CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2017
 7. března
 20. června
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

jak bylo avizováno v předvánočním cirkuláři ČHäS (datovaném 6. prosince 2007), přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2007:

 

Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2007. Dokument vyhotoven dne 2. ledna 2008.

Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný větší sponzorský dar, bylo dle očekávání (srov. s členským cirkulářem ze dne 14. března 2007) příjmově podprůměrné; závěrečný deficit dosáhl však pouze jedné třetiny deficitu z roku předchozího. Výsledky hospodaření za rok 2007 ukázaly, navzdory systematicky uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 24.645,60 Kč. Celkové příjmy obnášejí 41.131,95 Kč, výdaje 65.777,55 Kč. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2007 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy 2.370.855,65 Kč, výdaje 2.016.431,06 Kč, tj. plus ("zisk") 354.424,59 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků tuzemských členů ČHäS za rok 2007: v této kategorii bylo inkasováno 23.680,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč jedenácti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: úhrnem 1.300,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2007 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok uhradit navíc 699,10 Kč, což je o 610,97 Kč více nežli v roce 2006.

Kunvald - kolébka Jednoty bratrské. Domek "Na Sboru". Pohled od jihozápadu. Na místě dnešního domku (čp. 238) stával kolem roku 1458 první sbor Jednoty bratrské. V roce 1929 zakoupila objekt Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské. Poslední rozsáhlá rekonstrukce byla dokončena v roce 1992. Snímek ze dne 30. prosince 2007. Autor: Petr Tylínek, řádný člen ČHäS.

Mikuláš Ludvík říšský hrabě z Zinzendorfu a Pottendorfu (1700-1760). Kopie portrétu od Jana Kupeckého (Johann Kupezky; 1666-1740). Olejomalba na plátně. Franckesche Stiftungen, Halle nad Sálou, SRN.

V souvislosti s 550. výročím založení Jednoty bratrské (Unitas fratrum), jež vznikla patrně někdy na přelomu let 1457 a 1458 v Kunvaldu u Žamberka ve východních Čechách, se poohlédněme na její vztah k dílu Georga Friedricha Händela. Svůj pohled ale musíme zaměřit až za Atlantský oceán, do Spojených států amerických, kde ve městě Bethlehem (stát Pensylvánie) dodnes uchovávají dobové opisy nejméně třinácti velkých Händelových vokálních děl. O tyto rukopisné partitury (provozní soubory s jednotlivými hlasy nebyly nalezeny) tam pečuje Severní hudební archív (Northern Music Archives), součást Moravské hudební nadace (Moravian Music Foundation; Jednota bratrská se v USA nazývá "Moravian Church", tj. "Moravská církev"). Konkrétně se jedná o následující tituly [v chronologickém pořadí dle doby vzniku, v závorce rok zhotovení opisu, je-li znám]: "Utrechtské Te Deum", HWV 278 - neúplný opis; "Te Deum A dur", HWV 282; "Karolinino Te Deum", HWV 280; "Haman and Mordecai", HWV 50a; "Deborah", HWV 51 (1749); "Athalia", HWV 52 [1739 (1749?)]; "Alexandrova slavnost", HWV 75 (1738); "Smuteční anthem pro královnu Karolinu", HWV 264 (1740); "Saul", HWV 53 (1740); "Cecilská óda", HWV 76 (1740, 1744; opis zhotoven ve dvou etapách); "L'Allegro, il Penseroso ed il Moderato", HWV 55 (1740, 1744; opis zhotoven ve dvou etapách); "Mesiáš", HWV 56; "Samson", HWV 57. Opis "Mesiáše" pochází od Immanuela Nitschmanna (1736-1790). Jmenované tituly byly opsány, podle dobových tisků či rukopisných předloh, pravděpodobně ještě v Anglii, odkud byly přivezeny do Nového světa. Oprávněně se lze domnívat, že rukopisy, většinou doplněné o německý překlad anglického textu, skutečně sloužily k provozování v nich zachycené hudby v prostředí Moravské církve. Jedenáct partitur nese označení ukazující do bratrské obce Lititz v Pensylvánii (pojmenované, roku 1756, podle hradu Litice nad Orlicí; Kunvald, místo zrodu Jednoty bratrské, patřil k litickému panství): "LMisc" ("Lititz Miscellaneous"). Osadu Bethlehem (Betlém) formálně založil v roce 1741, spolu se skupinou "moravských" bratří, známý lutersko-pietistický teolog a sociální reformátor Mikuláš Ludvík říšský hrabě z Zinzendorfu a Pottendorfu (1700-1760), na jehož berthelsdorfském panství v Horní Lužici byl od památného roku 1722 budován bratrský Ochranov (Herrnhut). Předmětné opisy byly možná pořízeny prostřednictvím samotného hraběte, který - vzdělán, v letech 1710-1716, v pietistickém Halle - mohl již při své první návštěvě Londýna, v roce 1737, navázat osobní styk s Händelem nebo jeho bližším okolím. - Další informace týkající se výše nastíněné problematiky jsou k dispozici ve stati Howarda Serwera (1928-2000) "Händel in Bethlehem" v "Händelově ročence 1981" ("Händel-Jahrbuch 1981"; Leipzig 1981), str. 107-116. Za přečtení rovněž stojí zevrubná monografie Johna R. Weinlicka (1908-1980) "Hrabě Zinzendorf", vydaná nakladatelstvím "Stefanos" (Stanislav Maxa) v Jindřichově Hradci v roce 2000.

Přední strana krabičky kompaktního disku s nahrávkou "Handel: Music for the Chapel Royal" ("Händel: Hudba pro Královskou kapelu"). Naxos, 2007.

Pozornosti členů ČHäS i jiných zájemců si tentokrát dovoluji doporučit "premiérový" kompaktní disk firmy "Naxos" Handel: Music for the Chapel Royal ("Händel: Hudba pro Královskou kapelu"; dvojznačný termín "Chapel Royal" nelze zcela přesně přeložit - používám zde "pracovní" tvar nejlépe odpovídající skutečnosti). Nahrávka obsahuje verze tzv. Chandoských anthemů psané pro Královskou kapelu, jež je provozovala v Královské kapli, tvořící součást Paláce sv. Jakuba v Londýně. Konkrétně jde o tyto anthemy: "Let God arise", HWV 256b (kol.1723/24); "I will magnify thee", HWV 250b (kol.1720/26); "As pants the hart", HWV 251d (kol.1721); "O sing unto the Lord a new song" HWV 249a (1714); "As pants the hart", HWV 251a (1712/13; nahrány pouze dvě části). Jmenované duchovní kompozice ožívají dle všeho poprvé od doby, kdy je Händel sám v Královské kapli řídil! Pod vedením Andrewa Ganta, za doprovodu souboru "Musicians Extra-ordinary" [moderní nástroje], zpívá na autentickém místě, tj. v Královské kapli, Sbor Královské kapely. Rok vydání nahrávky: 2007; katalogové číslo: 8.557935. Orientační cena v "kamenném" obchodě: 185 Kč. Další informace na internetové adrese "www.naxos.com".

Loutnista Milan Černý.

V příloze zasíláme pozvánku na V. seminář České Händelovy společnosti v Praze 7 - Holešovicích ve čtvrtek dne 19. června 2008 od 18.00 hodin; téma: "Testudo - loutna v renesanční a barokní hudbě". Pan Milan Černý (nar. 1970), přední český loutnista, představí a názorně předvede tento historický hudební nástroj. ["Testudo" = latinský název jednoho z rodů suchozemské želvy, používaný rovněž pro označení řecké lyry, jež se ve starověku často vyráběla z želvího krunýře; v 16. století bylo označení "testudo" přeneseno i na loutnu.] Rádi bychom uvítali hojnější účast nežli na předchozích seminářích, kdy jsme pravidelně zaznamenávali velmi nízký počet posluchačů. To mělo demotivující účinek na všechny zainteresované; nejednou jsme si kladli otázku, zda za takového nezájmu má vůbec cenu v seminářích pokračovat. Na druhé straně jsme nechtěli již započatou tradici ukončit… Apeluji proto zejména na pražské členy ČHäS, aby si na seminář ve svém rozvrhu vyčlenili potřebný čas a pozvali také své přátele a známé!

Na letošním, 31. Händelově festivalu v Karlsruhe (22. února - 3. března) nebyla ČHäS z technických důvodů zastoupena. V Karlsruhe jsme zřejmě ztratili všechny možnosti bezplatného ubytování…

Antologie "Moderní básníci francouzští". Vybral a přeložil Jaroslav Vrchlický (1853-1912). Vydal Josef Richard Vilímek (1835-1911) v Praze v roce 1893 nebo 1894 (v knize otištěná předmluva Jaroslava Vrchlického je opatřena časovým údajem "v září 1893"). Patitul. Sbírky České Händelovy společnosti
V horní části patitulu vlastnoruční věnování Vrchlického Františku Adolfu Šubertovi (1849-1915; v letech 1883-1900 ředitel Národního divadla v Praze, 1906-1908 ředitel Městského divadla na Královských Vinohradech v Praze).
Věnování zní: "Váženému příteli p. Fr. A. Šubertovi / v oddanosti upřímné / J. Vrchlický / V Praze 3/7 1894."

Za pouhých 220 Kč koupila ČHäS dne 12. února 2008 v jednom pražském antikvariátu dnes již vzácnou antologii Moderní básníci francouzští (572 stran). Básně vybral a přeložil Jaroslav Vrchlický (1853-1912); antologii připsal Růženě Jelínkové-Daubkové "na památku svých výkladů o nové poesii francouzské v kruhu pražských dam pořádaných". Vydal Josef Richard Vilímek (1835-1911) v Praze v roce 1893 nebo 1894 (v knize otištěná předmluva Jaroslava Vrchlického je opatřena časovým údajem "v září 1893"). Svazek obsahuje, na straně 78, téměř neznámou báseň "Händel" od Maurice Bouchora (Maurice Bouchor; 1855-1929). Na patitulu v exempláři ČHäS upoutá ihned pozornost vlastnoruční Vrchlického věnování Františku Adolfu Šubertovi, jehož ex libris je do výtisku vlepeno. Věnování zní: "Váženému příteli p. Fr. A. Šubertovi / v oddanosti upřímné / J. Vrchlický / V Praze 3/7 1894." František Adolf Šubert (1849-1915) byl v letech 1883-1900 ředitelem Národního divadla v Praze, v letech 1906-1908 ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech v Praze. Text Bouchorovy básně, doplněný o ediční poznámku a dvě dokumentární fotografie (patitul, strany 78-79), lze vyhledat na webových stránkách ČHäS ("www.haendel.cz"): sekce "Dokumenty", odkaz "Literární tvorba". Knihu samotnou si naši členové mohou osobně prohlédnout, po předchozí dohodě, na adrese ČHäS - spolu s řadou zajímavých "přírůstků" získaných do sbírek Společnosti v uplynulém období.

V záhlaví nedávno zřízených webových stránek Shaftesburyho projektu ("The Shaftesbury Project") byl použit fotografický snímek rodového sídla hrabat z Shaftesbury, zámku Wimborne St Giles v anglickém hrabství Dorset, který dne 2. dubna 2004 pořídil předseda ČHäS. Projekt je realizován v rámci Univerzity Friedricha Alexandra Erlangen-Norimberk; věnuje se především vydávání (tiskem) děl významného anglického filosofa Anthonyho Ashleyho Coopera (1671-1713), 3. hraběte z Shaftesbury. Adresa webových stránek projektu zní: "www.dozenten.anglistik.phil.uni-erlangen.de/shaftesbury". Viz též členský cirkulář ze dne 22. června 2004 (v jeho internetové verzi je vystaven předmětný fotografický snímek).

Jan Zábrana (1931-1984) v roce 1953. Výřez ze skupinové fotografie.

Na závěr přinášíme "bachovsko-händelovskou" citaci z deníkového zápisu básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931-1984); zápis pochází ze dne 11. února 1953: "Bacha už jsem slyšel potřetí, ale pořád mu nerozumím a nedovedu nijak ani pojmově pochopit, zato Händlův G-moll [sic] koncert do mne úplně pumpuje pocit radosti. Prostě: 'bolesti a strasti v té chvíli pominou.'" Citováno z objemného svazku "Jan Zábrana: Celý život. Výbor z deníků 1948/1984"; nakladatelství Torst, Praha, 2001 (3. vydání), ISBN 80-7215-154-1; str. 158. - Vzhledem k nedostatku bližších "záchytných bodů" není dnes možné určit, o který Händelův koncert se jedná: pohybovali bychom se pouze v oblasti ryzích spekulací. Z předmětného deníkového zápisu se navíc dozvídáme, že onoho dne, tj. 11. února 1953, byl Zábrana za svým přítelem varhaníkem Jiřím Ropkem (Ropek; 1922-2005) "na zkoušce" v pražském Rudolfinu; patrně při této příležitosti vyslechl (Johanna Sebastiana) Bacha i Händela.

V Praze dne 4. dubna 2008. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.