefa (1724-1784), 6. knížete (srov. též s členskými cirkuláři ze dne 8. března 2002 a 14. března 2007). Náchodské panství koupil Petr Biron v roce 1792. - Studie Gudrun Buschové je otištěna v 7. svazku sborníku "Europa in der Frühen Neuzeit". Böhlau Verlag, Köln-Weimar-Wien 2008; str. 949-973. Četné podrobnosti týkající se Petra Kuronského a jeho rodiny se lze dočíst v knize Heleny Sobkové "Kateřina Zaháňská". Paseka, Praha-Litomyšl 2007; ISBN 978-80-7185-844-7.
Výbor ČHäS oznamuje, že po dlouhé a těžké nemoci zemřel v Praze dne 25. července 2009 ve věku 72 let pan David John Freeman, od roku 1986 choť zakládající členky ČHäS Michaely Freemanové, roz. Kopecké, od 2. června 1992 do 16. května 2004 zahraniční řádný člen našeho zájmového sdružení; narodil se v Londýně dne 17. července 1937. Hrál na klarinet, renesanční dechové nástroje a violy da gamba; vyráběl kopie renesančních příčných fléten. V letech 1991-1994 organizoval v Praze spolu se svou chotí Slavnosti staré hudby, každoroční festival, jenž u nás znamenal průlomový počin v oblasti tzv. historicky poučené interpretace - David Freeman měl zásadní vliv na rozvoj tohoto hnutí v České republice. Pracoval rovněž pro Haydnovy hudební slavnosti (jižní Plzeňsko): mj. vyhledával zajímavé zahraniční interprety. Počátkem roku 2005 sehráli David a Michaela Freemanovi důležitou zprostředkovatelskou roli při vymáhání pohledávek ČHäS od pana Ondřeje Macka (viz členský cirkulář ze dne 21. března 2005).
Obyčejnou poštou jsme dne 20. srpna 2009 rozeslali na adresy osmnácti řádných členů ČHäS v pořadí I. upomínku platby členských příspěvků ČHäS za rok 2009 (datum upomínky: 20. srpna 2009). Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2009. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek za rok 2009 dosud neuhradili, aby své opomenutí co nejdříve napravili. Jelikož ČHäS neobdržela v posledním období žádné větší sponzorské dary, jsou její provozní výdaje stále více a více závislé na členských příspěvcích.