Učebna č. 19 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 – Holešovice, v sousedství stanice metra “Nádraží Holešovice” (trasa “C”).
Vstup pro všechny zájemce zdarma.
Cesta na místo konání: Vzhledem k vlakovému nádraží Praha-Holešovice vystoupíme z podzemí metra na opačném konci. Při výstupu ze stanice metra uvidíme přímo proti sobě žlutou školní budovu. Po značeném přechodu vlevo od zastávek tramvají č. 6 a 12 přejdeme koleje a vydáme se rovně podél zeleného plotu vlevo od školní budovy. Do školního areálu vstoupíme po pravé straně v pořadí druhým vchodem. Po schodech vystoupíme do I. patra, kde zabočíme vpravo. Za rohem přijdeme k učebně č. 19. Jsou-li prosklené vstupní dveře do školy uzavřeny, chvilku počkáme – pořadatelé semináře dveře v pravidelných intervalech otevírají. Po zahájení semináře jsou tyto intervaly delší.
Prosíme všechny účastníky, aby se při příchodu do učebny zapsali na prezenční listinu.
V učebně budou zdarma k dispozici informační materiály týkající se Georga Friedricha Händela, hudby, historie, architektury, výtvarného umění, regionálních zajímavostí apod.
V prostoru školy se nacházejí prodejní automaty s nápoji a studenými pokrmy.
Přednášet
budou Pavel Polka, předseda České Händelovy
společnosti,
a Mgr. Jan F. Pavlíček, Ph.D., odborný asistent z Katedry romanistiky
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Přednášející se soustředí, s využitím současných zahraničních i tuzemských poznatků, na otázku přátelského vztahu Giana Gastona Medicejského (1671–1737), posledního toskánského velkovévody pocházejícího ze slavného rodu Medicejských (vládl v letech 1723–1737), a hudebního skladatele Georga Friedricha Händela.
Vznešený host z Florencie, od roku 1697 choť Anny Marie Františky rozené vévodkyně ze Saska-Lauenburku (1672–1741), sídlící na zámku v Zákupech u České Lípy, se s Händelem setkal v Hamburku roku 1703 nebo 1704, případně 1705. Mladý hudebník si v Hamburku v té době vydobyl skvělou pověst jako houslista, hráč na klávesové nástroje a nakonec jako operní komponista. S Gianem Gastonem, tehdy ještě princem, se pravděpodobně sešel v domácnosti tamního anglického vyslance sira Johna Wiche (též Wyche; 1671–1731).
Účastníci semináře se seznámí nejen s prvotní, v roce 1760 publikovanou písemnou zprávou o častých rozhovorech budoucího toskánského velkovévody s budoucím věhlasným skladatelem (viz citaci níže), ale i s dalšími historickými postavami a okolnostmi, které se zapsaly do Gastonova života, a to především v souvislosti s jeho nevydařeným manželstvím s poněkud svéráznou Annou Marií Františkou, držitelkou řady panství na našem území.
Právě díky tomuto manželskému svazku se Gian Gastone dostal do Čech, kde se občas, v doprovodu své družiny, vyskytoval do roku 1708: pak již nikdy Čechy nenavštívil. Jsa nepříliš zodpovědný, oddával se hazardním hrám – třebaže z rodné Florencie pobíral obstojnou apanáž (“pensione”), tonul v dluzích. Jak dokládají dochované kvitance, neměl v Čechách svou “strategickou základnu” v Zákupech, po boku své zákonné choti, nýbrž v Praze.
Pozornost bude v širším záběru věnována rovněž problematice rodu Medicejských od jeho mocenského vzestupu až po nevyhnutelný úpadek a posléze odchod z evropské politické a kulturní scény smrtí Gastonovy sestry Anny Marie Luisy (1667–1743), vdovy po falckém kurfiřtovi.
Seminář uvedou ukázky z digitální nahrávky Händelovy opery “Rodrigo”, HWV 5, poprvé dávané ve Florencii v říjnu či listopadu 1707, „pod ochranou Nejjasnějšího prince toskánského“ – míněn je korunní princ (velkoprinc) Ferdinando Medicejský (1663–1713), starší bratr Giana Gastona, velký milovník a podporovatel opery. Händelův “Rodrigo” bude krom toho kolovat po učebně v podobě faksimile libreta.
Zazní také informace o nedávných exhumacích ostatků příslušníků rodu Medicejských pohřbených v kryptě Medicejských kaplí ve Florencii. Při průzkumu krypty objevili pracovníci pohřební komoru s rakví Giana Gastona…
Podrobný program semináře dle jednotlivých bodů zde (PDF).
Ke studiu před seminářem doporučujeme obsažnou dizertační práci Jana F. Pavlíčka “Pobyt Giana Gastona de’ Medici v Čechách” (PDF).
V době, kdy se hrála ALMERIA a FLORINDA, nacházelo se v Hamburku mnoho význačných osob, mezi nimi i toskánský princ, bratr velkovévody Jana Gastona Medicejského. Tento princ velmi miloval umění, jímž jeho vlast tak proslula. Dovednost v tomto umění zjednala HÄNDELOVI nejen přístup k Jeho Výsosti, nýbrž také určitou důvěru: často spolu povšechně hovořili o stavu hudby, podrobně o skladatelích, zpěvácích a hráčích. Nejednou si princ postěžoval, že HÄNDEL nezná skladatele, zpěváky a hráče italské. Ukázal mu rozsáhlou sbírku italské hudby a vyjádřil přání vzít jej s sebou do Florencie. HÄNDEL otevřeně přiznal, že v té hudbě nenalézá nic, co by odpovídalo vysokému hodnocení Jeho Výsosti. Naopak: zpěváci, již se něčeho tak průměrného ujmou, musejí být andělé. Princ se zasmál jeho přísnému úsudku a dodal, že jedině když pojede do Itálie, osvojí si tamní vládnoucí styl a vkus. Ujistil jej, že pobyt v žádné jiné zemi nepřináší mladým umělcům takový prospěch; nikde jinde nepěstují všechny hudební obory tak pečlivě. HÄNDEL odvětil, že kdyby tomu tak bylo, sotva by mohl pochopit, proč tak velká kultura plodí tak málo ovoce. Avšak to, co vyslechl od Jeho Výsosti, i to, co se předtím dozvěděl o slávě Italů, jej určitě přiměje, aby se na cestu, kterou mu Jeho Výsost ráčila doporučit, vypravil, jakmile se naskytne příhodná chvíle. Princ poté naznačil, že kdyby jel s ním, nic by mu nechybělo. Aniž by uvažoval o přijetí projevené laskavosti, vyjádřil HÄNDEL vděk za poctu, které se mu dostalo. Rozhodl se totiž, že do Itálie pojede na své vlastní náklady, až ušetří potřebné peníze.
John Mainwaring (1724–1807): Memoirs of the Life of the Late George Frederic Handel. To which is added, A Catalogue of his Works, and Observations upon them. London: Printed for R. and J. Dodsley, in Pall-Mall. M. DCC. LX.; str. 39–41. Přeložil: Pavel Polka, 2018.
U “toskánského prince, bratra velkovévody Jana Gastona Medicejského” [v originále: “the Prince of Tuscany, brother to John Gaston de Medicis, Grand Duke”] se správně jedná o Giana Gastona Medicejského (1671–1737), jemuž je seminář věnován.