CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2018
 7. března
 22. června
 14. září
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,
výbor ČHäS srdečně zve všechny zájemce na XXIII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne v neděli dne 14. října 2018 od 11.00 hodin ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 10 – Vršovicích, Tulská 1/14, Praha 10 – Vršovice. Název semináře zní: “Osudy textu Kralické bible od počátků až do vydání Hallské bible v letech 1722, 1745 a 1766”. Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Vstup volný. Účastníci semináře jsou zároveň srdečně zváni na bohoslužby tamtéž od 9.30 hodin. Bližší informace a organizační pokyny jsou k dispozici na webových stránkách České Händelovy společnosti v sekci “Aktuality”. – Seminář volně navazuje na XX. seminář ČHäS, konaný dne 19. dubna 2017. Tentokrát bude věnována větší pozornost období předcházejícímu prvnímu vydání Hallské bible (1722). Během semináře bude vystaven exemplář tohoto vydání ze sbírek ČHäS (viz členské cirkuláře ze dne 8. prosince 2016, 7. března 2017 a 20. června 2017). – Obvyklý podzimní seminář v oděvní škole v Praze 7 se konat nebude: nahrazuje jej XXIII. seminář ve vršovickém farním sboru.

Hallská bible z roku 1722. Praha, sbírky České Händelovy společnosti. Kniha zakoupena dne 26. září 2016. Signatura: BiblHall1722-ČHäS. Stav knihy před restaurací. Záběr na přední desku a na uvolněný pokryv hřbetu. Dokumentární fotografie knižního restaurátora MgA. Karla Křenka, který svazek restauroval ve dnech 27. ledna – 16. března 2017.

 

Hallská bible z roku 1722. Praha, sbírky České Händelovy společnosti. Kniha zakoupena dne 26. září 2016. Signatura: BiblHall1722-ČHäS. Stav knihy po restauraci. Záběr na přední desku a na přilepený pokryv hřbetu. Dokumentární fotografie knižního restaurátora MgA. Karla Křenka, který svazek restauroval ve dnech 27. ledna – 16. března 2017.

Záběr z inscenace opery “Muzio Scevola” (“Mucius Scaevola”) autorů Filippa Amadeiho (I. dějství), Giovanniho Bononciniho (II. dějství) a Georga Friedricha Händela (III. dějství) na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí v Praze dne 2. července 2018. Premiéra nastudování dne 8. června 2018 v Goethově divadle v Bad Lauchstädtu v rámci Händelova festivalu v Halle nad Sálou.
Zleva: Marta Fadljevičová, soprán (Lucio Tarquinio); Sylva Čmugrová, alt (Irene); Ladislav Beneš, tanečník; Lucia Knoteková, soprán (Fidalma). Foto David Rozsnyó.

Mezinárodně významná realizace v oblasti uvádění oper Georga Friedricha Händela se podařila renomovanému souboru Musica Florea a jeho partnerům, kteří pod hudebním vedením Marka Štryncla scénicky nastudovali, na doporučení předsedy ČHäS, operu tří autorů “Muzio Scevola” (“Mucius Scaevola”). První dějství tohoto “skupinového” díla zkomponoval Filippo Amadei (Reggio Emilia, kol.1675 – po 1729), zvaný Pippo del Violoncello, violoncellista a kontrabasista v orchestru divadla na Senném trhu v Londýně. Druhého dějství se ujal Giovanni Bononcini (1670–1747), třetího – Händel (HWV 13). Výsledek snažení jmenovaných tří autorů byl poprvé představen dne 15. dubna 1721 v divadle na Senném trhu v Londýně; poslední scénické provedení titulu je zde zaznamenáno dne 13. listopadu 1722. Z Londýna se “Muzio Scevola” dostal ještě do Hamburku, kde jej, spolu s vlastním prologem, místnímu publiku zahrál na scéně divadla na Husím trhu dne 7. ledna 1723 skladatel a operní producent Reinhard Keiser (1674–1739). Od té doby dílo, tj. všechna tři dějství, scénicky dáváno nebylo. Až téměř po třistaletém spánku je vzkřísil v kompletní scénické podobě, v režii Lorenza Charoya (Charoy; Francie) a v choreografii Heleny Kazárové, Marek Štryncl s osvědčenými pěveckými sólistkami a sólisty doprovázenými orchestrem Musica Florea, jehož je zakladatelem a uměleckým vedoucím; spoluúčinkoval uznávaný soubor Hartig Ensemble – Tance a balety tří století. V daném obsazení byl titul poprvé inscenován dne 8. (novodobá světová premiéra), 9. a 10. června 2018 v Goethově divadle v Bad Lauchstädtu v rámci hallského Händelova festivalu. V České republice se zájemci mohli s dotyčným nastudováním seznámit dne 2. července 2018 na nádvoří Lichtenštejnského paláce v Praze na Malostranském náměstí. Dne 22. srpna 2018 následovalo scénické provedení v Polsku na festivalu “Barokowe Eksploracje” ve městě Szczawnica (ležícím jihovýchodně od Krakova u polsko-slovenské hranice poblíž Staré Ľubovně). Výbor ČHäS upřímně blahopřeje všem, kdož se na nastudování “Muzia Scevoly” podíleli, k obdivuhodnému dramaturgickému počinu, který se dozajista výrazně zapíše do bohaté historie händelovské operní interpretace.

Přední strana krabičky kompaktního disku (CD) londýnské společnosti “Toccata Classics” s nahrávkou všech Händelových anthemů pro soprán a basso continuo, HWV 269–277. Katalogové číslo: TOCC0337; datum vydání: 28. dubna 2017. – Soubor těchto sólových anthemů, nahraný vůbec poprvé v historii, sestává z devíti krátkých skladbiček postavených na textu tvořeném toliko dvěma slovy (“Amen, alleluja”/“Alleluja, amen”; slovo “alleluja” se vyskytuje v různých tvarech), event. slovem jedním (“Amen”: HWV 270).

Pozoruhodný přínos k interpretaci Händelovy hudby představuje také kompaktní disk (CD) londýnské společnosti “Toccata Classics” se všemi anthemy pro soprán a basso continuo, HWV 269–277 (katalogové číslo: TOCC0337; datum vydání: 28. dubna 2017; název: “The Complete ‘Amen, Alleluia’ Arias, HWV 269–77”). Soubor těchto sólových anthemů, nahraný vůbec poprvé v historii, sestává z devíti krátkých skladbiček postavených na textu tvořeném toliko dvěma slovy (“Amen, alleluja”/“Alleluja, amen”; slovo “alleluja” se vyskytuje v různých tvarech), event. slovem jedním (“Amen”: HWV 270). Dotyčné virtuózní skladbičky, vycházející z tradice duchovních písní založené Henrym Purcellem (1659–1695) a dalšími anglickými mistry, sloužily nejspíše pro potřeby soukromých pobožností, nikoliv – jak se dosud předpokládalo – coby jakési “etudy” při hudební výuce. Jejich vznik se klade do časových úseků 1728–1740, 1738–1741 a 1743–1747 (1745–1747). Na nahrávce zpívá americký sopranista Robert Crowe za doprovodu členů souboru “Il Furioso” (Victor Coelho – teorba, David Dolata – teorba, Juvenal Correa-Salas – varhany); nutno připomenout, že mužský soprán, zejména ve vyšších polohách, nebude asi znít mnoha posluchačům příliš lahodně. – Händelovy anthemy jsou “proloženy” kusy jiných autorů: Giovanniho Pittoniho (kol.1635–1677), Williama Crofta (1678–1727), anonymního skladatele a Johna Churche (Church; 1674–1741) – to poněkud znesnadňuje jejich vnímání jako uzavřeného kompozičního cyklu.

Praha, Rudolfinum, 18. června 2018. Siluety soch Georga Friedricha Händela (vlevo) a Daniela-Françoise-Esprita Aubera (1782–1871) z let 1883–1884 na balustrádě hlavní římsy budovy. Händela vytvořil mladý vídeňský sochař Hans (Johannes) Rathausky (1858–1912), Aubera rovněž Vídeňák, Franz Carl Becher (1840–1890). Foto Michal Typl, technický ředitel České Händelovy společnosti.

Za účelem pořízení fotografické dokumentace vystoupila tříčlenná pracovní skupina ČHäS ve složení předseda, technický ředitel a řádná členka Jana Hejdová dne 18. června 2018 na střechu budovy pražského Rudolfina, kde se zdržela od 17.00 do 18.10 hodin. Během této doby, za nádherného slunného počasí, pečlivě zdokumentovala všech šestnáct pískovcových soch hudebních skladatelů stojících na balustrádě hlavní římsy Rudolfina a tvořících tak, i v mezinárodním měřítku, jedinečný sochařský soubor. Podle svého umístění byly sochy různým způsobem nasvíceny dopadajícími slunečními paprsky. O výborném nasvícení, podporujícím plasticitu sochy, lze hovořit např. u W. A. Mozarta, L. van Beethovena, J. S. Bacha či u mistrů renesančních. Postavu G. F. Händela bylo možné fotograficky zachytit buď zezadu nebo proti slunci jako tmavou siluetu, poněvadž socha stojí na jihozápadním nároží areálu. Výsledné snímky budou zpracovány a použity pro chystanou studii s pracovním názvem “Georg Friedrich Händel mezi hudebními kolegy na střeše pražského Rudolfina”. Uvažuje se o možnosti vydat studii jako součást výpravného, bohatě ilustrovaného pamětního tisku k 30. výročí založení ČHäS (1990–2020). Nebude jistě od věci, uvedeme-li zde stručný seznam všech soch hudebních skladatelů “obývajících” střechu Rudolfina: 1. Georg Friedrich Händel: dílo mladého vídeňského sochaře Hanse Rathauského (Rathausky; 1858–1912) z let 1883–1884 – viz členský cirkulář ze dne 9. března 2012; 2. Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791); 3. Ludwig van Beethoven (1770–1827); 4. Johann Sebastian Bach (1685–1750); 5. Christoph Willibald Gluck (1714–1787); 6. Franz Joseph Haydn (1732–1809); 7. Franz Peter Schubert (1797–1828); 8. Carl Maria von Weber (1786–1826); 9. Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847); 10. Robert Schumann (1810–1856); 11. Giovanni Pierluigi da Palestrina (kol.1525–1594); 12. Orlando di Lasso (1530/32–1594); 13. Josquin des Prez (kol.1440/55–1521); 14. Tomás Luis de Victoria (kol.1548–1611); 15. Luigi Cherubini (1760–1842); 16. Daniel-François-Esprit Auber (1782–1871). – Výbor ČHäS s potěšením děkuje generálnímu řediteli České filharmonie, panu MgA. Davidu Marečkovi, Ph.D., za laskavé povolení výstupu na budovu Rudolfina a panu ing. arch. Lukáši Duchkovi, manažerovi projektu rekonstrukce Rudolfina, za profesionálně vstřícný postoj k organizaci akce. Srov. s náplní XIX. semináře ČHäS (23. a 25. listopadu 2016), jehož součástí byl výstup účastníků k sochám hudebníků na Rudolfinu.

Karel [Karl Heinrich] Marx (1818–1883), německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, a jeho přítel a spolupracovník Bedřich [Friedrich] Engels (1820–1895), německý politický filosof a ekonom. Společně vytvořili vlastní materialistické pojetí dějin. Jejich filosofický a politický vliv ve světě nemá v historii obdoby. Dobové portréty.

Ačkoliv se Karel [Karl Heinrich] Marx (1818–1883) a Bedřich [Friedrich] Engels (pseud. Oswald; 1820–1895) zásadním způsobem zabývali různými oblastmi lidské činnosti a myšlení, zůstávají jejich názory na hudbu značně neúplné, neboť se k tomuto tématu nedochovala žádná samostatná práce z jejich pera. Vycházet můžeme pouze ze stručných zmínek rozptýlených v jejich spisech či korespondenci. – Blíže měl k hudbě jednoznačně Engels. Za svého pobytu v Brémách (1838–1841) zpíval coby sborista v tamní Pěvecké akademii (Sing-Academie) a dokonce se, velmi amatérsky, pokoušel o kompozici. Dne 18. února 1841 sděluje dopisem své sestře Marii (provd. Blanková; 1824–1901): „…Pozítří provedeme Mendelssohnova ‘Pavla’ (‘Paulus’), nejlepší oratorium, jež bylo napsáno po Händelově smrti…“ Ještě rok před koncem svého života navštívil Engels provedení Händelova “Mesiáše” v rámci Händelova festivalu v londýnském Křišťálovém paláci. – Karel Marx se při jedné debatě v dubnu 1854, kdy už žil v Londýně, vyjádřil jako Němec s pocitem hrdosti k tomu, čeho dosáhli Beethoven, Mozart, Händel a Haydn; hudebnost označil za vynikající ukázku potenciálního bohatství lidské citlivosti. Marxova dcera Jenny Caroline (provd. Longuetová; 1844–1883) plně sdílela nadšení svého otce pro klasickou hudbu. Spolu s ním shledávala Händelova hudební díla „vysloveně revolučními“ („ausgesprochen revolutionär“). Jako prvního mezi svými oblíbenými skladateli jmenuje Jenny Caroline – Händela.

Dne 25. května 2018 vstoupilo v platnost tzv. GDPR (General Data Protection Regulation), tj. nařízení Evropské unie k ochraně osobních údajů. Pro ČHäS jsou naprosto nezbytné některé osobní údaje jejích členů – bez nich by jednoduše nemohla fungovat. Uchovává je v klasické (papírové) podobě v Knize členů a rovněž v podobě elektronické. U všech členů se konkrétně jedná o event. akademický titul, křestní jméno, příjmení, datum narození a poštovní adresu; u části členů ještě o telefonní spojení a e-mailovou adresu. Tyto údaje slouží a vždy sloužily pouze po vnitřní potřebu Společnosti. Pokud proti dosavadnímu způsobu správy osobních dat v ČHäS nemáte výhrady, nemusíte podnikat vůbec nic. V opačném případě se, prosím, obraťte na předsedu Společnosti, který se nastalou situaci pokusí vyřešit. Věřím však, že zachováte chladnou hlavu a nenecháte si znepříjeňovat život těmi, kdo vesele vytvářejí – za nemalý peníz z kapes daňových poplatníků – takové právní normy, nad nimiž zůstává rozum stát. Ve výše uvedeném duchu byli dne 25. května 2018 osloveni elektronicky členové ČHäS disponující e-mailovou adresou.

Velká část členů doposud neuhradila členský příspěvek ČHäS za rok 2018! Úhradu příspěvku lze pohodlně provést přes internetové bankovnictví. Z důvodu identifikace platby je nutné příslušné údaje předem nahlásit předsedovi ČHäS (telefon: 266712203, 737189747; e-mail: “info@haendel.cz”). Číslo bankovního účtu ČHäS, vedeného u Československé obchodní banky: 479049323/0300.

V Praze dne 14. září 2018. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.