XIII. Vyznání a vzpomínky

Paul Brunton

Mesiáš – původní libreto. Dublin 1742.
Foundling Museum, London.

Poznala jsem ho v době svých osmnáctých narozenin, nečekaně… Dostala jsem krabici s třemi deskami a libretem v němčině – Messiah – Georg Friedrich Händel.

Krása, lehkost, hravost, síla a intenzita, pocit radosti a jednoty se vším, byl pro mě úplně nový. Hudbu jsem „slyšela“ celým tělem, každou buňkou, srdcem, byla jsem otevřená a procházely mnou vlny vibrací, pocit velebnosti.

Koketovala jsem trochu s Vivaldim, ale Händel byl moje první, opravdová láska.
Můj život se bez nadsázky změnil díky třem „LPíčkům.“

Začala jsem poslouchat další Händelova díla, barokní i další skladatele, číst Shakespeara, Nový zákon, posléze i ten Starý, středověké mystiky, Jakuba Böhma, objevila Martina Bubera, Květoslava Minaříka, atd. A tak mě, nezralou dívku, vliv Mesiáše proměnil…

A podle zákona „podobné přitahuje podobné“ jsem brzy potkala spřízněné duše – přátele, se kterými jsme v době, kdy to bylo možné (r. 1990) založili Českou Händelovu společnost. Následovaly cesty po celé Evropě, především po Anglii, Itálii a Německu. Koncerty, přátelská setkání s umělci, hudebními vědci a kritiky, i velkorysými sponzory a laskavými mecenáši. Všechny nás spojila hudba, která je více než tři století stará, a přesto nás dokáže naplnit a povznést do sfér, kde je vše dokonale harmonické a krásné.

G.F.Händel se narodil v citlivém znamení Ryb, ve kterém přichází na svět mnoho excelentních muzikantů, bylo to 23. února 1685 v Halle nad Sálou, tehdejším Sasku – Německu. Géniové se prý často rodí starším rodičům, jeho otci bylo 63 let a matce 34. Otec byl lékařem a matka dcerou luteránského pastora. Dodnes hudební vědci bádají, zda rodina pastora Tausta nepocházela z Čech.

O dětství velikána barokní hudby víme jen málo, k dobru se dává historka o tom, jak malý Georg doma objevil spinet a začal na něj s naprostou samozřejmostí hrát.
Je doloženo, že první veřejné vystoupení měl v jedenácti letech a bylo to v Berlíně.

Händel nejdříve vystudoval gymnázium a jako poslušný syn se podřídil vůli otce a zapsal se na právnickou fakultu. Již v sedmnácti letech získal místo varhaníka a očarovával publikum svými improvizacemi, což také podnítilo jeho rozhodnutí po smrti otce skončit právnická studia a věnovat se dál jen hudbě. Ve věku 18 let odjel do Hamburku, který byl tehdy jedním z evropských hudebních center.

Je jisté, že jeho mládí ovlivnili tři muži. Byl to jeho otec, první učitel hudby F.N. Zachow (varhaník a skladatel) a J. Matheson (dirigent, zpěvák, všeuměl), který skoro zavinil, že svět mohl přijít o jednoho z nejlepších skladatelů všech dob. Dotkl se mladého Händela svou kritikou a byl vyzván na souboj.

Někdy o našem životě rozhodují maličkosti, v tomto případě to byl knoflík na kabátě, o který se kord zastavil a zachránil tak cenný obsah kabátu.

První dílo Mistra bylo uvedeno v Hamburku, v lednu 1705 a byla to opera Almira, královna kastilská, byla přijata s velkým ohlasem, stejně jako další opera Krví a vraždou dosažená láska – Nero.

Po té se Händel věnuje výuce studentů, pracuje a střádá finance pro svůj dlouhodobý studijní pobyt v Itálii. Jeho odjezd podnítilo i pozvání od syna toskánského velkovévody G.G. Medicejského. A tak na podzim roku 1706 odjíždí do Florencie, kolébky opery, která se zrodila právě v této renesanční perle Toskánska.

Nicolas Poussin (1594–1665): Tanec na hudbu času (cca 1634–1636). Olej na plátně, 82,5 × 104 cm. Wallace Collection, London (Wikimedia Commons).
Čtyři postavy – nejčastěji označované Práce, Chudoba (Desiluze, Pravda), Bohatství (Krása) a Rozkoš – tančí v kruhu, zatímco Čas je stařec hrající vpravo na lyru. Scéna se odehrává časně ráno. Jitřenka, bohyně úsvitu, je na obloze následována vozem Apollónovým.
Obraz bývá dáván do souvislosti s Händelovým oratoriem.

Dále pobývá v Římě, kde se seznamuje s tehdejším intelektuálním a uměleckým výkvětem společnosti, se členy Arkádské akademie, která sdružovala nejen umělce, ale i šlechtice a duchovní. V této době skládá oratorium Il trionfo del Tempo e del Disinganno (Triumf času a pravdy, první verze). Alegorické pojetí vyjadřuje vítězství Času a Pravdy nad pomíjivostí Krásy a Rozkoše. Složil také první „italskou“ operu Rodrigo, v jejímž libretu nalézáme mimo jiné slova „…přemoci sám sebe je největším vítězstvím.“

Mladý Händel si dokázal získat a podmanit náročné italské publikum, byl nejen vynikajícím skladatelem, ale i varhaníkem a cembalistou. Temperamentní italští fanoušci opery ho vítali pokřikem „Viva il caro Sassone“ – ať žije drahý Sas, což bylo tehdy pro „cizince“ zcela nevídané, na italské hudební scéně suverénně kralovali domácí umělci, jako byl A. Corelli, A. Scarlatti, B. Marcello a také A. Vivaldi.

Po úspěchu Rodriga se odváží dobýt mekku opery – město na laguně – Benátky.
Jeho opera Agrippina zahájila v prosinci roku 1709 masopustní karnevalovou sezónu a jejích 27 repríz se setkává s neobyčejným ohlasem rozmazlených Vlachů. V Itálii se naučil mnohému, na toto období vzpomínal po celý život, ale jeho neklidný duch a ctižádostivost ho popohání dál a již za půl roku přijímá místo kapelníka u hannoverského dvoru.

Leč nitky osudu se spřádají jinak, po návštěvě Anglie – Londýna se rozhodne k velkému životnímu kroku a dalších 47 let svého života tráví v ostrovní zemi, kde se stává oficiálním skladatelem anglického dvora a skládá svá největší díla.
I v životě tohoto velikána byly časy temné, neúspěch, nedostatek financí, nemoci a opuštěnost, přesto dokázal svého ducha povznést nad hmotu a již nemocný skládá své nejznámější a nejproslulejší dílo – oratorium Mesiáš. A tvoří dále, Samsona, Baltazara, Judu Makabejského, Joshuu, Salomona., Hudbu k ohňostroji a již skoro slepý Theodoru a Jepthu.

Sklízí zasloužené uznání, na vrcholu svého života zažívá úspěch, podporu, leč tělo slábne. Händel umírá 14. dubna 1759, jeho ostatky jsou uloženy ve Westminsterském opatství, v dobré společnosti slavných literátů Ch. Dickense, T. Hardyho, R. Kiplinga a dalších velikámů.

„Okouzlující bestie“. Slavná Händelova karikatura od Josepha Goupyho (?1689–1769) z r. 1754 (Wikimedia Commons).

nepochopitelní, mají „své“ chování, nepodřizují se obecným normám „slušnosti.“ Žijí tak, jak chtějí, jejich duch je svobodný…
O Mistrovi se traduje mnoho historek, měl jako všichni velcí muži osobitý smysl pro humor. Hodně času trávil v divadle a při zkouškách se často projevovaly rozmazlené primadony, hysteričtí kastráti a další členové souboru tak, že tento dar náležitě využil.
Při jedné zkoušce začal zpěvák křičel z kůru na Händela, jestli mě nebudete lépe doprovázet, skočím dolů na vaše cembalo a rozdupu je na kusy! Händel souhlasil – udělejte to, jen mi prosím povězte kdy. Dám to do programu, a jsem si jist, že se na váš skok přijde podívat víc lidí, než kolik by jich přišlo si vás poslechnout.

Jako pravý člověk baroka nebyl Händel žádným asketou. Při návštěvě jednoho hostince objednal 16 různých chodů, polévky, ryby, pečínky, drůbež, zákusky, palačinky, sýry, k tomu pivo, víno a likéry. Číšník si objednávku poznamenal, prostřel a čekal. Rozzlobený Mistr se ho zeptal – na co čekáte a číšník odpověděl – přeci na společnost… A Händel zahřměl – dělejte a noste na stůl, presto, prestissimo, já jsem ta společnost!

Jeden z jeho součastníků říká: „měl jsem potěšení vidět pana Händela a hovořit s ním, vedle jiných předností měl velkou zásobu humoru. Nikdo nikdy nepovídal historky s takovým účinkem. Posluchač ovšem musel znát dostatečně nejméně čtyři jazyky – angličtinu, francouzštinu, italštinu a němčinu, neboť je mísil dohromady.“

Händel se narodil do posledního znamení zvířetníku, do Ryb, které jsou syntézou všech znamení. Zrozenci Ryb jsou citliví a vnímaví, bývají umělecky nadaní, zvláště hudebně. Idealistické dvojité znamení Ryb je náladové, dobrosrdečné, i štědré. Ví se, že Mistr rád pomáhal druhým, finance věnoval často sirotčincům a také těm, kteří byli v nouzi. Byl velmi svérázný, ale také útlocitný, což dokazuje i jeho silně emotivní tvorba.

Vládnoucí planetou Ryb je Neptun, který se zároveň nalézá v tomto znamení, což ještě posiluje jeho neptunovskou povahu. Idealismus, velkou citlivost, ale i možný útěk od reality do světa fantazie, krásy, ale i různých závislostí. Händel miloval dobré jídlo a nevyhýbal se ani pití vína.

Jeho Merkur, planeta, která představuje intelekt, komunikaci, přátelské vztahy s druhými je v idealistickém znamení Vodnáře. Lze lehce odhadnout, že byl svými myšlenkami a inspiracemi daleko napřed před svými součastníky. Tento Merkur „dává“ člověku tvůrčí způsob myšlení, nezávislost, mnoho společenských kontaktů, přátelskou a dobrosrdečnou povahu.

Venuše, planeta lásky a vztahu ke kráse a umění je také ve znamení Vodnáře, přináší svobodomyslnost. Víme, že Händel se nikdy neoženil, míval různé flirty, většinou se zpěvačkami. Tito lidé většinou netouží žít jako ostatní, hledají nové, svobodnější a otevřenější formy vztahů, pokud nenajdou partnerku opravdu inspirující, zábavnou i vnadnou, neváží se.

Mars, planeta energie, u muže i sexuality je v odhodlaném a bojovném znamení Štíra. Dává člověku velmi intenzivní cítění a vytrvalost, možnost dosažení velkých životních úspěchů. Lze usuzovat na vášnivý postoj k životu, drsnější chování, výbuchy vzteku, nekompromisní postoj, což přináší komplikované vztahy s druhými.

Tajemná Luna, nositelka emocí, instinktu je také ve znamení Štíra, prozrazuje tak Mistrovu komplikovanou psychiku. Pro partnerství a citový život je toto postavení příliš intenzivní a bojovné. Dalším vlivem této Luny je i citová uzavřenost, hluboký a intenzivní vnitřní život, který bezesporu Händel dokázal transformovat do své hudby. Tvořil své dílo s touhou posluchače nejen pobavit, ale i povznést a polepšit.

V Händelově horoskopu převládá vodní a vzdušný živel, emoce a intelekt. Má největší obsazení intuitivních znamení Ryb, Vodnáře a Štíra, což přináší velké propojení s duchovní sférou, tzv. přímou linku…

Nakonec musím dodat, že Mistrův Uran, planeta intenzivních a náhlých změn, je na třetím stupni Býka, přesně tam je moje Slunce. Astrologie říká, že je to přímo fascinující, magnetický vliv. „Uran“ stimuluje tvůrčí sílu, originalitu a tvořivost, intuici a rozvíjí talent „Slunce.“

Díky, Mistře!

Věra Várady

Vloženo 21.2. 2025.

Faktografické a datové informace vycházejí z díla Pavla Polky, zakladatele a předsedy České Händelovy Společnosti. Článek vyšel v časopise Regenerace.

* * *