| Zase vykoupil mne nadpozemský Duch a harmonie nebeské pije sluch jak mannu zázračnou, jež do duše v polibcích Génia slastně padá, a květina mojí touhy v nadoblačnou Říš zase nade vše se k Němu zvedá a tam v objetí Božím vítána je polibky svatými líbána, co v akordech se nadpozemských zázračně lijou, duši nektarem nesmrtelnosti naplňujou. |