Sochař Petr Novák z Jaroměře
Podstatou módního výtvarného trendu, který se už po léta těší soustředěnému zájmu umělecké kritiky, je důsledná snaha po originalitě. Mnozí umělci se proto úporně pokoušejí na vlastní pěst trhnout těžkým kolem dějin umění, a to takovými výtvory, které se pokud možno nepodobají ničemu, co už někdy bylo vytvořeno. Protože je to úkol nadmíru obtížný a vynaložené úsilí takových tvůrců vesměs přichází nazmar (kolo se pohybuje dál svým pomalým tempem), většina z nich se obrací se svojí ctižádostí alespoň k průměrnému publiku, které se snaží něčím šokovat.
Petr Novák se o nic podobného nepokouší. Jako znalec historie umění si totiž uvědomuje, že její vývoj spočívá naopak v evoluční kontinuitě, v plynulé návaznosti současného na minulé. Dobře ví, že snad každý velký sochař v historii navazoval na podněty starších vzorů, aniž by tím jeho dílo utrpělo na originalitě. Proto se ani on tradice nezříká, naopak se dá říci, že právě ona je jeho hlavním inspiračním pramenem.
Petr Novák se narodil a dodnes žije v Jaroměři, v kraji, kde působili tak věhlasní umělci jako Matyáš Bernard Braun (1684-1738), Josef Šíma (1891-1971), Otakar Španiel (1881-1955) či Josef Wagner (1901-1957). Z Novákových vzorů nejobdivovanějších nelze ovšem vynechat Jana Štursu (1880-1925), kterého i přes odstup několika generací ctí takřka jako svého přímého učitele. Mimo českou gotiku a baroko je druhým důležitým pólem jeho sochařské inspirace umění jihoevropského Středomoří, od umění starých Řeků a Římanů až po velké italské sochaře renesanční a barokní.
|
Petr Novák s modelem pomníku Jana Černčického z Kácova (+ 1529?). Bronzový odlitek pomníku stojí od roku 2001 na náměstí v Novém Městě nad Metují. |
S kamenem si rozumí nejlépe, dovede mu naslouchat a svoji původní představu v průběhu práce vždy podle tohoto vnitřního dialogu koriguje. Proto se také stále častěji přiklání k metodě "taille directe", tedy k přímému tesání do materiálu bez přesného hlavního modelu, ale pouze podle orientační plastické skici a studií. Právě díky této bezprostřední intuici, kterou ovšem umožňuje jen výtvarně řemeslná virtuozita, se sochař postupně oprošťuje od vžitých praktik akademického školení, které jej někdy zaváděly do polohy mnohomluvné, ale málo životné popisnosti. S potěšením lze pozorovat, že Novákův realismus stále více získává na vnitřní výrazové jadrnosti, ať už v poloze štursovsky lyrické ("Amfora"), zemitě monumentální ("Česká madona") či dokonce bourdellovsky dynamické ("Bouře").
Petr Novák se narodil 4. května 1957 v Jaroměři. Studoval na střední průmyslové škole kamenické v Hořicích v Podkrkonoší a na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Stanislava Hanzíka. Zúčastnil se mj. mramorářských sympozií v Králíkách v Čechách (1991) a v Adnetu u Solnohradu v Rakousku (1992). V roce 1996 zvítězil v soutěži na sochu klusajícího koně v životní velikosti, která je umístěna v soukromé zahradě v Praze. Od té doby se koně stali jeho nejoblíbenější inspirací.
Kontakt:
akad. sochař Petr Novák
Klouzkov 306
551 01 Jaroměř
Tel.: 491813468