Rudolf Pečman

Kdy se narodili?

(Uvádíme chybné údaje o Händelovi, Bachovi a Telemannovi)

Jsem dlouholetým členem společnosti Georg-Friedrich-Händel-Gesellschaft v Halle nad Sálou (od roku 1965). K mým pětasedmdesátinám uveřejnil časopis "Händel-Hausmitteilungen" 2006, č. 1, s. 25-30, mou stať "Dettingen und Aachen. Georg Friedrich Händel und der Österreichische Erbfolgekrieg" ("Dettingen a Cáchy. Georg Friedrich Händel a válka o dědictví rakouské") a doprovodil ji i upřímnými slovy šéfredaktora Gerta Richtera k mému životnímu jubileu. Záhy po otištění studie jsem obdržel zásilku univ. prof. Dr. Petera Broscheho z Observatoře Hoher List v Daunu u Bonnu; tato hvězdárna k pozorování astronomických jevů je spravována ústavem Argelander-Institut für Astronomie při Rýnské univerzitě Friedricha Wilhelma v Bonnu. Kolega Brosche si se zájmem přečetl mou stať a hodnotí kladně, že v ní nalezl srovnávací kalendářní údaje, které přesně určují, kdy se uskutečnila bitva u Dettingenu nad Mohanem. Britské prameny uvádějí, že to bylo 16. června, francouzské a rakouské zdroje však píší, že bitva se uskutečnila 27. června 1743. Král Jiří II. tehdy zvítězil nad francouzskou armádou maršála Adriena-Maurice Noaillese. (Přiznám se, že dobovým vyobrazením pozic znepřátelených vojsk i příslušným popiskem obohatil můj článek šéfredaktor Richter.) Jak to vše souvisí s Händelem? Napsal totiž na oslavu anglických zbraní mj. své "Te Deum for the Victory of Dettingen" (HWV 283) a posléze oslavil Cášský mír (1748) slavnou "Hudbou k ohňostroji": "Music for the Royal Fireworks" (HWV 351, 1749).

Pan profesor Brosche mě upozornil, že dnes stále nepřesně uvádíme léta života Georga Friedricha Händela, ale i jeho geniálních souputníků Johanna Sebastiana Bacha a Georga Philippa Telemanna. Kupodivu to také souvisí s popiskem k "bitevnímu" obrázku střetnutí u Dettingenu. Jak je vůbec možné, že britské prameny se tolik liší v kalendářových údajích od zdrojů francouzských a rakouských?

"Gordický uzel" rozťal profesor Brosche. K dopisu přiložil své stati:

Wann sollte man Händels Geburtstag feiern? (Kdy bychom měli oslavovat Händelovy narozeniny?), in: Händel-Hausmitteilungen 2001, č. 1, s. 19;
Kein Frühlingskind (Žádné dítě jara: týká se J. S. Bacha), in: Frankfurter Allgemeine Zeitung, pondělí 21. března 2005, č. 67, s. 40;
Auch Telemann wird falsch gefeiert (Též Telemanna oslavujeme chybně), in: Mitteilungsblatt Nr. 13. Telemann-Gesellschaft e.V. (Internationale Vereinigung) 2001, s. 24-25.

Ve všech třech studiích dotýká se Peter Brosche otázky životních dat největších skladatelů pozdního baroka. Abychom úplně pochopili onen "zmatek" v datování, je nutné vyjít ze skutečnosti, že za života našich mistrů uznával protestantský svět (včetně Anglie) kalendář juliánský, zatímco katolíci přistoupili na zásady kalendáře gregoriánského.

Podnícen upozorněním profesora Petera Broscheho začal jsem si uvědomovat, že zatímco v otázce vztahu například gregoriánského kalendáře ke kalendáři pravoslavnému jsme vše již dávno vyřešili tím, že u osob narozených kupříkladu v Rusku uvádíme ve slovnících a encyklopediích dvojí data jejich života, přešli jsme u osob narozených v Evropě generálně na gregoriánskou orientaci, aniž jsme si uvědomili její odlišnost od juliánského zaměření, k němuž se přiklonily národy protestantské, tedy i Německo. Kdybychom však chtěli důsledně uvést v život Broscheho připomínky, museli bychom totálně přepracovat všechny slovníky, příručky a pod. To je ovšem dnes nemožné.

K pochopení problematiky uvádím nyní základní skutečnosti o obojím pojetí kalendáře, tedy juliánského a gregoriánského.

Juliánskou reformu kalendáře provedl Gaius Iulius Caesar na návrh řeckého astronoma a matematika Sósigena. Uvažme, že před reformou byl základním letopočtem sluneční rok s 365 dny. Každý čtvrtý rok byl přestupný (měl 366 dnů). Reformou se zrodil juliánský kalendář. Uvedl v soulad poznatky z chronologie. Tato pomocná věda historická, jak ji dnes chápeme, bádala o způsobech datování v historických pramenech a v okruhu hvězdářství se zabývala počítáním času. Chronologie usilovala o vyrovnání mezi tropickým rokem a synodickým měsícem na straně jedné a délkou kalendářního roku na straně druhé. Juliánská reforma převzala z dřívějšího kalendáře například počítání uvnitř měsíců (kalendy, mony, idy). Katolická církev uplatňovala od doby svých počátků kalendář juliánský. Rozšířil se v celé Evropě a v době kolonizačních výbojů i do zámoří (1582).
Uvedený rok 1582 je zároveň rokem, kdy římskokatolická církev nahradila juliánský kalendář novým kalendářem gregoriánským. Stalo se tak na příkaz papeže Řehoře XIII. Zrodil se tzv. gregoriánský kalendář.

Gregoriánský kalendář je dnes běžně používán. Vypustil deset dnů (od 5. do 14. října 1582). Tím byl odstraněn rozdíl mezi juliánským kalendářem a skutečným střídáním ročních období. Přestupným rokem zůstával jen ten rok příslušného století, který byl dělitelný číslem 400 (1600, 2000…). Průměrný rok v gregoriánském kalendáři trvá 365,2425 dne, tropický rok 365,2422 dne; odchylka tu činí pouze 26 sekund.
V německých zemích, ale i v Anglii a jinde, vznikalo protestantské hnutí rozmanité orientace. Protestantské země se odkláněly od katolicismu; byl podrobován ostré kritice nejen z hlediska náboženského, teologického, nýbrž i morálního. Bojovalo se proti "papeženství", a tak ony protestantské země nepřijaly gregoriánský kalendář, jehož patronem byl papež Řehoř XIII. (1502-1585), vlastním jménem Ugo Buoncompagni, profesor univerzity v Bologni; papežský úřad zastával od roku 1572 a ve výše uvedeném roce 1582 nařídil opravu juliánského kalendáře a zavedl kalendář nový, jenž byl po něm označován jako gregoriánský.
Protestantští Němci trvali na kalendáři juliánském a zachovávali jej zhruba až do roku 1700. Pak uznali, že přece jen znamená pokrok z hlediska vědy, a začali jej užívat. V Anglii ke gregoriánskému kalendáři přistoupili až roku 1752.
V časovém diapazónu 1582-1700 je nutno v protestantském Německu a v Anglii počítat s rozdílem 10 dnů, v Anglii v letech 1700-1752 již s rozdílem 11 dnů, přičemž juliánský kalendář zaostával za kalendářem gregoriánským. Rok 1600 byl rokem přestupným jak v juliánském, tak v gregoriánském kalendáři.

Jak se toto vše promítlo do životopisu Händelova, Bachova a Telemannova?

Georg Friedrich Händel

Dosud považujeme "Hallského Orfea" za zrozeného dne 23. února 1685. Gregoriánský kalendář nominálně vypustil 10 dnů (od 5. října 1582), a to zejména proto, aby 21. březen byl jednoznačně určen za první jarní den, tak jak tomu bylo za časů prvního Nicejského koncilu (325), který jednal mj. o umístění velikonočních svátků v kalendáři (srov. Michael Buchberger, Lexikon für Theologie und Kirche, 2. vydání, Herder & Co., Freiburg im Breisgau 1935, 7. svazek, sl. 538). Nový gregoriánský kalendář, přijímaný v Německu ostatně postupně, platil od počátku 18. století. Händelův křest dne 24. února 1685 (skladatelovo narození se předpokládá o den dříve, tj. 23. února) je v křestní knize zapsán podle juliánského kalendáře, z čehož vyplývá, že zmíněný 23. únor 1685 je identický s gregoriánským 5. březnem 1685. Datum úmrtí (14. dubna 1759) souzní již s tímtéž "katolickým" kalendářem, k němuž přistoupila i anglikánská Anglie.

Johann Sebastian Bach

Skladatel sám vždy uváděl, že se narodil 21. března 1685. Jeho křest je doložen údajem "23. březen" v matrice kostela St. Georgen v rodném Eisenachu. Opět vše bylo zaneseno a ustanoveno podle tradice, u jejíž kořenů stál Gaius Iulius Caesar. Paralelní kalendář Řehořův alias Buoncompagniho však o "protestantském" prvním jarním dnu píše až 31. březen. Lexikografové a tvůrci hudebních encyklopedií však lehce a bez zardění hovoří o "21. březnu" jako o dni Bachova zrození. Ztotožnili tedy první jarní den "protestantský" s příchodem jara "katolického". S datem Bachova úmrtí je to už jasnější. Zemřel vpravdě dne 28. července 1750. Zatímco Händel zesnul v Londýně, Bach nás opustil v Lipsku. Oba se vzájemně ctili, znali recipročně svá díla, toužili po osobním setkání, ale nikdy k tomu nedošlo. Soudím s Peterem Broschem, že asi stěží dojde ke slovníkové "revizi" data Bachova narození. Pro nás bude vždy geniálním dítětem, s nímž do tehdejšího Německa vstoupilo jaro.

Georg Philipp Telemann

Tohoto autora objevujeme vlastně až nyní. Ještě 19. století ho hrubě podceňovalo. Prý to byl pouhý "psavec" bez hlubšího uměleckého záběru. Jaký omyl! S oběma svými druhy nejenže "držel krok", ale zároveň byl právnicky i literárně vzdělaným komponistou, který dobře věděl, kam směřuje vývoj v jeho době, a chtěl dokonce sám vytvořit polskou národní hudbu tím, že spojí (v souladu s názory Johanna Joachima Quantze v jeho flétnové škole, 1752, o tzv. "smíšeném vkusu" - "vermischter Geschmack") německá, italská a francouzská východiska, která obohatí o postupy polské lidové hudby, již sám dobře poznal během svého působení v Polsku. To však samozřejmě nebylo možné. Ve své životopisné knize (napsal i další, v letech 1729 a 1740) nás informuje o tom, že se narodil 14. března 1681 a že byl pokřtěn tři dny poté. Tato data se ovšem opět vztahují k juliánské verzi kalendáře. Wolf Hobohm (ve sborníku "Magdeburger Telemann-Studien XIII", 1994) přetiskuje záznam o Telemannově křtu v kostele svatého Ducha (Heilig-Geist-Kirche) v rodném Magdeburku. Duchovní do knihy zapsal 17. březen 1681, což souzní s Telemannovým údajem v autobiografické úvaze z roku 1718. Tehdy už i Německo přistoupilo na gregoriánský kalendář. Telemann, stejně jako jeho sourodáci, nebere kalendářní posun u data narození v úvahu. Srovnáme-li však oba kalendáře, měl by se Telemann vlastně narodit 24. března 1681. Opět by byl tedy dítětem počínajícího jara, a nikoliv končící zimy. S datem jeho úmrtí (25. června 1767 v Hamburku) již nejsou žádné potíže.

Všechny ty údaje nám třebas připadají malicherné. Opak je pravdou. Vedou do komparativních vod. Astronom poučil hudebního historika. V jiných případech jsou to například spisovatelé nebo literární vědci, kteří osvětlí mnohého hudebního autora daleko lépe, než badatel, který provádí pohyb zvaný "circulus vitiosus". Vysvětluje hudbu jen a jen hudbou. Ztrácí leckdy vědomí souvislostí. Ony vzácné komparace mu objeví kolega naprosto jiné orientace, než je orientace hudební nebo muzikologická?

Prameny a literatura
(řazeno abecedně)