CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
 21. června
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak se u prvního členského cirkuláře v kalendářním roce stalo již dlouholetým zvykem, přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2015:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2015. Dokument vyhotoven dne 3. ledna 2016.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS obdržela pouze tři menší sponzorské dary (č. 91-93), nevybočovalo nijak výrazně z obvyklé osnovy příjmů a výdajů, jakou známe z posledních let; závěrečný deficit se tentokrát "zastavil" na 181,08 % deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2015 ukázaly, navzdory velmi přísně uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 48.874,49 Kč. Celkové příjmy obnášejí 25.464,84 Kč, výdaje 74.339,33 Kč. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS (dne 28. března 1990) do 31. prosince 2015 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy činily 2.634.396,76 Kč, výdaje 2.463.452,63 Kč, tj. plus ("zisk") 170.944,13 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků členů ČHäS za rok 2015: v této kategorii bylo inkasováno 16.565,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč deseti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: 1.200,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2015 výši úroků, a sice o 332,16 Kč; to je o 1.321,44 Kč méně nežli v roce 2014. Výrazného snížení bankovních poplatků bylo dosaženo díky skutečnosti, že počínaje měsícem březnem 2015 přestala banka, na základě iniciativy předsedy ČHäS, účtovat poplatky za vedení účtu (viz členský cirkulář ze dne 24. června 2015).
U části členské základny jsme v uplynulém roce zaznamenali extrémně opožděnou úhradu členských příspěvků. Rozeslali jsme jednu "oficiální" upomínku (dne 19. října 2015), ale ani ta nevyvolala příliš silnou odezvu. V některých případech jsme členský příspěvek "vydobyli" až na samém konci roku, po sérii naléhavých telefonických a písemných výzev… Stejným způsobem jsme v minulosti museli postupovat již opakovaně. Žádám proto všechny, kdož inklinují k platební nedochvilnosti, aby úhradu členského příspěvku neodkládali a provedli ji co nejdříve. Ve stanovách ČHäS (bod č. 8) se jasně praví: "Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku."

[?] Jacob van Schuppen (1670-1751): Johann Joseph Fux (kol.1660-1741), hudební skladatel, teoretik a pedagog. Olejomalba na plátně. 93,0 × 74,0 cm. Mezinárodní hudební muzeum a knihovna Bologna, Itálie. Inv.č.: B 11833 / B 38184. - Vpravo dole notový zápis Fuxova Nekonečného kánonu pro čtyři hlasy.

Výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XVIII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve čtvrtek dne 28. dubna 2016 od 18.00 hodin v učebně č. 16 (I. patro) Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Císařský dvorní kapelník Johann Joseph Fux (kol.1660-1741) a jeho výstup na umělecký Parnas". Přednášet bude PhDr. Radek Menoušek, muzikolog, hudební skladatel a barokista, řádný člen ČHäS. Vstup volný. - Frekventanti semináře se tentokráte ocitnou ve vybrané společnosti význačné osobnosti barokní Evropy, jednoho z nejvýznamnějších hudebních reprezentantů tzv. "císařského baroka", vynikajícího pedagoga, hudebního teoretika, varhaníka a především vrchního dvorního kapelníka - Johanna Josepha Fuxe, od jehož úmrtí uplynulo letos, dne 13. února, 275 let a jehož tvorba představuje jednu z nejsvébytnějších a umělecky nejdokonalejších kapitol barokní epochy. Během semináře zazní reprodukovaně četné ukázky z různých oblastí rozsáhlé mistrovy tvorby. [Počínaje tímto seminářem nebudeme k běžným seminářům konaným v Praze vydávat samostatné "papírové" pozvánky - texty pozvánek budou nadále k dispozici pouze v příslušných členských cirkulářích a na webových stránkách ČHäS v sekcích "Aktuality" a "Chystané akce".]

Předkové Dorothey Elisabeth Händelové (1651-1730), rozené Taustové, matky Georga Friedricha Händela. Uvedeny jsou pouze ověřené údaje, získané většinou z historických záznamů dochovaných v Halle nad Sálou. "Záhadného" Händelova pradědečka Johanna Tausta nalezneme při levém okraji skrytého pod jménem "Hans, Bürger 1587, †1626". Větev rodu Oleariů (Olearius) je toliko naznačena ("Catharina Olearius"; při pravém okraji dole). - Převzato ze stati Bernda Hofestädta "Händels Vorfahren Taust - Die Wurzeln der Familie in Naundorf und das Ende einer Legende" ("Händelovi předkové z rodu Taustů - Jejich kořeny v Naundorfu a konec jedné legendy") otištěné ve čtvrtletníku "Ekkehard" č. 4/2015, str. 113.

Ve čtvrtletníku "Ekkehard" č. 4/2015 vyšla, na straně 105-115, zásadní stať Bernda Hofestädta, předsedy hallského genealogického spolku "Ekkehard", s názvem "Händels Vorfahren Taust - Die Wurzeln der Familie in Naundorf und das Ende einer Legende" ("Händelovi předkové z rodu Taustů - Jejich kořeny v Naundorfu a konec jedné legendy"). Stať navazuje na významný Hofestädtův příspěvek ve zpravodaji Händelova rodného domu v Halle nad Sálou ("Händel-Hausmitteilungen") č. 2/2002, str. 16-24: "Georg Friedrich Händels Vorfahren in der hallischen Handwerkerschaft. Neue Erkenntnisse zur Händelschen Familiengeschichte" ("Předkové Georga Friedricha Händela mezi hallskými řemeslníky. Nové poznatky k historii Händelova rodu"; viz členský cirkulář ze dne 22. července 2002 a přepis celého příspěvku na webových stránkách ČHäS: soubor "Články a studie" v sekci "Dokumenty"). S konečnou platností vyvrací domnělý původ jedné větve Händelova rodu z Českého království. Autor nyní na základě dalšího podrobného výzkumu v matrikách a archívních pramenech důsledně doplnil stávající vědomosti týkající se Johanna Tausta, pradědečka G. F. Händela z matčiny strany, a umístil je do širších rodových a historických souvislostí. Aniž by bývalo bylo možné opřít se o nějaké pevnější body, donedávna se o záhadném Johannu Taustovi, odhlédneme-li od vzácných výjimek, v různých obměnách tradovalo, že byl protestantským exulantem, který v době náboženských nepokojů a tvrdého pronásledování augšpurského vyznání z lásky k ryzí evangelické pravdě utekl do Halle ze své vlasti, Českého království, zanechav tam dobrovolně všechen svůj majetek. [Přitom se vycházelo pouze z jednoho jediného informačního zdroje: z příslušného odstavce ve smuteční řeči přednesené konzistorním radou Johannem Georgem Franckeem (1669-1747) při pohřbu Händelovy matky v Halle dne 2. ledna 1731.] Jak pan Hofestädt pečlivě zdokumentoval, jednalo se ve skutečnosti o Hanse Tausta (Tauß, Tausch, Dauß; kol.1555/1560-1626), snad vozku nebo formana, prvně zmíněného v Halle v roce 1581. Dotyčný se do Halle přistěhoval se svým otcem Anthoniem (Anthonius) T(h)aus(s)em (kol.1530?-1575), matkou Dorotheou († 1603; příjmení neznámo), sestrou Marií (Maria) a patrně s dalšími sourozenci z vesnice Naundorf ležící 8 km východně od Halle (u Dölbau/Kabelsketal), kde velmi zadlužený otec, Anthonius Taus, roku 1571 prodal, jistému Moritzi Wegwitzovi, svůj statek na návsi (dnes Thälmannplatz). Za utržené peníze koupil v Halle roku 1572, od dědiců Valtena Schmidta, dům "na kopci před Šibeniční bránou (Galgtor)", tedy vně městských hradeb poblíž dnešní Lipské věže (Leipziger Turm), a v tomto domě se s rodinou usadil. Hans Taust alias "legendární evangelický kazatel původem z Českého království" získal v Halle roku 1587 měšťanské právo a během života dosáhl určitého blahobytu. Byl celkem třikrát ženat: se Scholasticou Grimmerovou z Delitzsche (1558-1589?; svatba r. 1581), Walpou Petzschovou z Delitzsche († 1598?; svatba r. 1590) a nakonec s Elisabeth (kol.1570-1632), dcerou hallského pekaře Hanse Stocka († 1581); svatba r. 1599. Jedním z dětí narozených ve třetím manželství Hanse Tausta byl syn Georg Taust (1606-1685), od roku 1654 až do své smrti luteránský pastor u sv. Bartoloměje v Giebichensteinu u Halle - dědeček Georga Friedricha Händela. A právě on ve jmenovaném kostele dne 23. dubna 1683 oddal skladatelovy rodiče: svou dceru Dorotheu Elisabeth (1651-1730) a váženého hallského měšťana, vévodského lazebníka a chirurga Georga Händela (1622-1697). - Naundorfští Taustové byli ve své obci starousedlým selským rodem, doloženým již k roku 1501 (dědečkem Anthonia Tause?). Reálná možnost příchodu některého člena rodu z Českého království se v 16. století ani později vůbec nenabízí; lze ji s jistotou vyloučit. Podtrženo a shrnuto: Ačkoliv dosavadní händelovská literatura z dané tradice vycházela jaksi "automaticky" (samotní členové rodu Taustů oné fabulaci od počátku, zdá se, z ideologických či prestižních důvodů ani nijak nebránili), neodpovídá "česká taustovsko-händelovská legenda" (dobře znějící našim uším!) faktickým zjištěním nejnovějšího genealogického výzkumu. Nezbývá tudíž nic jiného, než abychom se s ní, byť s těžkým srdcem, rozloučili… [Kopii předmětné stati si zájemci mohou vyžádat u předsedy ČHäS.]

Paul Nettl (1889-1972): "Georg Friedrich Händel". Verlag Merseburger Berlin, Berlín 1958. Přední strana přebalu. Autor výtvarného návrhu a kresby: Johannes Boehland (1903-1964). Praha, sbírky České Händelovy společnosti.

Rozsáhlý händelovský knižní fond v sídle ČHäS zahrnuje bezpočet důležitých titulů od domácích i zahraničních autorů. K takovým zahraničním publikacím náleží i drobná monografie "Georg Friedrich Händel" vydaná - německy - v Berlíně v roce 1958 nakladatelstvím Verlag Merseburger Berlin (155 stran). Jejím autorem je hudební vědec a vysokoškolský pedagog Paul Nettl, osobnost německo-židovského původu, jejíž životní cestu určil vývoj událostí ve středoevropském prostoru ve 30. letech 20. století. - Paul Nettl se narodil ve Vrchlabí dne 10. ledna 1889 jako syn majitele papírny Karla Nettla a jeho choti Johanny Beckové. V roce 1920 se habilitoval na pražské Německé univerzitě spisem "Wiener Tanzmusik in der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts" ("Vídeňská taneční hudba ve druhé polovině 17. století"). V roce 1939 se mu s rodinou podařilo z Československé republiky uprchnout do Spojených států amerických, zatímco jeho rodiče později zahynuli v Terezíně. V období 1946-1959 působil jako profesor hudební vědy na univerzitě státu Indiana v Bloomingtonu, USA. Zemřel tamtéž dne 8. ledna 1972. - Z výše uvedené Nettlovy händelovské monografie citujeme, v souvislosti s předchozím odstavcem, krátkou ukázku ze str. 9 dokládající tehdy běžnou recepci "taustovské legendy" (přeloženo z němčiny): "Nejstarším nositelem jména Taust byl Johann, dědeček Dorothey [Händelovy matky]. Žil kolem roku 1600 jako protestant v Čechách, asi kolem roku 1625 musel svou vlast opustit a odešel do Halle, kde je označován jako ‘privatus’. O Taustově českém pobytu toho víme málo. Přesto se jméno Johannes Taustinus z Uherského Brodu objevuje ve Wittenberské záznamní knize o vysvěcení evangelických duchovních [Wittenberger Ordiniertenbuch]. Jedním ze synů Johanna Tausta byl pastor Georg Taust [Händelův dědeček]."

Tradiční návštěva zvěřinových hodů v restauraci a penzionu "Pod Dračí skálou" na Karlštejně se letos uskutečnila, v teplotě kolem bodu mrazu, bez sněhové pokrývky, dne 9. ledna, za účasti 19 osob (15 dospělých, 4 děti), z toho 8 řádných členů ČHäS. Händelovskou "zvěřinovou skupinu" doprovázela družná fenka Dora (zlatý retrívr). Tentokrát nebyl hladký průběh karlštejnských kratochvílí ničím narušen, neboť cukrárna manželů Vostřákových v obci pod hradem byla otevřena, nabízejíc lákavý sortiment nefalšovaných domácích produktů. Není tedy divu, že někteří účastníci do ní zavítali ne jednou, nýbrž dvakrát…

V kompletním složení: händelovská "zvěřinová skupina" před restaurací a penzionem "Pod Dračí skálou" na Karlštejně dne 9. ledna 2016. Zleva: Oto Michek, Tomáš Skoupý (v popředí), Jindřich Chval, Vlasta Michková, Terezie Skoupá, Zuzana Nováková, Lucie Nováková, Michal Typl, Josef Průcha, Jana Míková, Marie Míková, Marcela Skoupá (v podřepu), Pavel Skoupý (v náruči), Jitka Čechová, Hana Jakubcová, Jan Míka, Pavel Polka, Petr Tylínek, Jana Hejdová. Skupinu hlídá fenka Dora (zlatý retrívr). Foto Mgr. Robert Tamchyna, Český rozhlas.

V Praze dne 7. března 2016. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.