CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2022
 7. března
 20. června
 28. září
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,
virus COVID-19 zanechal za sebou dalekosáhlé stopy ve všech hájemstvích lidského života. Jakkoliv se zdá, že ustupuje, může to – jak se domnívají někteří lékaři – znamenat jen úhybný manévr: pak to, co nemá tělesnou strukturu podobnou ani nikomu z říše živočišné, ani ničemu z říše rostlinné, může se vzdornou silou zaútočit znovu. Horší nežli zásahy neviditelného viru jsou ale zásahy lidských činitelů, neb ti se nespokojí jen s vyvoláním jedné nemoci, ale usilují o zničení protivníka v daleko širším, cílenějším záběru. I zde ještě dlouho potrvá, než budou vzniklé rány zhojeny, bude-li náprava ještě vůbec někdy možná. A sotva kdo z lidských činitelů bude pak schopen přinést nějaký účinný nástroj proti lidské krátkozrakosti.

Autograf dopisu Georga Friedricha Händela ze dne 21. srpna 1744 adresovaný Charlesi Jennensovi (1700–1773), skladatelovu libretistovi.

Od dnes již téměř legendární dražby kompletního autografu Händelova komorního tria “Se tu non lasci amore” (“Nedáš-li sbohem lásce”) pro dva soprány, bas a basso continuo, HWV 201a, u renomovaného berlínského antikvariátu “J. A. Stargardt” (Xantener Straße 6 – založeno roku 1830; “www.stargardt.de”), specializujícího se na autografy slavných osobností, dne 24. března 2015 uplynulo sedm let a tentýž antikvariát se stal, dne 5. dubna 2022, dějištěm neméně spektakulární dražby další vlastnoruční písemnosti Georga Friedricha Händela – jeho dopisu ze dne 21. srpna 1744 adresovaného Charlesi Jennensovi (1700–1773). Pisatel v něm svému libretistovi věcně a stručně potvrzuje obdržení textu druhého aktu oratoria “Belshazzar”. Překlad anglického dopisu je otištěn v obou vydáních mé händelovské monografie “Triumf času a pravdy” (vyd. 1991 – str. 191; vyd. 2021 – str. 278) a zní přesně takto: „Druhý akt oratoria jsem obdržel v pořádku. Jsem Vám zaň hluboce zavázán, velice mě potěšil. Učiním vše, co je v mých silách, abych se na text mohl plně soustředit. Budiž pouze podotknuto, že s netrpělivostí očekávám akt třetí…” Ze startovní částky 80 000 eur se konečná cena dopisu postupně “vyšplhala” na 210 000 eur. – Dražební katalog antikvariátu “J. A. Stargardt” č. 710 (5. dubna 2022), obsahující dotyčný Händelův dopis (č. 471; str. 244–245 + frontispice), si zájemci mohou po předchozí dohodě prohlédnout v sídle ČHäS. V internetovém vydání tohoto členského cirkuláře je umístěn fotografický snímek předmětného dopisu. Srov. s členským cirkulářem ze dne 10. září 2015.

Francesco Maria Ruspoli (1672–1731), od roku 1709 princ z Cerveteri, byl největším Händelovým mecenášem během jeho pobytu v Římě. Na snímku záběr Červeného salónu na Ruspoliho venkovském sídle ve Vignanellu s jeho portrétem z roku 1731. Foto Pavel Polka, 7. listopadu 1992.

Čtvrtá poznámka k tomu, co se nedostalo do 2. tištěné edice monografie “Triumf času a pravdy”: V kapitole “Il caro Sassone”, zaměřené na Händelův pobyt v Itálii, je sice pozornost věnována také markýzi Francesku Mariovi Ruspolimu (1672–1731; od roku 1709 princ z Cerveteri), ale nikoliv taková, jakou si tento pozoruhodný šlechtic ve skutečnosti zaslouží. Uveďme si zde k danému tématu alespoň pár upřesňujících textových fragmentů.
Nesmírně bohatý a vlivný markýz Francesco Maria Ruspoli se narodil, jako nejmladší hraběcí syn, do staré římské šlechtické rodiny Marescotti; z matčiny strany byl příbuzným papeže Klimenta XII. (Lorenzo Corsini; 1652–1740). Na základě rozhodnutí vzešlého z nepříjemného soudního procesu zdědil po svém prastrýci v roce 1705 nejen rozsáhlý majetek, ale také titul “markýz Ruspoli”. Za vojenskou pomoc poskytnutou pro obranu Ferrary proti Rakušanům jej papež Kliment XI. roku 1709 povýšil na “prince z Cerveteri”. Do kulturní paměti Věčného města se Ruspoli zapsal jako velkorysý mecenáš řady umělců, ať již z oblasti hudby, malířství, architektury či literatury. Sám psal italské a latinské básně. Händel pro něho vytvořil podstatně více skladeb nežli pro kteréhokoliv ze svých ostatních římských příznivců. Pomineme-li určité nejasnosti, v seznamu jeho děl (“HWV”) napočítáme těchto skladeb celou padesátku sestávající ze 34 světských italských kantát doprovázených generálním basem, 12 světských italských kantát s doprovodem nástrojů, 3 duchovních kompozic a oratoria “La Resurrezione”.
Händel bydlel v Římě zprvu ve starém ruspoliovském paláci na úpatí Kapitolu (palác Ruspoli al Campidoglio; dnes palác Pecci Blunt, Piazza d’Aracoeli 3), pak se přestěhoval přímo k Ruspolimu do renovovaného paláce Bonelli, který si jeho štědrý příznivec pro sebe a svou rodinu pronajal na léta 1705–1713. Starý palác koupil v roce 1632, kdy se rodina Ruspoli přestěhovala ze Sieny do Říma, jako její hlavní rezidenci Bartolomeo Ruspoli, od r. 1674 markýz z Cerveteri (1595–1681). Časově doloženy, resp. předpokládány, jsou Händelovy pobyty u Ruspoliho od prosince 1706 do října 1707 (starý palác) a od února do poloviny září 1708 (palác Bonelli). První pobyt ukončila cesta do Florencie, druhý pobyt přerušila, od května do poloviny července 1708, návštěva Neapole. Skladatel, zahrnovaný nesčetnými projevy přízně a obdivu, zpravidla nechyběl mezi členy Ruspoliho družiny při cestách na markýzovy venkovské statky Vignanello (poblíž Viterba), Cerveteri (několik kilometrů od Tyrhénského moře), Civitavecchia (u téhož moře severozápadně od Cerveteri), Massa (20 kilometrů na severovýchod od centra Říma) – všechny čtyři lokality se nacházejí v regionu Lazio, tedy v oblasti ve střední Itálii s hlavním městem Římem.
Pátá poznámka k tomu, co se nedostalo do 2. tištěné edice monografie “Triumf času a pravdy”: Část poznámky č. 54, str. 268–269, je věnována hraběti Janu Adamovi z Questenberka (1678–1752), “pověstnému hudebnímu velmoži jihozápadní Moravy”, jmenovitě jeho vztahu k hudebnímu skladateli Giovannimu Bononcinimu (1670–1747). Málokdo však ví, odkud rod Questenberků pocházel: vzdálení předkové Jana Adama z Questenberka se psali podle hradu Questenberg stojícího nad stejnojmennou vsí v jižní části pohoří Harz poblíž Sangerhausenu a nedaleko Eislebenu, odkud vzešla jedna z rodových větví Georga Friedricha Händela – viz skladatelův rodokmen, str. 178 a 179, a pozn. č. 114 a 115, str. 294. První písemná zmínka o nositeli predikátu “z Questenberka” se datuje rokem 1275. Poslední Questenberkové opustili výše jmenovaný hrad, na němž se rychle střídali majitelé a z něhož se dosud dochovaly jen nenápadné zříceniny, patrně již ve druhé polovině 14. století.

Jean-Nicolas Servan (Giovanni Niccolò Servandoni; 1695–1766), francouzský malíř, architekt, dekoratér, scénograf, autor návrhů k ohňostrojům, tvůrce iluzivních maleb italského původu. Rytina Simona-Charlese Migera (1736–1820) podle olejomalby Jeana-Françoise Colsona (1733–1803) nebo jeho otce, Jeana-Baptisty Colsona (1686–1762). 23,7 × 17,1 cm. Sbírky © České Händelovy společnosti, Praha. Inv.č.: Gr-1/2022-ČHäS.

V době svého druhého pobytu v Anglii (1747–1751) Servan (Servandoni) spolupracoval také s Georgem Friedrichem Händelem. Až donedávna byl považován za spoluautora architektonického návrhu colloredo-mannsfeldského zámku v Dobříši (1745–1765).

Šestá poznámka k tomu, co se nedostalo do 2. tištěné edice monografie “Triumf času a pravdy”: Zatím zůstává nezodpovězenou otázkou, kdo vlastně projektoval radikální přestavbu zámku v Dobříši (1745–1765). Od konce třicátých let 20. století až donedávna byli za pravděpodobné autory stavební koncepce dobříšského zámku pokládáni proslulý francouzský architekt italského původu Jean-Nicolas Servan (Giovanni Niccolò Servandoni; 1695–1766), spolupracovník G. F. Händela (viz str. 101 a 103 + ilustraci č. 148, str. 504, vč. doplňujícího textu, str. 390), a neméně vyhlášený pařížský architekt Jules-Robert de Cotte (1683–1767). Jméno Servanovo (Servandoniho) bylo přitom spojováno spíše s výzdobou interiérů, např. se štuky v zrcadlovém (hlavním) sále. V poslední době, především díky stavebně historickému průzkumu provedenému r. 1996, se pomalu, ale jistě začíná prosazovat názor, že se na přestavbě dobříšského zámku osobně nepodílel ani Servan (Servandoni), ani de Cotte. Lze si však snadno představit jejich konzultační účast zprostředkovanou “na dálku”. To se zdá potvrzovat m.j. jejich nedostatečná znalost místního terénu.

Přední strana německo-anglické informační brožury (21,0 × 13,5 cm) k hallskému Händelovu festivalu 2022. Tato bezúplatně rozšiřovaná tiskovina o rozsahu 64 strany vyšla delší dobu před začátkem festivalu v nákladu 75 000 výtisků.

Po dvou “vynechávkách” (2020 a 2021), způsobených celosvětovou virovou epidemií (pandemií), se ve skladatelově rodišti, Halle nad Sálou, konal letos (27. května – 12. června) další Händelův festival, tentokrát ve znamení stého výročí prvního Händelova festivalu uskutečněného v Halle roku 1922 (inscenace Händelovy opery “Orlando” v německém jazyce). Za účelem účasti na festivalu podnikli předseda a řádný člen Libor Hofman, osobním automobilem posledně jmenovaného, ve dnech 27. – 30. května do Halle pracovní cestu. Z hlavního festivalového programu navštívili, v hallském dómu, provedení Händelova oratoria “Mesiáš” v úpravě Wolfganga Amadea Mozarta (28. května), a inscenaci Händelovy opery “Orlando” v hallské opeře (29. května). Zatímco oratorium strhávalo svou neslýchaně barvitou a “hraničně” energickou interpretací, u opery, inscenované modernisticky, se zdaleka nepodařilo takového pronikavého účinu dosáhnout, i když Händelova hudba k tomu skýtala nejednu příležitost a sólisté zpravidla prokazovali patřičné hlasové vybavení i nepostradatelné psychické sladění s cítěním jednajících postav. – První událostí s účastí obou zástupců ČHäS bylo členské shromáždění mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle. Tentokrát se členové sešli v aule univerzity, kde předseda ČHäS přednesl svůj tradiční projev. – Důstojným zakončením krátkého pobytu ve městě nad Sálou se stala (30. května) soukromá prohlídka věhlasné Mariánské knihovny při hallském chrámu P. Marie, kde právě probíhala kabinetní výstava u příležitosti stého výročí trvání hallského Händelova festivalu: pod ochranným zasklením byly k vidění z bezprostřední blízkosti různé vzácné písemnosti od matrik až k tiskovinám včetně záznamu o Händelově křtu dne 24. února 1685. Zvláště vřele oba čeští hosté uvítali přístupně vystavenou Melantrichovu bibli vytištěnou v Praze r. 1557, s kolorovanými dřevoryty, jež neztratily téměř nic ze své původní barevné intenzity.
V sobotu dne 27. srpna 2022 proběhne v refektáři hospitálu v Kuksu v rámci festivalu Theatrum Kuks koncert souboru “Temperament 430” kombinovaný se slavnostní prezentací druhého vydání mé händelovské monografie “Triumf času a pravdy” (2021). Do jisté míry se bude jednat o náhradu akcí plánovaných na zámku v Hostivici dne 28. března 2020 a v Praze v galerii “Art Space” dne 29. listopadu 2021. Na prezentaci knihy je očekávána také účast sochaře Petra Nováka z Jaroměře a grafika Libora Hofmana z Úholiček u Prahy (viz výše). Zájemcům o výše popsanou akci doporučuji, aby pravidelně sledovali webové stránky festivalu: https://theatrum-kuks.cz
Velká část členů doposud neuhradila členský příspěvek ČHäS na rok 2022! Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2022. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek na rok 2022 dosud nezaplatili, aby své (dozajista nechtěné) opomenutí co nejdříve napravili.
V Praze dne 20. června 2022. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.