Drobná potíž souvisí s nejednotností zavádění gregoriánského kalendáře, který byl vyhlášen papežskou bulou Inter gravissimas vydanou 24. února 1582 (podle juliánského kalendáře). (V originále se praví — “…roku 1581, šesté kalendy března”. To je tedy dne 6. března, už podle nového gregoriánského kalendáře, rok se ale uvádí 1581 v souvislosti s florentskou zvyklostí začínat nový rok až dnem 25. března — dnem, kdy archanděl Gabriel zvěstoval Marii narození Ježíše Krista, nikoliv náhodou 9 měsíců před Vánocemi.) To je přesně 143 let a 1 den před Händelovým narozením. Stojí za připomenutí, že zatímco v katolických zemích byla kalednářní reforma provedena většinou ještě v roce vydání buly, v převážně protestantských zemích docházelo k jejímu postupnému přijímání později.

Händelovo narození se uvádí dne 23. února 1685 dle juliánského kalendáře, podle gregoriánského kalendáře tomu odpovídá 5. březen. Händel se narodil v luteránské oblasti Německa, čtyřicátiny prožil v anglikánské Anglii, kde v té době rovněž ještě platil juliánský kalendář, slavil tedy narozeniny v den se stejným datem — 23. února.

Především, den před Händelovými narozeninami, 22. února, došlo v novinách The Daily Post k vyhlášení subskripce notového vydání opery Rodelinda.

Podle The Daily Courant z 23. února se kvůli onemocnění v souboru (kastrát Senesino) v divadle nekonalo plánované představení (očividně šlo o Rodelindu). Zda byl nějaký náhradní program, se neuvádí. Zdá se tedy, že měl Händel v den svých 40. narozenin volno.

lze se domnívat, že tento životní aspekt nezanedbal ani v den svých 40. narozenin.

bývají příležitostí k bilancování. V tento den měl Händel před sebou ještě více než 30 let tvůrčího života, období, ve kterém napsal většinu děl, která jej trvale proslavila, mj. veškerá anglická oratoria (s výjimkou první verze Esther).

V den svých čtyřicátin má už Händel za sebou po počátcích v Hamburku (4 opery) plodný pobyt v Itálii (2 opery, 3 oratoria, ohromné množství italských kantát, duet a trií, spousta latinské liturgické hudby, serenata Aci, Galatea e Polifemo), krátkou epizodu u Hannoverského kurfiřta (který se později stal anglickým panovníkem), odchod do Anglie, kde se započalo nejplodnější období jeho života.

V Anglii složil a uvedl Händel do své čtyřicítky 13 oper, první verzi oratoria Esther, masque Acis and Galatea, Chandoské anthemy, pět ze šesti Concerti grossi op. 3, několik chvalozpěvů, proslulou Vodní hudbu (3 orchestrální suity), spoustu hudby pro klávesové nástroje (Händel napsal téměř všechny svoje skladby pro klávesové nástroje před rokem 1725).

I kdyby tedy Händel po čtyřicítce nenapsal ani notu, patřil by i tak k nejslavnějším skladatelům své doby a jeho hudba by se dnes určitě hrála.

* * *