CZECH  ENGLISH Česká Händelova společnost / The Czech Handel Society
Hlavní menu

Cirkuláře
 Výběr

2019
 7. března
 21. června
 12. září
2018
 7. března
 22. června
 14. září
 7. prosince
2017
 7. března
 20. června
 14. září
 8. prosince
2016
 7. března
 22. června
 12. září
 8. prosince
2015
 7. března
 24. června
 10. září
 7. prosince
2014
 7. března
 19. června
 19. září
 6. prosince
2013
 8. března
 19. června
 25. září
 6. prosince
2012
 9. března
 15. června
 12. září
 8. prosince
2011
 4. března
 15. července
 21. září
 9. prosince
2010
 10. března
 22. června
 23. září
 10. prosince
2009
 10. března
 24. června
 22. září
 10. prosince
2008
 4. dubna
 25. června
 26. září
 10. prosince
2007
 14. března
 27. června
 12. září
 6. prosince
2006
 23. března
 21. června
 21. září
 7. prosince
2005
 21. března
 8. června
 21. září
 8. prosince
2004
 16. března
 22. června
 20. září
 9. prosince
2003
 20. března
 25. června
 26. září
 11. prosince
2002
 8. března
 23. května
 22. července
 11. prosince
2001
 16. února
 20. června
 11. prosince
2000
 31. března
 22. června
 12. prosince
1999
 18. února
 27. května
 22. července
 20. října
 13. prosince
1998
 19. ledna
 30. března
 14. května
 16. července
 6. října
 9. prosince
 Výroční zpráva
1997
 14. srpna
 Výroční zpráva
 
WebArchiv - archiv českého webu

Všem členům České Händelovy společnosti, z.s. (ČHäS)

Vážení přátelé,

XXIV. seminář České Händelovy společnosti. Praha, 24. dubna 2019. Pavel Polka, předseda Společnosti, přednáší na téma “Total eclipse. Poslední léta Georga Friedricha Händela”. Seminář se konal v souvislosti s 260. výročím skladatelova úmrtí. Foto Josef Průcha, zakládající člen Společnosti.

za rekordně nízké účasti šesti osob (z toho pěti členů ČHäS) proběhl dne 24. dubna 2019 od 18.00 hodin v učebně č. 16 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní v Praze 7 – Holešovicích, Jablonského 3/333, XXIV. seminář České Händelovy společnosti; název: “Total eclipse. Poslední léta Georga Friedricha Händela”. Přednášel Pavel Polka, předseda ČHäS. Seminář, trvající dvě a půl hodiny, byl koncipován poněkud netradičně, s důrazem na vzájemnou komunikaci přednášejícího a posluchačů. Díky tomu dospěli přítomní k souhlasnému názoru na diagnózu Händelovy oční choroby, jejíž počátek skladatel zaznamenal vlastní rukou do autografu oratoria “Jephtha”: s tímto proslulým zápisem před očima a po zvážení všech relevantních argumentů se účastníci semináře přiklonili k hypotéze, že prvotní oční chorobou Georga Friedricha Händela byl zelený zákal (glaukom), k němuž se teprve druhotně mohl připojit zákal šedý. Značná pozornost byla věnována také příčině Händelova úmrtí. Rozhodně byla vyloučena mrtvice: jako nejpravděpodobnější příčinou se zdá být otok v trávicím ústrojí. V průběhu semináře, i přes minimální účast velmi zdařilého, zazněly reprodukovaně příznačné ukázky z mistrových oratorií “Triumf Času a Pravdy”, HWV 71, “Jephtha”, HWV 70, a “Samson”, HWV 57.

Mezinárodní Händelův festival v Göttingenu 2019. Záběr z inscenace Händelovy opery “Vincer se stesso è la maggior vittoria – Rodrigo” (“Přemoci sám sebe je největším vítězstvím – Roderich”). Premiéra dne 17. května 2019 v göttingenském Německém divadle. Zleva: Russell Harcourt, kontratenor (Evanco), Fflur Wyn, soprán (Esilena), Jorge Navarro Colorado, tenor (Giuliano). Foto Alciro Theodoro da Silva.

Letošního Mezinárodního Händelova festivalu v Göttingenu se za ČHäS zúčastnili, 18. – 21. května (odjezd z Prahy dne 17. května), s použitím osobního automobilu ČHäS, předseda a technický ředitel. Festival probíhal, od 17. do 26. května, pod jednotícím názvem “Magische Saiten” (“Magické struny”). Hlavním dílem byla tentokrát skladatelova opera “Vincer se stesso è la maggior vittoria – Rodrigo” (“Přemoci sám sebe je největším vítězstvím – Roderich”), inscenovaná celkem šestkrát (!) v Německém divadle. Britský operní a divadelní režisér Walter Sutcliffe (nar. 1976), současný intendant Severoirské opery v Belfastu (v roce 2009 režíroval v New Yorku [Dicapo Opera] americkou scénickou premiéru “Šárky”, první opery Leoše Janáčka), svým ztvárněním “Rodriga” přesvědčivě ukázal, jaký směr režijní práce je mu blízký, a to i v oblasti barokní opery, určované tolika pravidly. Naznačené dilema vyřešil jednoduše: zásady stylového uvádění historického díla prostě ignoroval a systematicky postupoval dle svých vlastních úvah a představ. Z Händelova “Rodriga” tak vypreparoval obraz dekadentní společnosti hovící si uprostřed chátrajícího palácového sálu ztrativšího svůj někdejší okázalý lesk. Barokní opery znalému divákovi tudíž nezbylo nic jiného, nežli zavřít oči a vnímat “Rodriga” – jeho šest celkově vyrovnaných sólistů – přes takovýto “filtr”. Stejně vděčný byl i poslech Göttingenského festivalového orchestru bravurně řízeného neúnavným Laurencem Cummingsem (nar. 1968), uměleckým vedoucím festivalu.

Händelův festival v Halle nad Sálou 2019. Záběr z inscenace Händelovy opery “Julius Cäsar in Ägypten” (“Julius Caesar v Egyptě”). Premiéra dne 31. května 2019 v hallské opeře. Zleva: sboristky (v černých úborech), Robert Sellier, tenor (Curio: v šedém obleku, otočen zády směrem do hlediště), Benjamin Schrade, mluvená role (Sextus: chlapec se síťkou na motýly), Grga Peroš, baryton (Julius Caesar), Svitlana Slyvia, mezzosoprán (Kornélie). Foto Anna Kolata, Halle nad Sálou.

Na mezinárodním Händelově festivalu v Halle nad Sálou (motto: “Empfindsam, heroisch, erhaben – Händels Frauen” = “Citlivě, hrdinně, vznešeně – Händelovy ženy”) zastupoval ČHäS, 31. května. – 3. června 2019, pouze předseda. Festival trval od 31. května do 16. června. Z inscenovaných Händelových titulů navštívil výše jmenovaný (2. června) provedení opery “Julius Cäsar in Ägypten” (“Julius Caesar v Egyptě”) v hallské opeře (režie: Peter Konwitschny [nar. 1945]; hudební řízení: Michael Hofstetter [nar. 1961]). – „Händel je dialektický a není třeba jej aktualizovat, neboť je prostě aktuální,“ vyjádřil se, v jednom rozhovoru pro hallské operní noviny, režisér Konwitschny, nesmazatelně zapsaný do dějin hudebního divadla (i do paměti šokovaných diváků) svými krajně neortodoxními hallskými inscenacemi Händelových oper v 80. letech minulého století. Pokud svůj výše citovaný výrok myslel vážně, pak lze jen těžko pochopit, proč Händelova “Caesara” “dialekticky” zaktualizovat takovým způsobem, že i zkušení znalci měli mnohokrát problém dílo vůbec poznat. Pan Konwitschny zřejmě není s to překročit svůj vlastní stín a z hlediska uchopení (pochopení) opery, zpívané v překladu do němčiny s transpozicemi hlasů pěveckých sólistů, překonal sám sebe. Göttingenský “Rodrigo” (popsaný v předchozím odstavci) se tak ve srovnání s hallským “Caesarem” jeví jako slabý “odvar”. V hallském případě byla “aktualizována” také samotná hudební struktura díla – např. tklivý duet Kornélie a Sexta uzavírající I. dějství se překvapivě ocitl na samém konci opery, tedy až po závěrečném sboru; Sexta přitom hrál malý chlapec (mluvená role), zatímco jeho hudební part převzala trikově ztvárněná uťatá hlava Pompeia, Sextova otce a Kornéliina chotě… Sečteno a podtrženo: letošní hallský “Caesar” dokládá snad ve všech složkách, jak inscenace Händelových oper nemají vypadat!

Přední strana krabičky ke dvěma kompaktním diskům s první českou kompletní nahrávkou oratoria Georga Friedricha Händela “Messiah” (“Mesiáš”), kterou dne 26. dubna 2019 vydala belgická společnost “Accent Records”; katalogové číslo: ACC24354. Použity záznamy veřejného provedení díla v pražském Rudolfinu dne 27. března a 3. dubna 2018 zahraničními pěveckými sólisty, sborem Collegium Vocale 1704 a orchestrem Collegium 1704; dirigent: Václav Luks.

Za mimořádného zájmu hudební veřejnosti byla dne 26. dubna 2019, pod belgickým labelem “Accent Records”, vydána první česká kompletní nahrávka Händelova oratoria “Messiah” (“Mesiáš”) – 2 CD; katalogové číslo ACC24354. Nadšeně přijatý výsledný zvukový snímek vznikl s použitím záznamů veřejných provedení oratoria v pražském Rudolfinu dne 27. března a 3. dubna 2018, kdy za procítěného, přitom hudebně nanejvýš ústrojného řízení Václava Lukse, řádného člena ČHäS, vystoupili mladí zahraniční sólisté Giulia Semenzato (soprán – Itálie), Benno Schachtner (kontratenor – Německo), Krystian Adam (tenor – Polsko) a Krešimir Stražanac (bas – Chorvatsko), dále sbor Collegium Vocale 1704 a orchestr Collegium 1704. Nejsnadnějším způsobem lze nahrávku, jež se – přes velmi tvrdou mezinárodní konkurenci – zařadila k aktuálně nejosobitějším a tím současně k nejpozoruhodnějším počinům v oblasti interpretace Händelova “Mesiáše”, zakoupit v e-shopu na adrese “www.collegium1704.com” (550 Kč).

Hans Rathausky (1858–1912): Georg Friedrich Händel (1685–1759). Detail sochy na balustrádě hlavní římsy pražského Rudolfina. Pískovec, 1883–1884. Foto Martiny Růžičkové ze dne 30. března 2019.

Jelikož fotografie soch hudebních skladatelů rozmístěných na balustrádě hlavní římsy pražského Rudolfina pořízené dne 18. června 2018 pro jubilejní publikaci ČHäS 1990–2020 (viz členský cirkulář ze dne 14. září 2018) byly – s ohledem na nevhodné osvětlení či úhel záběru – v mnoha případech stěží použitelné, vystoupila nahoru na Rudolfinum v sobotu dne 30. března 2019, za nádherného, úplně jasného počasí, další pracovní skupina, tentokrát ve složení předseda, paní Martina Růžičková a pan Libor Hofman: jejím úkolem bylo pořízení nových snímků předmětných soch, jmenovitě (1) Ludwiga van Beethovena, (2) Johanna Sebastiana Bacha, (3) Christopha Willibalda Glucka, (4) Franze Josepha Haydna, (5) Franze Petera Schuberta, (6) Carla Marii von Webera, (7) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, (8) Roberta Schumanna a (9) Tomáse Luise de Victoria. Výše jmenovaní setrvali na Rudolfinu od 10.20 do 10.50 hodin. Předtím, o 10. hodině, zašli do sousedního Uměleckoprůmyslového muzea a tam z výšky jednoho okna vyfotografovali sochy č. 3, 5, 6, 7 a 8 (v dané souvislosti náleží vřelý dík ředitelce muzea, paní PhDr. Heleně Koenigsmarkové). Dopolední sluneční světlo se ukázalo jako velmi prospěšné, ba přímo nezbytné. Do jubilejní publikace bylo nakonec zařazeno šest snímků paní Růžičkové (sochy č. 3, 4, 5, 6, 7 a 8) a tři snímky pana Hofmana (sochy č. 1, 2 a 9; sochy č. 1 a 2 bylo nutné vyfotografovat přiblížením zezdola, tj. z náměstí Jana Palacha). Všechny sochy hudebních skladatelů hledí z balustrády Rudolfina směrem ven do prostoru: jejich fotografování je tak z převážné části mimořádně náročné; snímky zepředu jsou možné jen výjimečně.

? Ferdinand Georg Waldmüller (1793–1865): Ludwig van Beethoven (1770–1827). Olejomalba na plátně z roku 1823. 84,0 × 75,0 cm. Uměleckohistorické muzeum – Sbírka historických hudebních nástrojů, Vídeň (Neue Burg), Rakousko. Inv.č.: SAM 1000. – Jedná se patrně o první (nedokončenou) verzi portrétu. [Druhou (dokončenou) verzi získal Gottfried Christoph Härtel (1763–1827), jeden ze společníků lipského hudebního nakladatelství “Breitkopf & Härtel”. Obraz byl zničen v Lipsku při požáru v budově nakladatelství během leteckého útoku na město za II. světové války. Beethoven seděl malíři pouze jednou modelem, a sice pro první verzi olejomalby.]

Pročítáme-li rozsáhlou knihu vídeňského historika, univerzitního profesora Viktora Bibla (Bibl; 1870–1947) Orlík, syn Napoleonův. Román života (vyd. Fr. Borový, Praha 1933), zaujme nás tento text na straně 152 (kapitola “Vídeňský kongres”): „Nechyběly ani velké podniky hudební, jež měly potvrdit pověst Vídně jako města hudby. Pro mistra Beethovena nadešly dnové slávy. Bylo mu dopřáno provésti 29. listopadu [1814] na koncertu, jenž se za přítomnosti dvora konal ve velkém redutním sále, kromě své symfonie A-Dur [č. 7, op. 92] ještě dvě příležitostné skladby: kantátu ‘Slavná chvíle’ [‘Der glorreiche Augenblick’, op. 136] a symfonii [správně: orchestrální skladbu] ‘Wellingtonovo vítězství’ [‘Wellingtons Sieg oder die Schlacht bei Vittoria’, op. 91]… Společnost přátel hudby, jež se krátce před tím ustavila, provedla na [zimní] jízdárně Händlovo oratorium ‘Samson’, při kterém účinkovalo 700 hudebníků. Sólové úlohy zpívali choť bankéře Růžena šl. Geymüllerová, slečna von Wertheimstein [Sophie von Wertheimstein, † 1877], profesor Sonnleithner [Josef Sonnleithner; 1766–1835] a Soini.“ Podrobný popis tohoto händelovského koncertu, konaného dne 16. října 1814, nalezneme ve “Vlastním životopisu Václava Jana Tomáška” přeloženém a uspořádaném Zdeňkem Němcem (1914–1945), vydaném roku 1941 (1942?) nakladatelstvím Topičova edice v Praze (str. 139–142). Tomášek (1774–1850), vyhlášený pražský skladatel, kritik a hudební pedagog, se koncertu, přičiněním Jana Nepomuka Rudolfa hraběte Chotka z Chotkova a Vojnína (1748–1824) – viz členské cirkuláře ze dne 24. června 2015 a 7. prosince 2015 – osobně zúčastnil, takže jeho fundovaný popis, doplněný o zcela moderní názory na Händelovu hudbu, máme tak říkajíc “z první ruky”.
Dne 10. dubna 2019 přibyly do sbírky ČHäS další poštovní známky: tři samostatné exempláře vydané Německou říší (Deutsches Reich) dne 21. června 1935 k výročím narození hudebních skladatelů Heinricha Schütze (1585–1672; 6 feniků), Johanna Sebastiana Bacha (1685–1672; 12 feniků) a Georga Friedricha Händela (1685–1759; 25 feniků). Autor výtvarného návrhu všech tří známek: Ferdinand Spiegel (1879–1950), německý grafik a ilustrátor, preferovaný národními socialisty včetně Adolfa Hitlera (1889–1945). Michel-Katalog (Mi.-Nr.): 573, 574, 575. K výročím narození stejných skladatelů se o padesát let později vztahuje trojblok Německé demokratické republiky vydaný, v nákladu 2.100.000 kusů, dne 19. března 1985 v hodnotách 10 feniků (J. S. Bach), 20 feniků (G. F. Händel) a 85 feniků (H. Schütz); Mi.-Nr.: 2931–2933. Výtvarný návrh zhotovil Manfred Gottschall (1937–2015), německý grafik-návrhář.

(nahoře) Poštovní známky vydané Německou říší (Deutsches Reich) dne 21. června 1935 k výročím narození hudebních skladatelů Heinricha Schütze (1585–1672), Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) a Georga Friedricha Händela (1685–1759). Autorem výtvarného návrhu všech tří známek je Ferdinand Spiegel (1879–1950), německý grafik a ilustrátor. Sbírky České Händelovy společnosti.

(vpravo) Trojblok poštovních známek Německé demokratické republiky vydaný, v nákladu 2.100.000 kusů, dne 19. března 1985 k výročím narození hudebních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750), Georga Friedricha Händela (1685–1759) a Heinricha Schütze (1585–1672). Výtvarný návrh zhotovil Manfred Gottschall (1937–2015), německý grafik-návrhář. Sbírky České Händelovy společnosti.

 
Velká část členů doposud neuhradila členský příspěvek ČHäS na rok 2019! Minimální výše ročního členského příspěvku zůstává přitom nadále víceméně symbolická: 100 Kč (tj. 8,33 Kč měsíčně)! Je-li členství platné od 1. ledna, hradí se členský příspěvek nejpozději do konce měsíce března dotyčného roku, letos tedy do 31. března 2019. Žádám proto všechny, kdo členský příspěvek na rok 2019 dosud nezaplatili, aby své (dozajista nechtěné) opomenutí co nejdříve napravili.
V Praze dne 21. června 2019. Pavel Polka, předseda ČHäS, v.r.