CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2024
 8. března
2023
 10. března
 24. června
 19. září
 18. prosince
2022
 7. března
 20. června
 28. září
 6. prosince
2021
 12. března
 16. června
 25. září
 9. prosince
2020
 2. března
 22. června
 22. září
 4. prosince
2019
 7. března
 21. června
 12. září
 9. prosince
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)

Vážení přátelé,

Adri(a)en Carpentiers (Carpentière, Charpentière; kol.1713-1778): sochař Louis François Roubiliac (1702-1762). Olejomalba na plátně z roku 1762. 125,7 × 100,3 cm. Národní portrétní galerie, Londýn, Anglie. Inv.č.: NPG 303 (1870). - Roubiliac je na obraze znázorněn, jak soustředěně modeluje postavu Williama Shakespeara (1564-1616).

v příloze zasíláme pozvánku na XII. seminář České Händelovy společnosti, který proběhne ve středu dne 7. listopadu 2012 od 18.00 hodin v učebně č. 19 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C"). Název semináře zní: "Louis François Roubiliac (1702-1762) - 'osobní sochař' Georga Friedricha Händela". Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Seminář se koná u příležitosti letošního 250. výročí Roubiliacova úmrtí. Vstup pro všechny zájemce zdarma. - K L. F. Roubiliacovi, řadícímu se mezi nejznamenitější sochaře, kteří kdy pracovali na britských ostrovech, a jeho rozličným ztvárněním Händelovy podoby viz blíže členský cirkulář ze dne 9. března 2012.

Interiér synagogy v Kolíně. Svatyně, zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před rokem 1800, byla postavena v letech 1642-1696 na místě své předchůdkyně. Kolínská židovská obec patřila k nejvýznamnějším v Čechách.

Dne 23. září 2012 od 16.00 hodin spolupořádá ČHäS Třináctý vzpomínkový koncert v kolínské synagoze. Za řízení Vítězslava Podrazila, tajemníka našeho zájmového sdružení, vystoupí Orchestr Atlantis, Petr Nouzovský (violoncello), Markéta Dvořáková (mezzosoprán) a Petr Matuszek (baryton). Zazní skladby Giacoba Baseviho Cervetta (Giacobo Basevi Cervetto; kol.1682-1783), Georga Friedricha Händela, Viléma Tauského (1910-2004) a Karla Janovického (nar. 1930); Janovického skladba (Čtyři písně na Wordsworthovu poezii v překladu Zdeňka Hrona pro baryton a smyčcový orchestr) bude uvedena ve světové premiéře. Pro členy ČHäS je vstup na koncert volný: tito v pokladně pouze nahlásí své členství (členské průkazky nebudou vyžadovány). Město Kolín je důležitým železničním uzlem s četnými spoji ze všech směrů. - Synagoga v Kolíně, "ukrytá" za frontou domů v ulici Na Hradbách nedaleko chrámu sv. Bartoloměje, hlavní městské dominanty, byla postavena v letech 1642-1696 na místě své předchůdkyně. Kolínská židovská obec patřila k nejvýznamnějším v Čechách.

Národní knihovna České republiky: logotyp (logo) projektu "WebArchiv".
V rámci svého projektu WebArchiv ("www.webarchiv.cz") vybrala Národní knihovna České republiky webové stránky ČHäS ("www.haendel.cz"), aktivované dne 24. května 2001, pro zařazení do reprezentativního vzorku českého Webu s cílem jejich dlouhodobého uchování pro budoucí historické a výzkumné účely. Příslušný dokument ("Smlouva o poskytování elektronických online zdrojů" mezi Národní knihovnou České republiky a ČHäS) byl podepsán dne 3. srpna 2012, přičemž nejbližší archivace webových stránek ČHäS proběhne v září 2012. Díky vstupu do jmenovaného projektu budou tyto stránky mj. zahrnuty do výběrového archívu českých webových zdrojů významných státních i soukromých institucí s potenciální historickou, kulturní, výzkumnou nebo jinou informační hodnotou; obsah stránek bude jednou ročně archivován a zůstane uchován, i pokud bude jejich činnost ukončena; záznam o stránkách se stane součástí katalogu Národní knihovny České republiky a České národní bibliografie. Logo projektu je umístěno vždy na konci "hnědých" nabídkových menu v české i anglické verzi webových stránek ČHäS. V dané souvislosti vzdáváme upřímný dík našemu webmasterovi RNDr. Janu Kučerovi, CSc., který o webové stránky ČHäS pečuje, bezplatně a obětavě, již od samého počátku: byl jejich faktickým iniciátorem.

Přední strana krabičky ke kompaktnímu disku "Triumph, ihr Christen seid erfreut" ("Zvítězili jsme, křesťané, radujte se"). Disk obsahuje duchovní kantáty Friedricha Wilhelma Zachowa (1663-1712) a Georga Friedricha Händela [?]. Cpo (classic production osnabrück, SRN), 2011.

Německý vokálně-instrumentální soubor Cantus Thuringia & Capella uskutečnil pro společnost "cpo" (classic production osnabrück; Georgsmarienhütte, SRN) ojedinělý, nanejvýš chvályhodný nahrávací projekt: pod názvem Triumph, ihr Christen seid erfreut ("Zvítězili jsme, křesťané, radujte se") zaznamenal na kompaktní disk, vydaný v roce 2011 pod číslem 777 643-2, duchovní kantáty hallského skladatele a varhaníka Friedricha Wilhelma Zachowa (1663-1712; letos si připomínáme 300. výročí jeho úmrtí) a jeho nejslavnějšího žáka, Georga Friedricha Händela, od něhož na disku figurují dvě kantáty - "Ach Herr, mich armen Sünder" ("Ach Pane, mne ubohého hříšníka") a "Triumph, ihr Christen seid erfreut"; od Zachowa pocházejí kantáty "Ich bin die Auferstehung und das Leben" ("Já jsem vzkříšení a život") a "Bei Gott ist mein Heil, meine Ehre" ("U Boha je má spása, má čest"). Jmenovaný soubor, založený v roce 1999 a hrající na dobové nástroje, řídí Bernhard Klapprott. - K Händelovu jménu se v textech doprovázejících nahrávku vztahuje (důležitá!) poznámka, že jeho autorství není zaručeno (HWV deest). Skladatel se, ještě jako dítě, začal v Halle u Zachowa učit svému "řemeslu" patrně někdy v letech 1693-1694; z rodného města odešel natrvalo, a tím i z dosahu svého učitele, na jaře roku 1703. Obě nahrané "Händelovy" kantáty jsou důsledně koncipovány v "archaickém" stylu Zachowově, avšak při pozorném poslechu rozeznáme zárodky některých mistrových kompozičních postupů, jakož i podobnosti s konkrétními místy v jeho pozdějších dílech. Navíc se hudební jazyk dotyčných kantát shoduje s tím, jak Händelovy prvotní umělecké začátky popisuje jeho přítel Johann Mattheson (1681-1764). Přijmeme-li úvahu o Händelově autorství jako opodstatněnou, zařadíme ony kantáty z hlediska tvůrčí vyzrálosti nejspíše až na samý konec jeho hallského období. Pravděpodobně bychom tak před sebou měli zvukový nosič obsahující (zatím?) nejstarší "vzorky" skladatelovy hudby. - Za laskavé upozornění na tento objevný titul děkujeme našemu řádnému členu Danielu Pintovi. [Obdobné tipy uvítáme s povděkem také od ostatních členů ČHäS.]

Sopranistka Ema Destinnová (1878-1930; vlastním jménem Emilie Věnceslava Pavlína Kittlová).

Hudba Georga Friedricha Händela nezůstala neznáma, poněkud překvapivě (!), ani Emě Destinnové (1878-1930; vlastním jménem Emilie Věnceslava Pavlína Kittlová). Legendární sopranistka ji veřejně zpívala nejméně při jedné příležitosti, patrně v roce 1904: na duchovním koncertě v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze - Karlíně. Marie Bajerová (1902-1993) cituje na straně 44 ve své drobné monografii "O Emě Destinnové", vydané v Praze roku 1979, nadšené osobní svědectví altistky Olgy Borové-Valouškové (1886-1975) obsažené v jejím listě paní Ele Baťkové z roku 1966: "… S kůru chrámu [sv. Cyrila a Metoděje v Praze - Karlíně] tehdy zazněl kouzelný hlas a kouzelné umění Emy Destinnové. Nezapomenutelným, nesmírným dojmem na mne zapůsobilo Händlovo Largo z opery Xerxes: Ombra mai fu. Poslední fráze árie se nebesky vznese na dvoučárkované c, jež mistrovsky úchvatným pp nasadila, crescendovala do f a opět ztišovala do zázračného pp. Nikdy v životě jsem takový zázrak již neslyšela. Dojem z tohoto zážitku nesu stále jako jeden z nejcennějších a nejkrásnějších svého života…"

Do internetové verze časopisu "Duha. Informace o knihách a knihovnách z Moravy", vydávaného Moravskou zemskou knihovnou v Brně, byl zařazen článek její pracovnice Evy Richtrové (Oddělení rukopisů a starých tisků) s názvem "Rukopisy libret ze zámecké knihovny Jindřicha Viléma Haugwitze (1770-1842) v Náměšti nad Oslavou ve fondu Moravské zemské knihovny". Článek je umístěn v čísle 1/2011 (ročník 25), v rubrice "Z činnosti MZK", na adrese "http://duha.mzk.cz"; v nabídce jej nalezneme pomocí příkazu "Archiv". - V Moravské zemské knihovně (fond MZK03 - Rukopisy a staré tisky) schraňují 113 rukopisných libret ze zámku v Náměšti nad Oslavou představujících soudobé opisy (duplicitní exempláře) souboru libret, jenž se spolu s náměšťskou hudební sbírkou roku 1950 dostal do hudebního oddělení Moravského muzea (současného Moravského zemského muzea) v Brně, kde je uložen dodnes. Duplicitní exempláře byly v roce 1982 zaslány do tehdejší Státní vědecké knihovny v Brně (předchůdkyně nynější Moravské zemské knihovny); koncem roku 2010 proběhla jejich katalogizace. Vzhledem k pověstnému zájmu Jindřicha Viléma Haugwitze o tvorbu G. F. Händela převažují libreta k jeho dílům.

Zdeněk Kazlepka (nar. 1962): "Ostrov italského vkusu. Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století". Moravská galerie v Brně a nakladatelství Barrister & Principal (Brno), Brno 2011. Přední strana obálky. Autor grafické úpravy: Filip Skalák (nar. 1972).

S potěšením doporučujeme členům ČHäS ojedinělou publikaci historika umění Zdeňka Kazlepky (nar. 1962) "Ostrov italského vkusu. Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století". Vydaly ji v roce 2011, v nákladu 300 výtisků, Moravská galerie v Brně (ISBN 978-80-7027-246-6) a nakladatelství Barrister & Principal, Brno (ISBN 978-80-87474-51-8). Obsáhlá kniha (252 stran), vybavená mnoha ilustracemi, s příkladnou erudicí pojednává o osobnosti a uměleckém mecenátu Antonia Rambalda hraběte z Collalta a San Salvatore (1681-1740), dvořana a diplomata císaře Karla VI. (1685-1740; vládl 1711-1740). Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se tam ujal správy rodinného majetku, zahrnujícího panství Brtnice, Černá a statek Rudolec. - Srov. mj. s členským cirkulářem ze dne 11. prosince 2002.

"Mitteilungen des Freundes- und Förderkreises des Händel-Hauses zu Halle" ("Zpravodaj Kruhu přátel a podporovatelů Händelova domu v Halle"). Číslo 1/2011. Přední strana obálky.

Po tříleté odmlce, způsobené provozními důvody, se Kruhu přátel a podporovatelů Händelova domu v Halle (Freundes- und Förderkreis des Händel-Hauses zu Halle) podařilo znovu uvést do života "Zpravodaj Händelova domu" ("Händel-Hausmitteilungen"), vydávaný v letech 1991-2008. Spolu s odlišnou grafickou úpravou obnovený časopis obdržel i jiný název: Mitteilungen des Freundes- und Förderkreises des Händel-Hauses zu Halle ("Zpravodaj Kruhu přátel a podporovatelů Händelova domu v Halle"). Stejně jako jeho předchůdce informuje nejen o dění v rodném domě Georga Friedricha Händela v Halle nad Sálou, ale prostřednictvím fundovaných příspěvků předních odborníků se v rámci daného oboru zaměřuje rovněž na širší námětové spektrum. Jedná se o bohatě ilustrovaný sešit formátu A5, vycházet by měl dvakrát až třikrát ročně; zatím vyšla čísla 1/2011 a 1/2012. Zájemci o odběr jednotlivých výtisků se mohou obrátit přímo na vydavatele: Freundes- und Förderkreis des Händel-Hauses zu Halle e.V., c/o Händel-Haus, Große Nikolaistraße 5, D-06108 Halle an der Saale, Germany; freundeskreis@haendelhaus.de.

Velká část členů neuhradila doposud členský příspěvek ČHäS za rok 2012! Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2012. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek za rok 2012 dosud nezaplatili, aby své opomenutí co nejdříve napravili. Z úsporných důvodů nebudeme prozatím rozesílat písemné upomínky. Konkrétní dlužníci poznají svůj letošní nedoplatek tak, že tučně napsaný výraz "členský příspěvek ČHäS" v prvním řádku tohoto odstavce bude zvýrazněn žlutou barvou.

V Praze dne 12. září 2012. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.