"Říp je jedinečný přírodní památník a monumentální přírodní památka,
z níž se stal národní pomník, veliké svědectví proměny dějů, přírodní
úkaz proměněný legendou Kosmovou v historické svědectví a nadčasový
pomník. Románská kaple dosvědčuje vůli ke světovosti a stálou domácí proměnu
slohových tvarů, organicky pochopených v měřítku i skladbě.
Z jedinečného přírodního útvaru se stalo nadčasové znamení i národní
památník, jehož cestu staletími dokládají obrazy a kresby, jež vypravují
o střídě vlivů a dob, o stálém přisvojování a proměně a konečně i o vůli
počeštit mezinárodní formy, spojit se s národním životem, jenž inspiruje
a rozvíjí tvorbu, dává jí s hodnotou i světovost, takže historická památka
dále žije a působí nejenom v krajině, nýbrž i v celé tvorbě.
Oživuje slohové tvary novým životem a dává jim přítomnostní smysl. Tak
daleko přesahuje hora Říp vlastní rozmezí i funkci kulturního dokumentu.
Osamělý kopec v Polabí žije po věky v myslích a srdcích.
Působí nejenom v krajině a v dějinách, dokládá moc a vliv
národního kolektivu a jeho sílu.
Tak reprezentuje území Řípu vlastně celý stát, jeho historii i minulost,
která stále působí. Tady žijeme v území báje, nejstarší minulosti,
o níž nemáme stopy, ale kterou tušíme. Příchod Čechů je básnická fantazie.
Jméno Říp ztotožňuje nám celý svět představ, nadějí, tady zní jakoby tajemná
hudba, napadají nás zvláštní historie. Praotec Čech je básnickým ztělesněním
našeho doufání."
[Výňatky z úvahy Václava Viléma Štecha (1885-1974) "Říp".
In: "Posel z Budče". Almanach poutníků na staroslavnou Budeč.
Kladno a Unhošť. Číslo 16 (25. září 1999). Str. 57-59.]